Člunkový vyšívací stroj


Člunkový vyšívací stroj (schiffli) je zvláštní konstrukce vyšívacího zařízení.
Vynález člunkového stroje se přičítá Švýcarovi Isaakovi Gröblimu (1863), který ve svém patentu využil důležité konstrukční prvky z šicích strojů vyvinutých v USA již v první polovině 19. století. Název schiffli pochází z označení člunku ve švýcarské němčině.
Koncem 19. století bylo ve světě v provozu nejméně 32000 strojů. [1] [2] V roce 2014 udával nejznámější výrobce šiffli vlastní kapacitu s 300 stroji ročně. Informace o celosvětovém počtu instalovaných strojů nebyly dosud (2018) publikovány [3]
Funkce schiffli
Výšivku tvoří dvě niti s pomocí jehly a člunku. Horní nit je vedena ouškem jehly, která propichuje podkladovou plošnou textilii a vytváří smyčku, kterou se protahuje člunek se spodní nití a tak tvoří steh. Všechny jehly a člunky se pohybují současně po neměnné dráze, zatímco podávací stůl s podkladovou textilií se posouvá s pomocí žakárového ústrojí řízeného programem pro vzorování výšivky, který se udává do počítače. [4]
Technické parametry strojů
Nejvýkonnější (švýcarské) stroje byly v roce 2014 v praktickém provozu s 500 obr./min (projektováno bylo 700 obr./min.), ke standardnímu vybavení patřil počítač, ze kterého se přenáší vzorování na seřízení stroje. Stroje mohou být až 30 m dlouhé, až s 1500 jehlami, k vyšívání prádla se obvykle používají zařízení s délkou do 15 m. [5]
Průmyslová výroba výšivek
- Příprava výroby sestává zejména z: návrhů vzorů, ražení žakárových karet, navíjení příze na cívky a člunky, příprava podkladové textilie (povrch, formát)
- Vlastní vyšívání se obvykle provádí na dvou plošných textiliích nad sebou.
- Poslední výrobní stupeň je často bělení hotové výšivky.[6]
Druhy výšivek
V závislosti na způsobu výroby a druhu materiálu se rozeznávají výšivky:
Na hladké tkanině (allovers), na krajce, leptané (nebo vrtané), guipurey, z různobarevných nití
Použití
šaty, dámské prádlo, bytové textilie
Galerie strojů schiffli
- Člunek z vyšívacího stroje (1905)
- Soukací stroj na schiffli-cívky ze začátku 20. století
- Automatizovaný stroj schiffli z 20. let 20. století
- Děrná páska žakárového ústrojí na schiffli
Reference
- ↑ Earnshaw: Lace Machines and Machine Laces, Batsford London 1986, ISBN 0-7134-46846
- ↑ Schifflidtickmaschine [online]. Enzyklo.de, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Saurer´s Epoca 6 [online]. The Textile Magazine, 2014-11-27 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schiffli Stickautomaten [online]. raumausstattung.de, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. (německy)
- ↑ Saurer Schiffli Stickmaschine [online]. Saurer, 2013-12-01 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Schiffli Embroidery [online]. Textile School, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Seitlich offenes Geradlangschiffchen für die Näherei oder die Stickerei
Autor: Chris Riedener, Licence: CC BY-SA 4.0
This early 20th century machine winds schiffli embroidery bobbin thread, or yarn, which was then used in a schiffli bobbin holder or shuttle. This is the backside thread which forms the lock stitch.
Autor: Chris Riedener, Licence: CC BY-SA 4.0
Back side of early 20th century Saurer embroidery machine with punch card reader. This is a Saurer machine which uses a Saurer specific punch card format. The card reader was added about 1912 and replaced the manually operated pantograph.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-W1117-006 / Thieme, Wolfgang / CC-BY-SA 3.0

White lace imitating reticella; alternating squares showing 1) flower in needlepoint and 2) plain cloth with embroidered spray. Type of lace made on the Schiffli machine.
"Imitation Point de Venise."
Autor: Chris Riedener, Licence: CC BY-SA 4.0
Front side of early 20th century, fully automated, schiffli embroidery machine. This is a Saurer machine. The card reader was added about 1912 and replaced the manual operated pantograph. The card or paper tape holds information about the location of each stitch in the design as well as other machine functions.