Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje

Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje (pomník obětem druhé světové války)
Umístění
Umístění	po pravé straně cestou od hlavní brány směrem k obřadní budově
Stát	Česko Česko
Adresa	Krematorium Strašnice; Vinohradská 2264/216, 100 00 Praha 10–Vinohrady
Zeměpisné souřadnice	50°4′35,66″ s. š., 14°29′4,58″ v. d.
Pomník obětem druhé světové války (Krematorium Strašnice) Pomník obětem druhé světové války (Krematorium Strašnice) na mapě Prahy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje (nebo též pomník obětem druhé světové války^[2]) v areálu Krematoria Strašnice v Praze 10 na Vinohradech se nachází po pravé straně cestou od hlavní brány směrem k obřadní budově strašnického krematoria.^[3] Pietní místo – jeden z největších masových hrobů v České republice^[4] – je obdélníková zatravněná plocha obklopená smutečními vrbami a urnovým hájem.^[4] Uprostřed této zelené travnaté plochy je bronzová socha mladé dívky – dílo českého sochaře Josefa Wagnera z roku 1942 s názvem Smutné jaro.^[2][4]

Historie

Mezi léty 1932 až 1952 vykonával funkci ředitele strašnického krematoria František Suchý starší (1899–1982). V období nacistické i komunistické totality byly v krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria společně se svým synem Ing. Františkem Suchým (1927–2018) vedli tajně seznam spálených těl, informovali také o úmrtí osob jejich příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do kompostu, ale ve skutečnosti ostatky schovával (pro jejich budoucí důstojné pohřbení) a pečlivě evidoval jména všech zpopelněných osob, za což mu hrozil trest. V době protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války bylo v tzv. mimořádné (třetí) noční směně ve strašnickém krematoriu zpopelněno kolem 2200 osob.

Přesná statistika uvádí, že zde byl rozptýlen popel 2154 mužů, žen a dětí, kteří položili svůj život v boji s nacistickými okupanty.^[2][4] Zde se nachází popel předních osobností II. odboje i desítek příslušníků vojenské odbojové organizace Obrana národa (ON):

• prvního velitele ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa (ON) generála Josefa Bílého;^[4]
• prvního zemského velitele ON a vojenského velitele Sokola generála Hugo Vojty;^[4]
• dalšího zemského velitele ON (pro oblast Čechy) legionáře a generála Václava Šáry;^[4]
• velitele Krajského vojenského velitelství ON (Praha jihozápad) legionáře a generála Olega Svátka;^[4]
• zástupce oblastního velitele ON (Velká Praha) (a zástupce generála Bedřicha Homoly) Mikuláše Doležala;^[4]
• zástupce velitele Vojenského zeměpisného ústavu Praha a představitele vedení druhé garnitury ON plukovníka Josefa Churavého;^[4]
• legionáře a člena zpravodajsko-sabotážní skupiny ON známé jako Tři králové podplukovníka Josefa Balabána;^[4]
• dalšího člena zpravodajsko-sabotážní skupiny ON známé jako Tři králové podplukovníka Josefa Vladimíra Mašína;^[4]
• spisovatele a odbojáře Vladislava Vančury;^[2][4]
• náčelníka Československé obce sokolské Augustina Pechláta^[4]
• a mnoha dalších.^[4]

Je zde uchováván popel i 26 obyvatel Lidic, kteří byli nacisty zastřeleni 16. června 1942 v Praze-Kobylisích.^[4] Jednalo se o muže z noční směny, kteří nebyli v okamžiku vyhlazení obce (dne 10. června 1942) doma.^[4] Dále pak popel dvou lidických chlapců starších 15 let^{[2][pozn. 1]} i popel rodiny dvou lidických letců, příslušníků RAF, Josefa Horáka a Josefa Stříbrného.^[4]

Po druhé světové válce

Nedlouho po přenesení popela zavražděných z improvizovaného místa za strašnickým krematoriem do prostoru ohraničeného urnovým hájem mělo dojít i k vybudování důstojného pomníku.^[4] Do února roku 1948 v areálu Krematoria Strašnice pietně upravené pohřebiště ale nevzniklo a místo tak postupně upadlo na dlouhá léta do zapomnění.^[2][4]

