Čestmír Gregor

Čestmír Gregor
Narození14. května 1926
Brno, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. března 2011 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníhudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Čestmír Gregor (14. května 1926 Brno2. března 2011 Praha) byl český hudební skladatel, teoretik a publicista.

Život

Byl synem hudebního skladatele a teoretika Josefa Gregora (1892–1957). Po maturitě na brněnském reálném gymnáziu studoval na brněnské konzervatoři skladbu u Jaroslava Kvapila a hudební vědu na Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Ve studiu skladby pak pokračoval u Kvapila jako mimořádný posluchač na brněnské Janáčkově akademii múzických umění (JAMU).

Žil v Novém Jičíně a zcela se věnoval skladatelské činnosti. Byl tvůrčím tajemníkem pobočky Svazu čs. skladatelů. Od října 1959 pracoval jako vedoucí hudebního vysílání v ostravské stanici Čs. rozhlasu. V roce 1969 dokončil studia kompozice na JAMU,[1] tentokrát již jako řádný posluchač. V roce 1972 musel po politických prověrkách z rozhlasu odejít a dostal roční nepodmíněný zákaz publikování. V roce 1976 přesídlil do Prahy, kde i zemřel.

Jako skladatel byl zpočátku silně ovlivněn klasiky hudby 20. století (Igor Stravinskij) a jazzem. Padesátá léta se svými požadavky socialistického realismu se v jeho díle odrazila v komponování budovatelských písní a estrádních skladeb pro svazácké soubory i v tematice jeho symfonického díla. (Symfonie O slávě našeho života či symfonický obraz Svazačka). V dalších letech se znovu přiklonil k tradici evropské moderny

Dílo

Jevištní díla

  • Závrať (baletní verze Choreografické symfonie, libreto Pavel Šmok)
  • Profesionální žena, opera podle románu Vladimíra Párala
  • Horko, aneb jak je důležité umět (v tom) plavat (baletní komedie na libreto Vladimíra Vašuta, 1978)

Orchestrální skladby

  • Čekání (symfonická báseň, 1942)
  • Symfonieta (1942)
  • Jazzová symfonie (1949)
  • Symfonie O slávě našeho života (1950)
  • Radostná předehra pro orchestr (1951)
  • Český zpěv, kantáta na slova Marie Pujmanové (1951)
  • Kdyby všechny dívky světa, symfonický obraz (původní název „Svazačka“,1953)
  • Symfonie „Země a lidé“, 1953.
  • Výzva, symfonická předehra (1953)
  • Jednou z jara navečer, suita pro komorní orchestr (1954)
  • Nikdo není sám, rapsodie pro klavír a orchestr (1955)
  • Prosím o slovo, symfonická předehra (1956)
  • Zlověstná serenáda pro trubku a malý orchestr (1956)
  • Tragická suita pro malý orchestr (1957)
  • Concerto semplice pro klavír a orchestr (1958)
  • Suita pro smyčce (1959
  • Polyfonietta pro VSO (1961
  • Děti Daidalovy, symfonická báseň (1961)
  • Choreografická symfonie (1963)
  • Kdyby všichni chlapi světa, symfonická předehra (1963)
  • Koncert pro housle a orchestr (1965)
  • Symfonie mého města (1973)
  • Koncert pro violoncello a orchestr „Kompliment každodenní hudbě“ (1974)
  • Symfonietta (1976)
  • Pražská noční symfonie (1977)
  • Concerto da camera pro klarinet a smyčcový orchestr (1977)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1979)
  • Symfonické metamorfózy na bluesové téma (1986)
  • Já na vojnu se dal. Variace na starofrancouzskou baladu pro orchestr (1978)
  • ...odešla po špičkách. Portrét s pozadím pro smyčce (1998)
  • Evropa, hranice tisíciletí – symfonie (1999)

Komorní hudba

  • Olympia, klavírní suita (1946)
  • Experiment, klavírní suita (1946)
  • Sonata brevis pro klavír (1946)
  • Trio pro flétnu, violu a basklarinet (1959)
  • Popelec, suita pro klavír (1962)
  • Sonata in tre tempi pro klavír (1966)
  • Quartetto primo (I. smyčcový kvartet, 1965)
  • Tre movimenti pro klavír (1966)
  • Vyhrávanky, klavírní cyklus pro děti (1968)
  • Červen, pastorale pro klarinet a klavír (1975)
  • Příjemnosti pro housle a klavír (1987)
  • Sonáta pro housle a klavír č. 2 (1989)
  • Dolce vita, tři skladby pro violu a klavír (1990)
  • Důvěrnosti pro housle a violu (1990)
  • Tři generace,smyčcový kvartet (1991)
  • Hudbánky pro malé pianisty (1993)
  • Sonáta pro housle a klavír č. 1 (1998)
  • Sonáta pro violoncello a klavír (1999)
  • Náklonnosti pro violu a violoncello (2001)
  • Sonata in quattro tempi pro klavír (2002)
  • Polehčující okolnosti, suita pro klavír (2003)
  • Expromptu pro klavír (2005)

Písně a sbory

  • Slunečné přístavy (1944)
  • Ty a já, mužský sbor na vlastní text (1970)
  • Děti moře, lidová kantáta a capella. Text Saint-Pol-Roux (překlad Karel Čapek, 1975)
  • Dvě rozmarné balady pro soprán a klavír (1975)

Příležitostné skladby

Literární dílo

  • Miloslav Klega. Tvorba 1953-65 (Ostrava, Janáčkova filharmonie 1966).
  • Břetislav Bakala (Hudební rozhledy 5, 1952, č.15).
  • Oč mi jde. Autoportrét (Opus musicum 1970).
  • Článek k dvacetiletí Janáčkovy filharmonie (Opus musicum 1974).
  • Úvahy o melodii (Opus musicum 11, 1979, č. 10).
  • Vážná a zábavná (Gramorevue 13, 1977, č. 6, s. 8).
  • Úvahy o hodnocení nových skladeb (Hudební rozhledy XLI, 1988, č. 10, s. 472–74).
  • Emil Křepelka (Opus musicum 24, 1992, č. 4–5).
  • Hledat a nacházet. K nedožitým sedmdesátinám M. Klegy (Alternativa nova Opava, roč. 2, 1996, č. 7).
  • Divácká opera (Praha, H&H 1997).
  • Kolem 100 rozhlasových pořadů a odborných komentářů.

Odkazy

Reference

  1. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 147. 

Literatura

  • Československý hudební slovník I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava, Profil 1981).
  • Hudební kultura na Ostravsku. Red. Gregor, Vladimír a Steinmetz, Karel (Ostrava, Profil, 1984).
  • Havlík, Jaromír: Česká symfonie 1945–1980 (Praha, Panton 1989).
  • Jílek, Zdeněk: Klavírní koncerty Čestmíra Gregora (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 4, s. 140–42
  • Navrátil, Miloš: S Čestmírem Gregorem o polyfonii (Hudební rozhledy 17,1964, č. 2, s. 50–51
  • Havlík, Jaromír: Hudba mého města (Hudební rozhledy XL, 1987, č. 5, s. 224–227).
  • Havlík, Jaromír: Čestmír Gregor is Seventely (Czech Music 1996, č. 5 /HIS/).
  • Juřica, Leon: Opožděné blahopřání (Alternativa nova 3, 1997, č. 5, s. 278–79).
  • Trhlík, Otakar: Čestmír Gregor: II. symfonie „Země a lidé“ (Hudební rozhledy 1954, s.185–191).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“