Ďurčiná
Ďurčiná | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°3′44″ s. š., 18°39′15″ v. d. |
Nadmořská výška | 513 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský |
Okres | Žilina |
Tradiční region | Horní Pováží |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12,5 km² |
Počet obyvatel | 1 096 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 87,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Ján Čerňan |
Vznik | 1393 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +421-41 |
PSČ | 015 01 (pošta Rajec) |
Označení vozidel (do r. 2022) | ZA |
NUTS | 557986 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ďurčiná (maďarsky Györkeháza, do roku 1907 Gyurcsina) je obec v okrese Žilina na Slovensku, 2 kilometry jihozápadně od města Rajce. V roce 2011 zde žilo 1 071[2] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1393.
Dějiny obce
První doklady o osídlení na území dnešního katastru obce Ďurčiná pochází z mladší doby bronzové, kdy byla sídlem lužické kultury, o čemž svědčí vykopávky nalezené na Kamenném Diele (měděná sekerka a hliněný džbán), které jsou uloženy v Budatínském zámku. První písemná zmínka byla doložena a datována rokem 1393 s názvem Posesio Georklehataya a patřila pod panství Rajeckého hradu, o kterém se zachovaly už jen náznaky jeho existence. Za dob panování rakouské císařovny Marie Terezie patřila Ďurčiná pod Lietavské panství, z jehož vlivu se vymanila v roce 1846. Hlavním zdrojem obživy byl chov ovcí a zemědělství. Rolníci měli rozdělenou ornou půdu na usedlosti (grunty, též sesie či rale). Tak se i dnes můžeme dočíst v kronice obce o vzniku, rozloze a poloze jednotlivých gruntů v Ďurčině, jejichž názvy se i dnes často shodují s názvy míst v jejím katastru.
Symboly obce
Pečeť obce, která se zachovala z poloviny 18. století. Je na ní vyobrazena postava ženy se srpem. Podle heraldiky měly ve znacích lidské postavy ty obce, které měly výsostné postavení mezi ostatními obcemi. Samotná zlatá a stříbrná barva znamenají, že obec patřila mezi nejbohatší. Podle pečeti byl vyhotoven i znak. Dalším symbolem je vlajka, kterou tvoří sedm podélných pruhů.
Kultura
Architektura staveb
Ďurčiná je řadovou silniční vesnicí. Vedle hlavní silnice postupně vznikla síť bočních uliček. Charakteristické jsou tříprostorové domy na úzkých pozemcích s jedním nebo dvěma okny směrem do ulice, které mají svůj základ v dřevěnicích. Vedle původních dřevěnic a jejich zděných nástupců zde můžeme nalézt celou paletu domů z 20. století až dodnes.
Nejstarší stavbou je barokní kúrie z 18. století. Jde o komplex jedné obytné a několika hospodářských budov se zahradou. Půdorys samotné kurie je trojtraktový obdélník o rozměrech 23,5 x 12 metrů. Posledními známými pány byli Josef Vitolay s manželkou, kteří zde žili v 19. a začátkem 20. století. Byl to právě Josef Vitolay, který z velké části financoval i stavbu Kaple sv. Michala, postavené v 19. století. Začátkem 90. let 20. století byl postaven Kostel Panny Marie Sedmibolestné, který navrhl architekt vdp. František Foltán. V katastrálním území obce se nachází také několik křížů a malých kaplí (tzv. boží muka), které již zčásti pohltil intravilán obce. Jde o drobné stavby z 19. a 20. století.
Kroj
Ďurčiná patří mezi obce, kde se lidový kroj zachoval v mnoha rodinách a při slavnostních příležitostech je často využíván. Sváteční oděv se skládal z bílých pestře vyšívaných rukávců[3], které byly ušity z domácího plátna, s bohatě vyšívanými rukávy a límcem. K rukávcům patřila bílá kasanica, která byla bohatě řasená. K tomu si ženy oblékaly bohatě vyšívanou lesklou zástěru. Oblíbená byla také modrotisková zástěra. Takto chodili oblečené ve sváteční den a do kostela.
Vodní toky
Obcí Ďurčiná protéká potok Ďurčanka, který je tvořen soutokem několika potoků pramenících v okolních horách. Na konci obce se vlévá do Kamenného potoka a pak do řeky Rajčanky.
Zeleň
Charakteristickým stromem vesnice je odedávna lípa. Nachází se zde nejstarší lípa v Žilinském okrese. Je to asi 400letá lípa velkolistá, vysoká 23 metrů, s obvodem kmene 623 cm.[4] V okolních smíšených lesích převládají jehličnany – hlavně smrk, z listnatých je to především dub.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ďurčiná na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine. (ZIP 128,1 kB)
- ↑ Rukávce na lidove-kroje.cz
- ↑ Regionální rozvojová agentura Žilina
- Pamětní kniha obce Ďurčiná
- Kronika města Rajec
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ďurčiná na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky