Čittágongské hory

Čittágongské hory na mapě Bangladéše
Krajina v okolí Bandarbanu
Domorodá slavnost

Čittágongské hory také Čitágáonské hory (anglicky Chittagong Hill Tracts) je region na jihovýchodě Bangladéše. Do roku 1984 byl okresem, nyní je rozdělen mezi tři okresy v rámci Čittágongské oblasti: Khagrachari, Rangamati a Bandarban. Region má rozlohu 13 295 km² a žije v něm okolo půldruhého milionu obyvatel (odhad z roku 2011).[1] Na rozdíl od zbytku Bangladéše je tvořen kopcovitou lesnatou krajinou, nachází se zde nejvyšší hora země Mowdok Mual (1052 m n. m.). Něco přes polovinu obyvatel tvoří domorodé kmeny Čakmové, Marmové a další, kteří vyznávají převážně buddhismus.[2]

Vlajka separatistů

V roce 1972 založil Manabendra Narajan Larma Sjednocenou lidovou stranu Čittágongských hor, která hájí práva domorodých obyvatel. Strana požadovala rozsáhlou autonomii oblasti a protestovala proti tomu, že Bengálci zabírají místní půdu, převážně za účelem pěstování tabáku. Ozbrojené složky strany nazývané Šánti Báhiní zahájily roku 1977 bojové akce proti centrální vládě. Povstalci nacházeli útočiště v indickém státě Tripura, zatímco akce bangladéšských vojáků dopadaly převážně na civilní obyvatelstvo, armáda byla mezinárodními organizacemi pro lidská práva obviňována ze zabíjení a znásilňování domorodců.[3] Premiérka Šajch Hasína Vadžídová zahájila jednání s rebely a 2. prosince 1997 byla podepsána mírová smlouva, která vedla mimo jiné k vytvoření samosprávy složené ze zástupců domorodých kmenů a k legalizaci Sjednocené lidové strany.[4] Část povstalců však odmítla složit zbraně a v oblasti stále dochází k občasným nepokojům.

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

নীলাচল,বান্দরবান-১ 12.jpg
Autor: Fahad Faisal, Licence: CC BY-SA 4.0
নীলাচল,বান্দরবন
Chittagong Hill Tracts locator map.svg
Autor: Nafsadh, Licence: CC0
Chittagong Hill Tracts
Water Festival.jpg
Autor: Aye Maung, Licence: CC BY-SA 3.0
Sangrai: The biggest festival of the Marma community. In mid-April, this celebration of the new year falls around the same time as Bengali Naba Barsha and Assamese Bihu. Apart from the songs and dances Sangrai is marked by the water festival and magic charm competitions. Water festival is a game of splashing water from two sides of a marked arena by unmarried boys and girls on each other. It is said that splashing water is a way of declaring a love interest.