Četnictvo

Četnictvo (též archaicky žandarmerie) je součástí tradiční koncepce bezpečnosti státu. Příslušník četnictva se označuje jako četník (též archaicky žandár).

Slovo „četník“ a „četa“ bylo do češtiny přijato v 19. století ze srbochorvatštiny, v češtině pak byl odvozen druhý pojem četař jako vojenská hodnost.^[1] Slovo „žandár“ a „žandarmerie“ pochází z francouzského gendarme, gendarmérie a vzniklo z les gens d'arm, doslova „lidé zbraně“.

Jednotka mívá stejné pravomoci jako policie, obvykle ale také plní úkoly vojenské policie. U jednotlivých států spadá pod ministerstva vnitra či obrany (Itálie).

V současné době ve státech, kde působí četnictvo, bývají pravomoci rozděleny tak, že policie má v kompetenci větší města a četnictvo venkov.

V Československu bylo četnictvo začleněno na základě zákona č. 149/1947 Sb., ze dne 23. srpna 1947, o národní bezpečnosti, do Sboru národní bezpečnosti.

• Gendarmerie Nationale – četnictvo Francie – z výrazu ozbrojený lid
• Carabinieri – četnictvo Itálie – dle jezdců na koních s krátkou vojenskou puškou jezdeckou, tzv. karabinou
• Guardia Civil – četnictvo Španělska – z výrazu občanská ochrana
• Čínská lidová ozbrojená policie - četnictvo Číny

• Rakousko – GEK – v Rakousku zrušeno četnictvo

• Itálie – GIS (četnictvo)
• Francie – GIGN

Například v Nizozemsku působí četnictvo dodnes, ale protiteroristické operace spadají pouze pod policii.

• Československé četnictvo
• Četnické letecké hlídky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu četnictvo na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo četnictvo ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo žandarmerie ve Wikislovníku
• (francouzsky) Oficiální stránky Francouzského četnictva
• (italsky) Oficiální stránky Carabinieri