Ľubomír Dolgoš
Ing. Ľubomír Dolgoš PhD. | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1992 – 1992 | |
ministr privatizace SR | |
Ve funkci: 1992 – 1993 | |
Předchůdce | Ivan Mikloš |
Nástupce | Vladimír Mečiar |
Stranická příslušnost | |
Členství | HZDS ANO (2001-) |
Narození | 20. srpna 1956 Podbrezová Československo |
Úmrtí | 29. prosince 2004 Bratislava Slovensko |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Alma mater | VŠE Bratislava |
Profese | politik, pedagog, spisovatel a ekonom |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ľubomír Dolgoš (20. srpna 1956 Podbrezová - 29. prosince 2004 Bratislava[1]) byl slovenský ekonom, vysokoškolský pedagog a politik za HZDS, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a slovenský ministr privatizace.
Biografie
V letech 1979-1983 vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Bratislavě. Po osm let působil v Ekonomickém ústavu Slovenské akademie věd.[2]
Počátkem 90. let jako zplnomocněnec slovenské vlády zakládal Protimonopolný úrad Slovenskej republiky, kterému v letech 1990-1992 předsedal. Ve volbách roku 1992 byl za HZDS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] Uvádí se bytem Dunajská Streda.[3] V této době zasedl i do slovenské vlády (druhá vláda Vladimíra Mečiara), v níž působil od jejího vzniku v roce 1992 až do června 1993 jako ministr pro správu a privatizaci národního majetku. Vzhledem ke svým předchozím zkušenostem s antimonopolní politikou se jeho názory dostaly postupně do rozporu s politikou vlády a v červnu 1993 na ministerský post rezignoval.[2]
Věnoval se pak publicistické a akademické dráze. V letech 1994-1995 byl vědeckým redaktorem pro slovenský deník Hospodárske noviny. V letech 1996-1999 si rozšířil vzdělání na Fakultě podnikového managementu Ekonomické univerzity v Bratislavě a na této škole pak v letech 1996-2004 působil jako učitel a proděkan Fakulty podnikového managementu.[4] V roce 2001 se angažoval v politické straně Aliancia nového občana a do února 2002 byl jejím místopředsedou pro ekonomiku. Zemřel v prosinci 2004 v Bratislavě na následky těžkého zranění, které utrpěl při silniční dopravní nehodě.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Pavel Delinga [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ a b Ľubomír Dolgoš určil rámce protimonopolnej politiky v SR [online]. enhf.euba.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Prezident Havel nemal „Mečára“ rád, SNN 48-49 [online]. snn.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-29. (slovensky)
- ↑ Ľubomír Dolgoš [online]. osobnosti.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-17. (slovensky)
- ↑ Zomrel Ľubomír Dolgoš [online]. hnonline.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- (česky) Ľubomír Dolgoš v parlamentu Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“