Člunozobec africký

Člunozobec africký
Člunozobec africký
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	brodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Čeleď	člunozobcovití (Balaenicipitidae) Bonaparte, 1853
Rod	člunozobec (Balaeniceps) Gould, 1850
Binomické jméno
Balaeniceps rex Gould, 1850
Areál rozšíření
Sesterská skupina
pelikánovití (Pelecanidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Člunozobec africký (Balaeniceps rex) je velký africký pták z řádu brodiví a pelikáni (Pelecaniformes), jediný zástupce čeledi člunozobcovití (Balaenicipitidae). Tento pták je známý zvláště díky svému nápadně tvarovanému zobáku. Jeho nejbližší příbuzný je kladivouš africký.

Popis

Na výšku dorůstá 1,2 až 1,7 m s rozpětím křídel 2,33 m a hmotností kolem 5,6 kg. Dospělý pták je šedavě modrý s výjimkou hnědé spodní strany křídel s šedým pruhem. Nejnápadnějším znakem je jeho velký plochý zobák tvarem připomínající člun, díky kterému získal i svůj český rodový název. Nápadná je také světlá chocholka na hlavě. Samec se od samice zbarvením nijak viditelně neliší, mladí ptáci jsou hnědí.

Rozšíření

Člunozobec africký žije v rozsáhlých východoafrických bažinách, jezerech a močálech v rozmezí od Súdánu po Zambii. Od roku 2004 je v Červeném seznamu IUCN zařazen do kategorie zranitelných druhů. Nejpočetnější populace žije zatím stále v Súdánu (více než 5000 jedinců); mezi další země, kde je člunozobec africký stále nejhojněji zastoupen, patří Uganda, Tanzanie, Zambie nebo Demokratická republika Kongo. Počet volně žijících jedinců však stále klesá.

Ekologie

Žije samotářským způsobem života, pomalu se prodírá rostlinnou vegetací rostoucí na březích bahnitých vod a vyhledává zvláště vodní živočichy, jako jsou ryby, obojživelníci nebo želvy, často však útočí i na hady, ještěrky, hlodavce a mladé ptáky. Lov člunozobce afrického se podobá způsobu lovu volavek – důkladně prozkoumává své okolí a poté, co spatří kořist, se jí zmocní rychlým škubnutím hlavou. Za potravou se vydává zvláště v noci, přes den často vysedává a odpočívá na větvích stromů.

Hnízdo z rákosu a trávy si staví na zemi a ročně do něj obvykle klade 2, vzácněji i 3 vejce, na kterých sedí přibližně 30 dnů. Mláďata jsou na svých rodičích závislá i po opuštění hnízda a pohlavně dospívají ve 3. až 4. roce života. V zajetí se může dožít až 36 let.

Chov v zoo

Jedná se o raritní druh. V roce 2010 byl chován v pouhých 13 zoo v počtu 35 jedinců.^[2] V Evropě je chován jen ve třech zoo (stav 2019). Jedná se o českou Zoo Praha, ptačí park v německém Walsrode a belgickou zoo Pairi Daiza.^[3] Právě v posledním jmenovaném zařízení se v roce 2008 podařil světový prvoodchov.^[3] O rok později se podařil také první přirozený odchov v Lowry Parku na Floridě.^[2]

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha je jedinou zoo v ČR, kde je člunozobec chován.^[3] Zoo druh chová od roku 2004, kdy byly dovezeny dva páry ptáků přímo z Afriky.^[4] Jeden pár je umístěn v zázemí zoo, druhý pár (samec Korongo a samice Okomo^[2]) mají možnost vidět návštěvníci ve zrekonstruovaném prostoru bývalého zimoviště ptáků – v expozičním celku „Ptačí mokřady“ v dolní části zoo (od 11. září 2010, kdy proběhlo slavnostní zpřístupnění expozice). Člunozobci patří mezi čtyři nejcennější chované ptáky.^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shoebill na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu člunozobec africký na Wikimedia Commons
• Taxon Balaeniceps rex ve Wikidruzích
• ARKive
• IUCN Red List of Threatened Species
• WildAfrica