Čingischánovo mezinárodní letiště

Čingischánovo mezinárodní letiště Чингис хаан олон улсын нисэх онгоцны буудал
Základní informace
Stát	Mongolsko Mongolsko
Nejbližší město	Ulánbátar (52 km)
Typ letiště	mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel	Nové mezinárodní letiště Ulánbátar s. r. o.
Otevření	2021
Kód letiště ICAO	ZMCK
Kód letiště IATA	UBN
Souřadnice	47°39′6″ s. š., 106°49′18″ v. d.
Nadmořská výška	1366 m n. m.
Vzletové a přistávací dráhy
11/29 – asfaltový beton, 3600×45 m
Odkazy
Web	ulaanbaatar-airport.mn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čingischánovo mezinárodní letiště (IATA: UBN, ICAO: ZMCK), označované také jako Nové mezinárodní letiště Ulánbátar,^[1][2] je hlavní letiště obsluhující Ulánbátar a jediné^[zdroj⁠?!] mezinárodní letiště v Mongolsku. Otevřeno bylo 4. července 2021 a nahradilo Mezinárodní letiště Bujant Uchá.

Jedná se o největší letiště v zemi, které slouží jako uzel pro všechny hlavní mongolské letecké společnosti, a nachází se v údolí Khöshig v Sergelenu v provincii Töv, 52 km jižně od Ulánbátaru a 20 km jihozápadně od Zúnmodu. Letiště je s Ulánbátarem spojeno dálnicí a z různých míst města jezdí kyvadlová autobusová doprava.^[3] Z letiště létají přímé lety do vnitrostátních destinací a do různých mezinárodních destinací v Asii a Evropě.

V roce 2023 obsloužilo přibližně 1,7 milionu domácích a mezinárodních cestujících.^[4]

Nové letiště dostalo svůj současný název 2. července 2020, přičemž dosavadní Čingischánovo mezinárodní letiště se vrátilo k názvu Mezinárodní letiště Bujant Uchá z roku 2005.^[5]

Původní hlavní letiště v Ulánbátaru, Mezinárodní letiště Bujant Uchá, založené v roce 1957, se nachází v těsné blízkosti dvou hor na jihu a východě, takže bylo možné využívat pouze jeden konec dráhy, který měl často problémy s povětrnostními podmínkami.^[6] Nové letiště bylo navrženo s kapacitou odbavení až 1100 cestujících za hodinu a tří milionů cestujících ročně,^[7] přičemž nákladní kapacita byla stanovena na 11 900 tun.

Jeho výstavbu z větší části financovalo Japonsko (JICA) prostřednictvím zvýhodněné půjčky (93 %), zbytek poskytl mongolský stát.^[8]

Počáteční plánování letiště proběhlo v roce 2006 za pomoci Japonska.^[9]

V květnu 2008 byla mezi mongolskou vládou a Japonskou bankou pro mezinárodní spolupráci podepsána smlouva o 40leté zvýhodněné půjčce ve výši 28,8 miliardy jenů (385 milionů USD) s úrokem 0,2 % na výstavbu nového mezinárodního letiště.^[10] Podle podmínek této půjčky musí být projekt realizován japonskými konzultanty a dodavateli, avšak materiály a zařízení, které dodavatelé použijí, mohou být až ze 70 % z jakékoli země. Mezi lety 2009 a 2011 vypracovaly společnosti Azusa Sekkei a Oriental Consultants Joint Venture projektovou a nabídkovou dokumentaci letiště. V roce 2011 bylo vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu letiště, přičemž v technické soutěži uspěla společnost Mitsubishi-Chiyoda Joint Venture (MCJV). Důkladná revize ceny a jednání o smlouvě byly ukončeny 10. května 2013, kdy byla podepsána hlavní smlouva o výstavbě mezi MCJV a Mongolským úřadem pro civilní letectví.

Konečná výše půjčky od japonského státu na výstavbu letiště činí 65,6 miliardy jenů (600 milionů USD) s dobou splácení 40 let.^[9]

Slavnostní zahájení výstavby se konalo 22. dubna 2012,^[11] kdy byla zahájena výstavba protipovodňového systému. Další probíhající práce zahrnovaly výstavbu elektrického vedení z Nalajchu.

Hlavní výstavba trvala od května 2013 do dubna 2020.^[12] Dne 13. září 2013 byla zahájena betonáž řídicí věže, 29. ledna 2014 byla dokončena výstavba elektrické rozvodny letiště a její připojení k mongolské elektrické síti.^[13]

V květnu 2016 byla zahájena výstavba šestipruhové, 30 km dlouhé dálnice do Ulánbátaru, která skončila v roce 2019.

