Čičorka pochvatá

Čičorka pochvatá
Čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Podčeleď	motýlokvěté (Faboideae)
Rod	čičorka (Coronilla)
Binomické jméno
Coronilla vaginalis Lam., 1786
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květenství a list

Čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis) je drobný, vytrvalý polokeř z čeledi bobovitých připomínající spíše nevelkou bylinu. V letních měsících kvete sytě žlutými květy. Při kvetení je rostlina vysoká nejvýše do 30 cm a její vystoupavé větve od spodu dřevnatí. Je jediný původní druh rodu čičorka rostoucí v české přírodě. Druhové jméno "pochvatá" je odvozeno od na bázi srostlých palistů připomínající pochvu.^[1][2]

Rozšíření

Je poměrně teplomilnou rostlinou s výhradně středo a jihoevropským rozšířením, mnohde však jsou místa jejího rozšíření od sebe hodně vzdálena. Vyskytuje se z Itálie a Francie na západě přes střed Evropy po Balkánský poloostrov na východě.

V České republice se objevuje jen řídce v českém termofytiku a pouze ojediněle v mezofytiku, obvykle v nižších nadmořských výškách. Nejvýše vystupuje v Českém středohoří, kde byla zaznamenána na Lovoši ve výšce okolo 500 m n. m. Na Moravě nebyla v poslední době zjištěna.^[1][2][3]

Ekologie

Je fanerofyt rostoucí na osluněných travnatých stráních s kamenitým podkladem nebo po okrajích křovin a světlých lesů. Vyskytuje se nejčastěji na teplých, sušších místech s podložím tvořeným hlavně opukou. Kvete obvykle v červnu a červenci, plody dozrávají v srpnu a září. Ploidie druhu je 2n = 12.^[1][4]

Popis

Vytrvalá rostlina vzhledu malého polokeře, vysokého 15 až 30 cm, vyrůstající z dlouhého kůlovitéhokořene. Tenké větve má mělce rýhované, lysé a na průřezu oblé, rostou plazivě nebo poléhavě a na koncích jsou obvykle vystoupavé. Jsou střídavě porostlé složenými, lichozpeřenými listy se čtyřmi až šesti páry přisedlých či krátce řapíčkatých lístků 5 až 12 mm dlouhých a 3 až 10 mm širokých. Jejích čepele bývají okrouhlé, eliptické až obvejčité, slabě masité a oboustranně sivé a lysé. Po odkvětu opadávající palisty jsou asi 4 mm dlouhé, vejčité, nahnědlé, po obvodě blanité a nejsou přirostlé k řapíku, ale jsou srotlé navzájem. Listeny květů nejsou u této rostliny vyvinuté.

Na větvích vyrůstají z paždí listů, na 4 až 7 cm dlouhých stopkách, okoličnatá květenství tvořená čtyřmi až deseti odstálými žlutými květy s krátkými stopkami. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné a srostlolupenný kalich má cípy jen 2 mm dlouhé. Koruna je téměř 10 mm dlouhá, sytě žlutá, plátky má dlouze nehetnaté, čepel pavézy je náhle zúžená, obě křídla jsou podlouhlá a dvakrát delší než zahnutý člunek. Deset tyčinek je dvoubratrých, devět z nich je srostlých do trubičky a jedna je volná. Semeník, vzniklý z jednoho plodolistu, obsahuje mnoho přisedlými vajíček a je zakončen zahnutou čnělkou. Květ hmyzosnubné čičorky pochvaté je nápadný s cílem přilákat hmyzí opylovače.

Plod je nicí, čárkovitý, zaškrcovaný, lámavý struk 15 až 20 mm dlouhý a 3 mm široký, na konci je zúžený v zobánek. Ve zralosti se příčně rozlamuje na dvě až šest jednosemenných dílů obsahující kýlnatá, válcovitá nebo eliptická hnědočervená semena, přibližně 3 mm dlouhá.^[1][2][4][5]

Ohrožení

Čičorka pochvatá se ani v minulosti nevyskytovala v české krajině hojně a v současnosti je zaznamenáváno další snižování počtů vykvétajících jedinců. Pro podporu její ochrany před úpným vymizením byla zařazena ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." i v "Červeném seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin České republiky" do skupiny silně ohrožených rostlin (§2) a (C2b).^[6][7]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu čičorka pochvatá na Wikimedia Commons
• Taxon Coronilla vaginalis ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření čičorky pochvaté v ČR