Čtenář (časopis)
| Čtenář | |
|---|---|
| měsíčník pro práci se čtenáři | |
| Datum založení | 1949 |
| Jazyk | čeština a mnoho jazyků |
| Periodicita | každý měsíc |
| Země původu |  Česko |
| Klíčové osoby | |
| Vydavatel | Středočeská vědecká knihovna (od 2007) a Středočeská vědecká knihovna |
| Šéfredaktor | Jaroslav Císař (od 2016) |
| Odkazy | |
| ISSN | 0011-2321 a 1805-4064 |
| Číslo ČNB | cnb000356293 |
| Web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čtenář – měsíčník pro knihovny je nejstarším kontinuálně vycházejícím českým celostátním knihovnickým periodikem. Z periodika, které se mělo zaměřovat především na práci se čtenáři, přinášet materiály pro čtenářské kluby a kroužky, pokyny pro knihovníky a zprávy z knihoven, se proměnil v odborný časopis sledující proměny knihovnického oboru za 70 let své existence.
Historie
O vydávání časopisu Čtenář bylo rozhodnuto na 1. sjezdu českých a slovenských knihovníků v květnu 1948 v Brně. První dvojčíslo, jehož podtitul zněl Měsíčník pro práci se čtenářem, vyšlo 15. února 1949 a jeho vydavatelem se na krátkou dobu stal Masarykův lidovýchovný ústav v Praze, aby ho posléze vystřídalo čtrnáct dalších vydavatelů. Bylo to ovlivněno proměnami společenské a politické situace především před rokem 1989. Předposledním vydavatelem bylo Ministerstvo kultury ČR v nakladatelství Panorama a poté v nakladatelství Academia. V roce 1993 časopis převzala Středočeská vědecká knihovna v Kladně, kde vychází doposud. Časopis je vydávám s podporou Středočeského kraje a Ministerstva kultury ČR z programu Knihovna 21. Výtvarnou a grafickou podobu časopisu v letech 1960 až 1996 vtiskl malíř a grafik Miloslav Jágr, modernější tvář mu dala grafička Kateřina Bobková.[1][2]
Obsah
Obsahová náplň časopis Čtenář se v průběhu let proměňovala. Z prvotního rádce pro knihovníky, jak pracovat se čtenáři – jakou literaturu doporučovat, jakou naopak z fondů vyřazovat (především v 50. letech 20. století), se postupně časopis vyprofiloval na odborné periodikum určené především knihovníkům veřejných, odborných a školních knihoven, které jim mělo pomoci s profesionalizací oboru. Časopis zaznamenával a zaznamenává důležité mezníky knihovnického oboru, seznamoval a reflektuje nástup nových technologií, které ho zásadně proměnily. Informoval o nových přístupech k uživatelům, nových službách, představoval významné stavby knihoven a jejich funkce jako míst setkávání, studia i komunitního centra. Kromě tištěné verze má i elektronickou verzi určenou pro předplatitele té tištěné.[1][3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BOŘKOVÁ, Zuzana. 30 let českého knihovnictví na stránkách časopisu Čtenář (1960-1989). , 2012. 103 s. diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Milena Černá. Dostupné online.
- ↑ MIKA, Jiří; ŠVORCOVÁ, Vladimíra; POSPÍŠIL, Zdeněk. Středočeská vědecká knihovna trojím pohledem : sborník k 120. výročí. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2017. 173 s. ISBN 978-80-85191-53-0. S. 56–62.
- ↑ Čtenář - měsíčník pro knihovny. časopis. 15. 1. 2019, roč. 71, čís. 1, s. 1–45. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“