I když byl původní termín otevření stanoven na prosinec 2016,^[14] většina stavby skončila až v roce 2017. Otevření letiště bylo opakovaně odkládáno na roky 2018,^[9] 2019,^[15] 2020^[16] a 2021.^[17] Tato zpoždění souvisela s jednáními o smlouvách týkajících se provozu a vlastnictví letiště, výstavbou dálnice do Ulánbátaru a dopady pandemie covidu-19 v Mongolsku.

Provoz na letišti byl zahájen 4. července 2021 prvním letem do Tokia společnosti MIAT Mongolian Airlines na trase Ulánbátar–Narita–Ulánbátar s letadlem Boeing 737.^[18]

Čingischánovo mezinárodní letiště provozuje společnost Nové mezinárodní letiště Ulánbátar s. r. o. (mongolsky: Нью Улаанбаатар интернэйшнл эйрпорт ХХК),^[19] která je zodpovědná za provoz letiště do roku 2036.^[20] Jedná se o partnerství mezi dvěma společnostmi: Japan Airport Management LLC (vlastněnou společnostmi Mitsubishi Corporation, Narita International Airport Corporation, Japan Airport Terminal a JALUX), která vlastní 51 % společnosti, a společností Khushigiin Khundii Airport (mongolsky: Хөшигийн хөндийн нисэх онгоцны буудал ТӨХХК), financovanou mongolskou vládou, která vlastní 49% podíl.^[6] Společnost JALUX spravuje maloobchodní činnosti letiště.^[20]

(Aktualizováno 18. května 2024.)^[21][22][23]

Letecká společnost	Destinace
Aero K	Jižní Korea Jižní Korea	Čchongdžu[24]
Aero Mongolia	Čína Čína	Chöch chot
	Japonsko Japonsko	Tokio-Narita
	Jižní Korea Jižní Korea	Soul
	Mongolsko Mongolsko	sezónně: Chanbumbat[25]
Air Busan	Jižní Korea Jižní Korea	Pusan
Air China	Čína Čína	Chöch chot · Peking
Asiana Airlines	Jižní Korea Jižní Korea	Soul
Hunnu Air	Čína Čína	Hailar · Mandžuli · Peking-Ta-sing
	Kazachstán Kazachstán	Almaty
	Mongolsko Mongolsko	Mörön
IrAreo	Rusko Rusko	Irkutsk · Ulan-Ude
Jeju Air	Jižní Korea Jižní Korea	Soul | sezónně: Pusan
Korean Air	Jižní Korea Jižní Korea	Soul
KrasAvia	Rusko Rusko	Krasnojarsk
MIAT Mongolian Airway	Čína Čína	Kanton · Peking
	Hongkong Hongkong	Hongkong
	Japonsko Japonsko	Tokio-Narita | sezónně: Ósaka
	Jižní Korea Jižní Korea	Soul · Pusan
	Mongolsko Mongolsko	Altaj · Bajanchongor · Dalanzadgad · Chovd · Mörön · Ölgij · Ulángom · Uliastaj
	Německo Německo	Frankfurt
	Thajsko Thajsko	Sezónně: Bangkok · Phuket
	Turecko Turecko	Istanbul
Turkish Airlines	Turecko Turecko	Istanbul
Tway Air	Jižní Korea Jižní Korea	Sezónně: Soul
Yakutia Airlines	Rusko Rusko	Sezónně: Jakutsk

Letiště má rozlohu 104 200 m^2[7] a jednu vzletovou a přistávací dráhu o délce 3600 metrů a šířce 45 metrů. Dále má 3339 metrů dlouhou (23 metrů širokou) paralelní pojížděcí dráhu, dvě rychlé pojížděcí dráhy a tři opouštěcí pojížděcí dráhy.^[20]

Osobní terminály letiště mají rozlohu 25 300 m²,^[7] přičemž příletová hala se nachází v přízemím a odletová hala ve druhém patře.

Nákladní terminál má rozlohu 3750 m² a jeho roční kapacita činí 11 900 tun nákladu. Obsahuje také oddělená zařízení pro dovoz/vývoz nebezpečného, cenného a chlazeného zboží.

Letiště je s Ulánbátarem spojeno dálnicí a od centra města je vzdáleno přibližně 50 km. K dopravě slouží kyvadlová autobusová doprava, taxíky a soukromá vozidla.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chinggis Khaan International Airport na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čingischánovo mezinárodní letiště na Wikimedia Commons