Českotřebovská vrchovina

Českotřebovská vrchovina
Obec Březová nad Svitavou na pomezí Ústecké brázdy (vpravo) a Hřebečovského hřbetu
Obec Březová nad Svitavou na pomezí Ústecké brázdy (vpravo) a Hřebečovského hřbetu

Nejvyšší bod693 m n. m. (Baldský vrch)
Rozloha787,8 km²
Střední výška473,9 m n. m.

Nadřazená jednotkaSvitavská pahorkatina
Sousední
jednotky
Loučenská tabule
Orlická tabule
Podorlická pahorkatina
Boskovická brázda
Hornosvratecká vrchovina
Podřazené
jednotky
Hřebečovský hřbet
Ústecká brázda
Kozlovský hřbet

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Horninyslínovec, jílovec, prachovec, spongilit, pískovec, krystalinikum, granodiorit, sedimenty
PovodíTichá Orlice, Divoká Orlice, Svitava, Loučná, Moravská Sázava, Třebůvka
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIC-3A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Českotřebovská vrchovina je geomorfologický podcelek ve východní části Svitavské pahorkatiny, ležící v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy v Pardubickém kraji, v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.

Poloha a sídla

Tichá Orlice u osady Klopoty, vrch Roveň
Ostrý zlom kuesty v přírodní rezervaci Rohová

Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Kostelec nad Orlicí (na severu), Choceň, Litomyšl a Polička (na západě), Letovice a Olešnice (na jihu), Dolní Dobrouč, Mladějov na Moravě a Březina (na východě). Uvnitř podcelku leží okresní města Ústí nad Orlicí a Svitavy, dále města Česká Třebová a Brandýs nad Orlicí.[1]

Geomorfologické členění

Podcelek Českotřebovská vrchovina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3A) geomorfologicky náleží do celku Svitavská pahorkatina. Dále se člení na tři okrsky: Hřebečovský hřbet (VIC–3A–1) na východě, Ústecká brázda (VIC–3A–2) uprostřed a Kozlovský hřbet (VIC–3A–3) na západě.

Vrchovina sousedí s dalším podcelkem Svitavské pahorkatiny, Loučenskou tabulí na západě, a s celky Orlická tabule na severozápadě, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihu a Hornosvratecká vrchovina na jihozápadě.[2]

Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy

Obec Řetůvka a Řetovský hřbet z rozhledny Andrlův chlum

Nejvyšším bodem Českotřebovské vrchoviny, potažmo celé Svitavské pahorkatiny, je Baldský vrch (693 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 600 m n. m..

název vrcholuvýška (m n. m.)podřazená jednotka
Baldský vrch693Kozlovský hřbet
Drašarov687Kozlovský hřbet
Sahara685Kozlovský hřbet
Poličský vrch672Kozlovský hřbet
Roh661Hřebečovský hřbet
Na drahách649Kozlovský hřbet
Mladějovský vrch648Hřebečovský hřbet
Mirand640Hřebečovský hřbet
Hřebcov636Hřebečovský hřbet
Hřebečov623Hřebečovský hřbet
Chvalka620Hřebečovský hřbet
Palice613Hřebečovský hřbet
Červená hora607Hřebečovský hřbet
Kozlovský kopec604Kozlovský hřbet
Nad Zlatou studánkou604Kozlovský hřbet

Odkazy

Reference

  1. Českotřebovská vrchovina na Mapy.cz
  2. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Řetůvka.jpg
Autor: Nadkachna, Licence: CC BY 3.0
Obec Řetůvka u Ústí nad Orlicí při pohledu z rozhledny Andrlův chlum.
Březová nad Svitavou.JPG
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 3.0
Březová nad Svitavou, okres Svitavy. Celkový pohled.
PR Rohová (96).jpg
Autor: Kesule, Licence: CC BY-SA 3.0
Hraniční hřeben přírodní rezervace Rohová - vlevo PR, vpravo ne