Po únoru 1948

Po komunistickém puči v únoru 1948 se do krematoria začala opět přivážet těla popravených ve vykonstruovaných^[4] politických procesech. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu a často byli o zpopelnění informováni ex post. I tato zpopelňování měla zůstat utajena, ale otec a syn Suchých navázali na své úsilí z doby německé okupace.^[2] František Suchý mladší se navíc zapojil i do protikomunistického odboje^[2] a pokračoval v evidenci zpopelňovaných osob.^{[pozn. 2]}

Soudní dohra

• František Suchý starší byl v roce 1952 zatčen a vězněn.^{[pozn. 3]}
• Jeho syn František Suchý mladší byl za účast v protikomunistickém odboji^[4] zatčen v roce 1952 a následně odsouzen k 25 letům odnětí svobody.^{[7][4][pozn. 4]} Ve stejném procesu byli spolu s ním souzeni i oba jeho rodiče, jejichž výše trestu byla nakonec 4 respektive 4,5 roku vězení.^[4] František Suchý mladší prošel komunistickými věznicemi na Pankráci, Mírově, v Opavě, v Plzni na Borech i ve slovenském Leopoldově.^[4] Minula jej i velká amnestie prezidenta Antonína Novotného v roce 1960^[4] a po odpykání poloviny trestu byl, díky opakovaným žádostem rodičů,^[4] propuštěn (po 12 letech věznění) na svobodu teprve na podzim roku 1964.^[2] Poté pracoval jako zámečník a konstruktér.^{[8][pozn. 5]}

Závěr

O činnosti otce a syna Suchých se dlouho nevědělo, ale nakonec o jejich činnosti promluvil skromný František Suchý mladší.^[2] Na přelomu let 2016/2017 obdržel Magistrát hlavního města Prahy žádost o uvolnění finančních prostředků na důstojnou úpravu místa posledního odpočinku hrdinů II. odboje.^[4] Zrekonstruované čestné pohřebiště hrdinů II. odboje bylo (po důstojných úpravách) slavnostně odhaleno (díky pomoci pražského magistrátu) na Den válečných veteránů dne 11. listopadu 2017.^[4][2]

NA VĚČNOU PAMĚŤ 2154 VLASTENCŮ / POPRAVENÝCH A UMUČENÝCH V LETECH 1939 - 1945, / KTEŘÍ V BOJI PROTI FAŠISMU POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY / ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST NAŠÍ I / PŘÍŠTÍCH POKOLENÍ, / JEJICHŽ POPEL BYL SPOLU S POZŮSTATKY / LIDICKÝCH OBĚTÍ TAJNĚ ULOŽEN NA TOMTO MÍSTĚ / ZAMĚSTNANCI KREMATORIA.

— , Nápis na pamětní desce, ^[3]

• Někteří z hrdinů II. odboje
• 

  Generál Josef Bílý

• 

  Divizní generál Hugo Vojta

• 

  Brigádní generál Václav Šára

• 

  Divizní generál Oleg Svátek

• 

  Divizní generál Mikuláš Doležal

• 

  Brigádní generál Josef Churavý

• 

  Generálmajor Josef Balabán

• 

  Generálmajor Josef Mašín

• 

  MUDr. Vladislav Vančura

• 

  PhDr. Augustin Pechlát

Letecký pohled na Krematorium Strašnice (22. dubna 2020). Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje se nachází při příchodu k hlavní budově krematoria po pravé straně ve středu urnového háje na zatravněné ploše obklopené smutečními vrbami^[4]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Krematorium Strašnice
• František Suchý (ředitel krematoria)
• František Suchý (strojní inženýr)
• Čestné pohřebiště III. odboje

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje na Wikimedia Commons
• Pohřebiště hrdinů ve Strašnicích čekají změny: Opraví sochu a vysadí nové stromy [online]. Web Blesk cz, 2017-04-08 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
• Praha upraví čestné pohřebiště hrdinů odboje ve Strašnicích [online]. Web Pražský deník cz, 2017-04-08 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
• Revitalizace čestného pohřebiště hrdinů II. odboje (číslo parcely 4018/1, katastrální úřad Vinohrady, Vinohradská ulice, Praha 10) [online]. Web Praha EU (odbor památkové péče), 2017-06-23 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online.