Česlav Ludvík Malík
| D. Česlav Ludvík Malík, O.Praem. | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1951 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 20. července 1922 |
| Místo narození | Křenovice (okres Vyškov), Československo |
| Datum úmrtí | 5. srpna 2007 (ve věku 85 let) |
| Místo úmrtí | Třebíč |
| Povolání | překladatel a duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
D. Česlav Ludvík Malík, O.Praem. (20. července 1922, Křenovice – 5. srpna 2007 Třebíč) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, strahovský premonstrát, perzekvovaný v době komunistického režimu.
Do premonstrátského řádu vstoupil v roce 1941, během války byl nasazen na nucené práce do Německa. Teologii studoval v Olomouci, Římě a Praze. Slavné sliby složil 28. září 1948. Kněžské svěcení přijal tajně v Brně 6. července 1951. V rámci Akce K byl internován v Broumově a poté musel narukovat k PTP. [1]
Po návratu z PTP pracoval v Technických službách města Brna, bydlel u příbuzných v Brně-Židenicích. Snažil se pokračovat v řeholním životě. Byl z tohoto důvodu spolu s dalšími spolubratry v roce 1957 uvězněn, amnestován byl roku 1960. [2]
Až do roku 1969 pracoval ve stavebních podnicích na území města Brna, ve veřejné duchovní správě mohl působit od roku 1970. Byl kaplanem v Jihlavě a poté působil v Kloboukách u Brna, Tasově a Třebíči. Od srpna 1990 do září 1991 byl ustanoven farářem na řádové faře u svatého Jakuba v Jihlavě. Kromě duchovní správy ve farnostech vedl exercicie pro kněze ve Vranově u Brna. [3] Zbytek života prožil jako soukromá osoba v Třebíči.
Odkazy
Reference
- ↑ Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 69.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 39. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 41. Dostupné online.
Literatura
- M. R. KOSÍK Osm století (publikace k výročí zábrdovického a novoříšského kláštera, r. 2009)
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 69.
- NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“