Čtení na dovolenou

Čtení na dovolenou byla knižní edice zpočátku vázaných, ale později výhradně brožovaných knih menšího formátu, které vycházely od roku 1968 do roku 1992 v nakladatelství Odeon.^[1] V celém nakladatelství Odeon převažovala překladová literatura, ale v této edici (až na jeden svazek) vycházela výhradně zahraniční literatura.^[2] Celkem bylo v této edici vydáno nejméně 123 knih.

Karel Haloun (2016) uvádí, že v této edici vyšlo 113 svazků.^[1] DatabázeKnih.CZ obsahuje náhledy obálek a krátké popisky (případně uživatelské recenze) 115 knih, současně uvádí, že bylo zjištěno 118 svazků.^[3] Ale v katalogu Národní knihovny ČR lze dohledat nejméně 123 knih.^[4] Jednotlivé svazky knižní edice navíc (na rozdíl od řady dalších edic) nejsou číslovány (číslo svazku není uvedeno ani v tiráži, ani v knihovních katalozích), což znemožňuje ověřit počet vydaných titulů tímto způsobem.

Zatímco některé další edice Odeonu nebo jiných nakladatelství (např. Edice 3x, Smaragd byly monotematické, tato se věnovala více žánrům. Již název edice napovídá, že se zaměřovala hlavně na „oddychovou literaturu“, zejména na humoristické romány, detektivní a krimi příběhy, v menší míře zde vycházely i některé další literární žánry, např. vědecko-fantastická literatura, dobrodružné a vzpomínkové knihy ap. V souladu s tím byl zvolen menší formát knih (cca 19 × 13 centimetrů) a průměrný stránkový rozsah jednotlivých titulů se většinou pohyboval okolo 200 stran nebo jen mírně nad touto hranicí.^[4]

Přes zaměření na „lehčí literaturu“ vyšly v edici i některá klasická díla: hned mezi prvními tituly z roku 1968 byl román Sestřenice Běta od Honoré de Balzaca nebo Tři kamarádi od Ericha Maria Remarque. Ale i v případě detektivní literatury zde vycházela díla již v té době „klasiků žánru“, např. Agatha Christie, Erle Stanley Gardner, Raymond Chandler, Dorothy L. Sayersová nebo Georges Simenon. Současně se čtenáři mohli seznámit i s díly autorů, kteří v době vydání u nás nebyli ještě tolik známí, ale již také dosáhli proslulosti, např. od švédské autorské dvojice Maj Sjöwallová, Per Wahlöö v této edici vyšly hned dva romány: Zmizelé hasičské auto a Policie pomo pije.

Z humoristické literatury byli zastoupeni známí autoři jako např. Jerome Klapka Jerome nebo Pelham Grenville Wodehouse, z novějších autorů lze jmenovat např. Geralda Durrella. Tento zoolog většinu svých děl věnoval zvířatům, ale v této edici byl zastoupen hned dvojící vysloveně humoristických románů: O mé rodině a jiné zvířeně (autobiografický román, kde popisuje své zážitky z dětství na Korfu) a Růženka je z příbuzenstva.

Z tzv. „Velké trojky science fiction“^[5][6] byly svými romány či povídkami v této edici zastoupeni dva autoři: Isaac Asimov a Robert Anson Heinlein, dále např. významný britský autor Brian Aldiss (román Nonstop) nebo Polák Janusz A. Zajdel (román Limes Inferior).

Na úspěchu knih této edice se významně podíleli renomovaní překladatelé. Z angličtiny to byly např. profesor anglické literatury Martin Hilský, Jaroslav Kořán, velký znalec detektivního žánru František Jungwirth, Radoslav Nenadál, Antonín Přidal, Jan Zábrana nebo Eva Outratová. Z  francouzštiny např. Václav Jamek, Jiří Pechar, Břetislav Štorm nebo Jaroslav Zaorálek. Z němčiny Karel Houba, z italštiny Zdeněk Frýbort nebo Eva Zaoralová, z maďarštiny Eva Imanová, ze švédštiny a dalších severských jazyků např. František Fröhlich či Miloslav Žilina (ten pro tuto edici přeložil jednu knihu také z nizozemštiny).^[4]

