Čošský záliv

Čošský záliv
Čošský záliv z letadla
Čošský záliv z letadla
Maximální hloubka55 m
Šířka100 km
Délka130 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekBarentsovo moře
SvětadílEvropa
StátRuskoRusko Rusko
PřítokyČoša, Peša, Grabežna, Snopa, Vižas a Oma
Čošský záliv
Čošský záliv

Čošský záliv (rusky Чёшская губа) je záliv Barentsova moře mezi evropskou pevninou a poloostrovem Kanin v Archangelské oblasti Ruské federace.[1]

Geografie

Záliv má zaoblený tvar, dosahuje délky asi 100 km, šířky až 130 km. Hloubka se pohybuje v rozmezí 20 až 50 metrů, běžné jsou mělčiny hluboké 2 až 3 metry. Hloubka u vstupu do zálivu je 55 m. Do západní části zálivu ústí řeka Čoša, po které je záliv pojmenován. Do jižní části ústí řeky Peša, Grabežna, Snopa, Vižas a Oma. Na západě záliv ohraničuje mys Mikulkin Nos a na východě mys Barmin. Břehy ve východní a západní části zálivu jsou vyvýšené, složené z břidlic. V jižní části zálivu jsou nízké písčité břehy.

Příliv a odliv je polodenní a dosahuje až 4,3 m.

Od listopadu do konce června záliv zamrzá.[2]

Historie

Čošský záliv a jeho okolí byl znám po staletí Pomorům, kteří cestovali na svých kočích z Bílého moře až k Obu. Své koče táhli v jižní části poloostrova Kanina přes tzv. čošský portáž od řeky Čoši k řece Čiže, která se vlévá do Mezeňského zálivu.[3]

Záliv je zakreslen na anglické mapě vydané v roce 1570. Autorem mapy byl William Burrough, který se se svým starším bratrem Stephenem účastnil dvou plaveb v severních mořích a byl považován za hlavního odborníka na plavbu po Barentsově moři. Na mapě je také vyznačen tzv. čošský portáž, který kartograf doporučuje pro překonání dané oblasti.

Čošský záliv je jedním z tzv. historických zálivů Ruska, což znamená, že celá vodní plocha zálivu má právní status ruských vnitřních vod.[4]

Fauna

Záliv je bohatý na ryby, žije zde endemický poddruh sledě obecného, tzv. sleď čošsko-pečorský.[5]

Zajímavost

Laickým překladem ruského jména zálivu Чёшская губа často vzniká název jako Česká huba nebo Český záliv. Tento název pak vede různé diskutující k názoru, že v dané oblasti byla česká kolonie, čeští výzkumníci a nebo snad dokonce, že z této oblasti pochází Češi. Ve skutečnosti název zálivu s Českem a Čechy nemá zcela nic společného.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чёшская губа na ruské Wikipedii.

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 178. 
  2. Чешская Губа. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  3. Вадим Старков. Мангазейский морской ход. Очерки истории освоения Арктики. Том II. Россия и Северо-Восточный проход. История России. Библиотека.. statehistory.ru [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  4. Международник | ДИПЛОМАТИЧЕСКИЙ СЛОВАРЬ. archive.ph [online]. 2008-06-16 [cit. 2022-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-16. 
  5. Оценка и сохранение морского биологического разнообразия Баренцева моря. wwf.ru [online]. 2011-11-09 [cit. 2022-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-09. 
  6. Ontola.com [online]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Outline Map of Nenets Autonomous Okrug.png
Autor: Nzeemin, Licence: CC BY-SA 3.0
Административная карта Ненецкого автономного округа (Россия).
  • Проекция: Меркатор
  • Координаты для GMT: -R42.0/66.5/65.4/71.0
  • Инструменты: GMT, Inkscape
Cheshskaya guba.jpg
Фотография Чёшской губы