Čestmír Jeřábek

JUDr. Čestmír Jeřábek
Narození18. srpna 1893
Litomyšl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. října 1981 (ve věku 88 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníprávník, spisovatel
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Témataliteratura, science fiction, drama, literární kritika a sci-fi literatura
OceněníČestné občanství města Litomyšl (1968)
DětiDušan Jeřábek
RodičeViktor Kamil Jeřábek
PříbuzníMojmír Jeřábek (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čestmír Jeřábek, 1928
Hrob Čestmíra Jeřábka

Čestmír Jeřábek (18. srpna 1893 Litomyšl[1] – 15. října 1981 Brno[2]) byl český právník, spisovatel, dramatik a literární kritik.

Životopis

Narodil se v rodině nadučitele v Pršticích Viktora Kamila Jeřábka (1859–1946) a matky Marie, rozené Císařové.[1] Dětství prožil v Pršticích, kde otec působil.[2]

Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Děd Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Otec byl spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[4]

Vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně, kde maturoval roku 1912 a poté absolvoval práva v Praze a jeden semestr v Innsbrucku. Promován byl v Praze, 30. října 1917. V té době již byl jednoročním dobrovolníkem.[5] Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě.

V letech 1919–1949 byl úředníkem magistrátu v Brně.

Aktivity v uměleckých spolcích

Roku 1921 se stal spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů a podílel se na redigování časopisu Host. V letech 1945–1948 byl předsedou Sdružení moravských spisovatelů.

Rodinný život

Dne 15. března 1919 se oženil se Zdenkou Netušilovou (1895–1987) se kterou měl syna Dušana Jeřábka a dceru Zdenku, provdanou Bukovskou.[6]

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Čestný kruh, sk. 25e/hr. hr. 21.

Dílo

Počátek jeho tvorby je ovlivněn expresionismem, poté psal historické a psychologické romány ovlivněné realismem.[2]

Časopisecké příspěvky

Přispíval do mnoha novin a časopisů: Zvon, Cesta, Tribuna, Host, Lidové noviny,[7] Moravské noviny, Rovnost, Literární noviny[8] a Tvorba. V Rozpravách Aventina se věnoval především otázkám souvisejícím s divadlem v Brně.[9]

Knižní vydání

  • 1921 Zasklený člověk (Brno, St. Kočí)
  • 1938–1939 Legenda ztraceného věku (I. Hledači zlata, II. Medvědí kůže, III. Bohové opouštějí zemi; Praha, Josef R. Vilímek 1938 a 1939; Brno, Blok 1970)
  • 1959 Sága našeho rodu (I. Propast, II. Tvé jméno štěstí, III. V sousedství šelem; Praha, Naše vojsko 1959)
  • 1925 Lidumil na kříži (detektivní příběh; Praha, Čin)
  • 1926 Firma prorokova, patří mezi sci-fi[10].
  • Svět hoří
  • Světlo na přídi
  • Život a sen
  • Jitro se zpěvem
  • 1945 V zajetí Antikristově
  • Zelená ratolest
  • V paměti a srdci
  • Evropské meziaktí
  • 1938 Hledači zlata, románová trilogie
  • 1939 Medvědí kůže
  • 1939 Bohové opouštějí zemi
  • 1946 Letopisy české duše
  • 1957 Odcházím, přijdu
  • 2000 V zajetí stalinismu – z deníkových záznamů 1948–1958 (Brno, Barrister a Principal)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Litomyšl, 1889-1896, snímek 210
  2. ↑ a b c MERHAUT, Luboš. Čestmír Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 505–508.
  3. ↑ MZM - Čestmír Jeřábek. puvodni.mzm.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ VLAŠÍN, Štěpán. Viktor Kamil Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 512–514.
  5. ↑ Promoce. Lidové noviny. 1. 11. 1917, s. 4.
  6. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Republika na cestách. Lidové noviny. 7. 6. 1921, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Protiklady. Literární noviny. 30/1964, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Brněnská činohra opět v krisi. Rozpravy Aventina. 30/1931-1932, s. 235. Dostupné online. 
  10. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Jeřábek, Čestmír, s. 106. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Čestmír Jeřábek 1928.jpg
Čestmír Jeřábek, spisovatel, 1928
Čestmír Jeřábek.jpg
Čestmír Jeřábek