Ľadový hrebeň

Ľadový hrebeň
Poloha
Stát	Slovensko
Souřadnice	49°11′32″ s. š., 20°11′25″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ľadový hrebeň ( polsky Lodowa Grań je vedlejší, poměrně dlouhý pozvolný hřeben, který se odpojuje od Hlavního hřebene Vysokých Tater v hlavním severozápadním vrcholu Malého Ľadového štítu, vybíhá do Malé Studené doliny a odděluje Kotlinu Pěti spišských ples od Dolinky pod Sedielkom ve Vysokých Tatrách. Jeho první elevací je jihovýchodní vedlejší vrchol Malého Ľadového štítu. ^[1]

Objekty na hřebeni

• Ľadové vrátka (s objekty: Zadné Ľadové vrátka, Zadná ľadová jehla, Prostredné ľadové vrátka, Predná ľadová jehla, Predné ľadové vrátka)
• Velká ľadová kopa
• Ľadový zárez
• Prostredná ľadová kopa
• Malá ľadová štrbina
• Malá ľadová kopa
• Ľadový zub
• Zadná ľadová škára
• Ľadový hrb
• Predná ľadová škára
• Pfinnova kopa ^[1]

Prvovýstupy

Část hřebene od jeho ústí po Pfinnovu kopu první prošel Jozef Déry pravděpodobně v srpnu roku 1900. V zimě po téže cestě Jenő Serényi a Zoltán Votisky 13. května 1914. Celý hřeben první prošl Janusz Chmielowski, Karol Jordán, Jan Nowicki a horští vůdci Klemens Bachleda, Pavel Spitzkopf a nosič Stanisław Stopka 14. srpna 1903 . V zimním horolezeckém období byli první Valéria Kovárová, Edita Křenová, Manicová, Maňa Mičiková, Bárdoš a Alexander Houba 19. května 1946. ^[2]

Turistika

Na hřeben nevedou značené chodníky. Výstup je možný jen s horským vůdcem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľadový hrebeň na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• horolezectví Archivováno 22. 1. 2021 na Wayback Machine.
• přechod hřebene