Československo na olympijských hrách
 Vlajka výpravy | |||||||||
| IOC kód | TCH | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet účastí | 32 | ||||||||
| |||||||||
| NOV | Československý olympijský výbor | ||||||||
Československo se účastnilo olympijských her v letech 1920 - 1992. Čeští sportovci se účastnili pod vedením ČOV olympijských her i před vznikem Československa pod hlavičkou Bohemie a po zániku Československa pod vlajkou Česka.
Českoslovenští sportovci získali na olympijských hrách celkem 168 medailí. 143 na letních hrách, a to hlavně v gymnastice, atletice a zápase. 25 cenných kovů přivezli z her zimních, když uspěli zejména ve skocích na lyžích a v ledním hokeji. Nejúspěšnějšími československými olympioniky byli gymnastka Věra Čáslavská, jež získala jedenáct olympijských medailí, z nichž 7 bylo zlatých a 4 stříbrné, a běžec Emil Zátopek, držitel pěti olympijských medailí, z nichž čtyři byly zlaté a jedna stříbrná.
Československo se spolu s některými zeměmi východního bloku neúčastnilo letních olympijských her roku 1984 v Los Angeles. SSSR se tehdy rozhodl hry bojkotovat jako odplatu za bojkotování předešlých letních her v Moskvě Spojenými státy, kvůli ruské invazi do Afghánistánu. Oficiálním důvodem neúčasti, jak jej vytrvale prezentoval ČSOV a s ním mnozí sportovci, byla "neschopnost americké strany zajistit bezpečnost účastníků olympiády".[1] Sovětská propaganda rovněž popírala souvislost rozhodnutí s předchozí olympiádou a zdůrazňovala, že nejde o bojkot a odvetu, ale příčinou neúčasti jsou obavy o bezpečnost sportovců.
Účast na LOH
Medaile podle letních sportů
| Sport | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Sportovní gymnastika | 12 | 13 | 10 | 35 |
| Atletika | 11 | 8 | 5 | 24 |
| Zápas | 1 | 7 | 7 | 15 |
| Kanoistika | 7 | 4 | 1 | 12 |
| Veslování | 2 | 2 | 7 | 11 |
| Sportovní střelba | 4 | 3 | 2 | 9 |
| Vzpírání | 3 | 2 | 3 | 8 |
| Box | 3 | 1 | 2 | 6 |
| Cyklistika | 2 | 2 | 2 | 6 |
| Tenis | 1 | 1 | 2 | 4 |
| Skoky do vody | 1 | 1 | 0 | 2 |
| Fotbal | 1 | 1 | 0 | 2 |
| Moderní pětiboj | 0 | 1 | 1 | 2 |
| Volejbal | 0 | 1 | 1 | 2 |
| Jezdectví | 1 | 0 | 0 | 1 |
| Pozemní hokej | 0 | 1 | 0 | 1 |
| Házená | 0 | 1 | 0 | 1 |
| Judo | 0 | 0 | 1 | 1 |
| Lední hokej (1920 na programu LOH) | 0 | 0 | 1 | 1 |
| Celkem | 49 | 49 | 45 | 143 |
Účast na ZOH
Medaile podle zimních sportů
| Sport | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Lední hokej | 0 | 4 | 3 | 7 |
| Skoky na lyžích | 1 | 2 | 4 | 7 |
| Krasobruslení | 1 | 1 | 3 | 5 |
| Běh na lyžích | 0 | 1 | 4 | 5 |
| Alpské lyžování | 0 | 0 | 1 | 1 |
| Celkem | 2 | 8 | 15 | 25 |
Související články
- Česko na letních olympijských hrách
- Česko na zimních olympijských hrách
- Československo na letních olympijských hrách
- Československo na zimních olympijských hrách
- Čechy na olympijských hrách
- Slovensko na letních olympijských hrách
- Slovensko na zimních olympijských hrách
Reference
- ↑ JÍROVEC, Vojtěch. 1984: Olympiádu jim zhatila politika. Do Los Angeles Kratochvílová a spol. neodcestovali. ČT sport [online]. Česká televize [cit. 2024-02-25]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
Finská vlajka
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Draw of a silver medal, based in Olympic rings.svg.
- The joining of the rings is not correct drawn.