Zpočátku (když knihy vycházely v pevné vazbě s přebalem), je graficky upravoval Zdenek Seydl s využitím ilustrací Heleny Zmatlíkové. Brožované výtisky postupně do roku 1976 upravovalo několik grafiků: Jaroslav Sůra, Milan Kopřiva, Jaromír Valoušek, Jiří Šalamoun ad. Obálky těchto svazků jsou hodnoceny jako velmi pěkné, chyběl jim však jednotný grafický styl, který by edici charakterizoval.^[1]

Nejdéle (od roku 1977 až do roku 1991, několik svazků nepravidelně již dříve) se o úpravu edice starala dvojice grafik Miloslav Fulín a ilustrátor Adolf Born. V horní části přední stránky obálky bylo vždy jméno autora a název knihy napsaný majuskulemi. Vlevo od tohoto textu (který byl nahoře i dole ohraničen vodorovnou grafickou linkou) bylo umístěno logo edice. Logo se skládalo z (obvykle) červeně vyplněného kruhu, okolo tohoto kruhu byl umístěn nápis „Čtení na dovolenou“ tak, že logo připomínalo sluníčko s paprsky (jako symbol dovolené). Na zbylé ploše přední strany obálky byla umístěna Bornova ilustrace, většinou černobílá na bílém pozadí. Celkově bylo využití barev minimalistické: zpravidla jen 2 až 3 barvy. Tato jednotná úprava obálky se pro edici stala typickou a většina čtenářů si vybaví právě ji.^[1]

Poměrně krátce (část roku 1991 a 1992, kdy edice zanikla – sám Odeon v tomto roce prošel neúspěšnou reorganizací a v roce 1994 byl předán do likvidace)^[2] – navrhovali grafickou úpravu jednotlivých svazků dvojice Zdeněk Ziegler a ilustrátor Jiří Slíva, přičemž na rozdíl od pevně umístěného jména autora a názvu knihy v layoutu Miloslava Fulína navrhl Zdeněk Ziegler plovoucí štítek, který byl na obálku umístěn individuálně podle konkrétní kresby Jiřího Slívy.^[7]

Protože číslo svazku nebylo u této edice uvedeno ani v tiráži knihy, čísla uvedená v tabulce nemusí odpovídat skutečnému číslu svazku. Několik málo titulů vyšlo v rámci edice dvakrát a opět není zřejmé, zda nové vydání použilo původní či nové číslo svazku (v jiných knižních edicích se vyskytují oba případy). Přehled byl sestaven primárně na základě údajů z katalogu Národní knihovny ČR, v případě potřeby doplněno z jiných zdrojů, především katalog knihovny Památníku národního písemnictví.^[4][8]

• A. Den zkázy v Britském muzeu, Deník pana Nuly a Hostující profesoři (dvě vydání) v tiráži uveden Miroslav Čejka (tzv. krycí překladatel), skutečný překladatel Antonín Přidal, který měl v té době zákaz publikovat.^[9]
• B. Kdepak se dnes večer toulá můj kluk?: v katalogu Národní knihovny ČR (NKC) ani v Souborném katalogu ČR (SKC) překladatel neuveden, v katalogu Knihovny Památníku národního písemnictví uvedeno „možná Luba a Rudolf Pellarovi“.^[10][8]
• C. Antal Szerb: Pendragonská legenda. 2. vydání, tento překlad 1. vydání, Odeon 1. vydání.
• D. Jeden a dvacet detektivů: tato antologie klasických detektivních povídek vyšla poprvé v roce 1967 v nakladatelství Odeon pod názvem 21 detektivů.^[11] Druhé vydání také v Odeonu z roku 1970, uvedené v této tabulce vyšlo pod pozměněných názvem Jeden a dvacet detektivů,^[12] třetí vydání v nakladatelství Svoboda se vrátilo k původnímu názvu 21 detektivů.^[13] Kromě Evy Outratové, která přeložila všech 21 povídek se na přípravě antologie podílel také její manžel Vladimír Outrata, který mimo jiné napsal rozsáhlou předmluvu a medailónky některých autorů.

V počtech jsou zahrnuty i případná opakování vydání stejného titulu, těch však bylo jen minimálně, konkrétně celkem 5 titulů vyšlo v rámci edice dvakrát.

Až na jednu výjimku (kniha Karla Poláčka Hedvika a Ludvík a jiné povídky v edici vycházely výhradně knihy zahraničních autorů. Zastoupení jednotlivých zemí je následující:

• 52: Spojené království,
• 36: USA,
• 13: Francie,
• 6: Itálie,
• 2: Austrálie (britsko-australský spisovatel Arthur Upfield byl započten do obou zemí),
• 2: po dvou titulech dále mají Maďarsko, Nizozemí a Švédsko,
• 1: Norsko (3 pokud započteme i Roalda Dahla, britského spisovatele norského původu),
• 1: Kuba: spisovatelka Alba De Céspedes byla započtena také do Itálie),
• 1: po jednom titulu dále mají Belgie, Kanada, Německo, Nový Zéland, Polsko, Španělsko a Česká republika, resp. Československo (výše zmíněný Karel Poláček),
• 1: kolektiv autorů: antologie detektivních povídek Jeden a dvacet detektivů.

• 9: Agatha Christie (9 různých detektivních románů).
• 4: David Lodge (3 různé tituly: román Hostující profesoři vyšel v rámci edice dvakrát).
• 4: Ross Macdonald (3 různé tituly: román Šípková Růženka vyšel v rámci edice dvakrát).

• 5: Antonín Přidal (4 různé tituly: román Hostující profesoři vyšel v rámci edice dvakrát). Z těchto pěti svazků je Antonín Přidal v tiráži uveden jen jednou (krycí překladatel: Miroslav Čejka, podrobněji viz poznámka pod tabulkou).
• 4: František Jungwirth (4 různé tituly).
• 3: Tři různé tituly Ladislav Bezpalec, J. Z. Novák, Gabriela Nová, Radoslav Nenadál a Jan Zábrana.
• 3: Dva různé tituly: Helena Nebelová (román Šípková Růženka vyšel v rámci edice dvakrát).

Knihy v této edici vycházely obecně ve velmi vysokých nákladech:

• 150 000: Nejvyšší náklad, S. S. Van Dine: Vyvraždění rodiny Greenů: příběh Phila Vance.
• 130 000: Agatha Christie: Deset malých černoušků.
• 110 000: Jeffrey Archer: Ani o dolar víc, ani o dolar míň.
• 100 000: osm různých titulů atd.

Po zániku nakladatelství Odeon se název edice Čtení na dovolenou ojediněle vyskytuje v produkci jiného nakladatelství, konkrétně v Nakladatelství Burda Praha, resp. Nakladatelství Burda InternationalCZ:

• Beran, Ladislav et al. Ďábel, který naslouchal: 22 krimipovídek od nejlepších českých autorů. 1. vyd. Praha: Burda Praha, 2014. 159 s. Čtení na dovolenou. ISBN 978-80-87575-64-2.^[14]
• Beran, Ladislav et al. Smrt ve vlnách: 22 krimipovídek od nejlepších českých autorů. 1. vydání. Praha: BurdaInternationalCZ, 2015. 160 stran. Čtení na dovolenou. ISBN 978-80-87575-43-7.^[15]

• HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3.
• HALOUN, Karel. Knižní edice / díl desátý. 9. 2016, čís. 104, s. 173–182. ISSN 1210-2881. (obsahuje též velké množství ukázek obálek různých knih)

• Nakladatelství Odeon
• Omnia: další multižánrová edice (nakladatelství Svoboda)
• Edice 3x: další edice nakladatelství Odeon, zaměřená výhradně na detektivní literaturu
• Smaragd: edice detektivní literatury nakladatelství Mladá fronta

• DatabázeKnih.cz: neúplný přehled svazků (obsahuje též ukázky obálek).