Čuk a Gek
Čuk a Gek | |
---|---|
Autor | Arkadij Gajdar |
Původní název | Чук и Гек |
Překladatel | Olga Ptáčková-Macháčková Marie Marčanová (verše) |
Ilustrátor | Olga Pavalová |
Země | Sovětský svaz |
Jazyk | ruština |
Žánr | Literatura pro děti a mládež |
Datum vydání | 1939 |
Český vydavatel | Albatros |
Česky vydáno | 1979 |
Typ média | tištěné, vázané |
Počet stran | 82 |
Náklad | 110 000 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čuk a Gek (rusky Чук и Гек) je kniha pro děti ruského spisovatele Arkadije Gajdara z roku 1939. V SSSR byla zfilmována v roce 1953.
Kniha vypráví příběh dvou malých kluků, kteří jedou s maminkou navštívit tatínka pracujícího daleko v tajze na Sibiři. Toto literární dílo patřilo v Československu mezi povinnou školní četbu.[1] V některých pasážích je patrný dobový vliv komunistického zřízení.
Česky vyšla kniha několikrát, mj. ve vydání Albatrosu v roce 1979.[2]
Postavy
- Čuk
- Gek
- maminka
- tatínek
Děj
Dva bratři – Čuk a Gek - se mezi sebou pořád perou, ale potom se hned udobří. Bydlí v Moskvě a stará se o ně maminka, protože tatínek pracuje na výzkumné geologické stanici daleko na Sibiři a domů za rodinou jezdí málo. Kluci by ho chtěli vidět častěji. Jednou dojde ze Sibiře dopis, ve kterém otec píše, že jej kvůli práci nepustí domů, ale kluci s maminkou mají přijet za ním. Maminka jde koupit lístky na vlak, mezitím pošťák přinese telegram. Čuk a Gek se o telegram poperou a přitom jej ztratí ve sněhu. Když pak přijde maminka domů, nic jí neřeknou.
Kluci se na tatínka těší, přestože je čeká více než 2000 kilometrů dlouhá cesta. Když s maminkou dojedou na nádraží, jsou překvapeni, že na ně tatínek nečeká. Najmou si vozku, který je odveze i se zavazadly na vědeckou stanici. Ani na stanici ale nikdo není, vozka říká, že večer má přijít hlídač. Když hlídač přijde, maminka a kluci chtějí vědět, co je s tatínkem. Hlídač odpoví, že je s ostatními v tajze a přijede za 10 dní.
Maminka se pustí do úklidu a kluci jí pomáhají. Protože se blíží konec roku, nastrojí vánoční stromeček. Po několika dnech se tatínek se svými kolegy vrátí z tajgy a přivítá se překvapeně s rodinou, a teprve nyní vyjde najevo, že ve ztraceném telegramu byla zpráva, aby nejezdili. Po obědě někdo vytáhne harmoniku a začne se hrát a zpívat. Před Novým rokem si všichni popřejí a pak si zapnou rádio, aby poslouchali rozhlasový přenos z Moskvy.
Filmová adaptace
Kniha byla zfilmována v roce 1953 sovětským režisérem Ivanem Lukinským. Stejnojmenný filmový počin Čuk a Gek má 51 minut a v hlavních rolích vystupují Jura Čučunov a Andrej Čilikin.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ http://kyklop.blokuje.cz/196540-ohlednuti-i-8211-ze-ctenarskeho-denniku.php Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine. (oznámkovaná ukázka ze čtenářského deníku)
- ↑ GAJDAR, Arkadij. Čuk a Gek. Praha: Albatros, 1979. Kapitola tiráž, s. 80.
- ↑ Čuk a Gek [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Chuk i Gek [online]. IMDb.com [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky)