Čistky v Turecku (2016)

Čistky v Turecku byly zahájeny po neúspěšném pokusu o vojenský převrat ze dne 15. července 2016. Režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana zahájil represe vůči svým odpůrcům a rozsáhlé čistky v armádě, policii, justici, médiích či školství. Prezident Erdoğan označil za strůjce pokusu o převrat svého odpůrce, duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech amerických, a požádal o jeho vydání do Turecka. Sám Gülen však pokus o puč odsoudil a odmítl, že by s ním měl něco společného; navíc uvedl, že není vyloučeno, že byl puč zinscenovaný samotným prezidentem s cílem upevnění vlastní moci.^[1][2][3] Organizace Amnesty International upozornila na mučení údajných strůjců puče, na jejich bití a znásilňování, na odpírání jídla, vody, lékařské péče i kontaktu s rodinou a právníky. Podle AI věznění nevědí ani z čeho jsou obviněni a Turecko tak porušuje právo na spravedlivý soud zaručené v jeho vlastním zákoníku i v mezinárodním právu.^[4]

Do konce července bylo 15 846 lidí zadrženo, z toho 8 133 lidí bylo zatčeno, 48 222 státních pracovníků bylo suspendováno. 15 univerzit, 1 043 soukromých škol, 1 229 charitativních organizací a nadací, 19 odborových svazů, 35 zdravotnických zařízení,^[5] 4 zpravodajské agentury, 16 televizních kanálů, 23 rozhlasových stanic, 45 denních novin, 15 časopisů a 29 vydavatelství bylo uzavřeno.^[6][7]

Celkem bylo na 160 000 lidí propuštěno nebo postaveno mimo službu. 77 000 lidí bylo zatčeno.^[8][9][10] Mnoho lidí bylo zatčeno na základě vykonstruovaných obvinění.^[8] 170 novin, televizních stanic a vydavatelství bylo zakázáno, přes 150 novinářů bylo uvězněno. Čtvrtina poslanců, většinou opozičních, byla zbavena imunity, a došlo k zatýkání představitelů opoziční prokurdské HDP.^[11]

Výjimečný stav

Dne 20. července vyhlásil prezident Erdogan výjimečný stav na následující tři měsíce, což povoluje turecká ústava v případě vážného narušení veřejného pořádku v zemi nebo pokud násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Dle agentury DPA může díky tomu prezident Erdogan vládnout pomocí dekretů, může být omezeno či pozastaveno právo shromažďovací nebo svoboda slova.^[12] Čistky pokračovaly i v roce 2019.^[8]

Represe v armádě

V sobotu 16. července označila média za hlavní iniciátory pokusu o převrat bývalého vrchního velitele letectva Akına Öztürka a šéfa výcviku pozemních vojsk Metina İyidila.^[13] Došlo k masivnímu zatýkání, když během několika hodin bylo zatčeno více než 1500 vojáků,^[14] pět generálů a 29 plukovníků bylo sesazeno. Z celkového počtu 67 generálů Tureckého letectva bylo 30 postaveno mimo službu.^[15]

Turecký premiér Binali Yıldırım 29, července oznámil, že vláda uzavře leteckou základnu Akinci severně od Ankary, která během pokusu o puč sloužila vzbouřencům. Uzavřena mají být také všechna kasárna, z nichž během pokusu o převrat vyjížděly tanky a vylétaly vrtulníky.^[16]

Čistky v justici

Ze svých funkcí bylo ihned odvoláno 2745 soudců a státních zástupců^[17] Byly vydány zatykače i na další desítky soudců a státních zástupců. Své funkce museli opustit také dva ústavní soudci, deset členů Státní rady a pět členů Vysoké rady soudců a státních zástupců. Podle šéfa soudcovských odborů Mustafa Karadaga policie zatýká nejen soudce a státní zástupce podezřelé z účasti na pokusu o převrat, ale i kritiky režimu, kteří s vojenským pučem nemají nic společného.^[18]

Represe ve školství

Turecké ministerstvo školství 19. července propustilo 15 200 svých zaměstnanců a 21 tisícům učitelů ze soukromých institucí odebralo licence. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) nařídila 1577 děkanům státních i soukromých univerzit v Turecku podání rezignaci. 20. července tato rada zakázala všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí, a to až do odvolání.^[19]

Prvním dekretem po vyhlášení výjimečného stavu nařídil Erdogan uzavření 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení s tím, že tyto instituce jsou údajně podezřelé ze styků s Fethullahem Gülenem, kterého Erdogan označuje za údajného strůjce neúspěšného převratu.^[20]

Represe vůči médiím

Čistky tureckého režimu jsou zaměřeny také na média. Bylo zavřeno více než 80 redakcí - 16 televizních kanálů, 45 deníků, 23 rozhlasových stanic a 3 tiskové agentury. Dále byly vydány zatykače na 47 novinářů v rámci vyšetřování osob údajně blízkých Gülenovi. Tito novináři pracovali pro opoziční list Zaman, nad kterým začátkem března 2016 převzal kontrolu turecký režim.^[21] Do roku 2018 bylo zavřeno kolem 200 médií.^[22]

Čistky v ekonomice

Obvinění a zatčení údajných podporovatelů Fethullaha Gülena se týká také některých firem. Turecká policie například zatkla kvůli údajnému spojení s pučisty manažery skupiny Naksan. Právě pro firmu Adularya z této skupiny Naksan provádí česká firma Vítkovice Machinery Group stavbu elektrárny Yunus Emre, na kterou poskytla půjčku ve výši 12 miliard korun státní Česká exportní banka.^[23]

Represe občanů

V Turecku se objevily spekulace, že pokus o puč byl zinscenovaný, aby mohla vláda zahájit represe, získat podporu a upevnit svou moc. U lidí, kteří takové domněnky otevřeně sdělili na sociálních sítích, prokurátoři zahájili vyšetřování.^[24]

Za kritiku turecké vojenské invaze do Afrínu v Sýrii proti Kurdům bylo na počátku roku 2018 zatčeno v Turecku přes 800 lidí.^[25][26]

Zavedení trestu smrti

Prezident deklaroval, že znovu zavede trest smrti, navzdory ostrému odporu Evropské unie. Odůvodnil to tím, že si to občané žádají a je jim potřeba naslouchat. Kritici se ale obávají, že skutečnou motivací je stupňování represí jeho režimu. Evropská unie uvedla, že v případě zavedení trestu zastaví jednání o vstupu Turecka do EU, která zesílila při řešení migrační krize.^[24]

Reference

Související články

• Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016
• Politický proces