Đorđe Branković
| Đorđe Branković | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1645 Ineu |
| Úmrtí | 19. prosince 1711 (ve věku 65–66 let) Cheb |
| Místo pohřbení | Krušedol (45°7′9″ s. š., 19°56′24″ v. d.) |
| Povolání | historik a diplomat |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Đorđe Branković (srbsky Ђорђе Бранковић, 1645 Ineu –1711 Cheb) byl sedmihradský a valašský diplomat srbské národnosti, jehož činnost byla namířena proti Osmanské řiši.
Působil jako sedmihradský vyslanec u Osmanské říše, posléze jako valašský vyslanec ve Vídni. V této roli navrhl císaři Leopoldovi I. vytvoření balkánského království. Sám se nechal uznat srbským patriarchou Arsenijem za potomka srbského vládnoucího rodu Brankovićů, ačkoliv spojení s nimi bylo neprokázané.[1]
Po zahájení protiosmanského tažení Habsburků roku 1688 Branković vyzval balkánské křesťany k povstání. Habsburská monarchie se však začala obávat vzniku samostatného státu pod jeho vedením, a proto ho Ludvík Bádenský roku 1689 nechal zatknout. V letech 1689–1691 byl Branković internován ve Vídni, mezitím byl roku 1691 prohlášen srbským despotou. Ve Vídni zůstával v kontatku se Srby, a proto byl posléze převezen do internace na hradě v Chebu, kde zůstal do konce života.[2] V Chebu sepsal rozsáhlé dějepisné dílo Slavo-srbská kronika.[1]
V roce 1743 byly jeho ostatky přemístěny do kláštera Krušedol.[3]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Đorđe Branković na Wikimedia Commons
Reference
Média použitá na této stránce
Signature of Đorđe Branković, Count of Podgorica
Đorđe Branković, Count of Podgorica (1645–1711), Transylvanian Serb diplomat, writer, and self-proclaimed descendant of the medieval Serbian Branković dynasty.