Ľudmila Podjavorinská
Ľudmila Podjavorinská | |
---|---|
Ľudmila Podjavorinská | |
Rodné jméno | Ľudmila Riznerová |
Narození | 26. dubna 1872 Horné Bzince (dnes Bzince pod Javorinou) Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. března 1951 (ve věku 78 let) Nové Mesto nad Váhom Československo |
Místo pohřbení | Bzince pod Javorinou |
Povolání | spisovatelka |
Známá jako | slovenská prozaička a básnířka |
Ocenění | národní umělec (1947) |
Příbuzní | Ľudovít Vladimír Rizner (strýc) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ľudmila Podjavorinská, vl. jménem Ľudmila Riznerová, pseudonymy Božena, Damascena, Ľ. Šeršelínová, Ľ. Špirifangulínová, Ľudka, Ľudmila, Ľudmila Ružodolská, Ľudmila Veselohorská, Ľ. Vrzalovská, M. Ružodolský, Milko Ružodolský, Nechtík, Nevädza, Podjavorinský, Sojka, Teta Ľudmila aj. (26. dubna 1872, Horné Bzince, dnes Bzince pod Javorinou – 2. března 1951, Nové Mesto nad Váhom) byla významná slovenská prozaička a básnířka, autorka lyrickoepických i epických básní.
Životopis
Narodila se v rodině učitele Karola Rudolfa Riznera a jeho ženy Márie Riznerové, roz. Klimáčkové, jako osmé z desíti dětí. Jejím strýcem byl Ľudovít Vladimír Rizner. V roce 1910 se rodina přestěhovala do Nového Mesta nad Váhom. Vzdělaní získala v Bzincích. Krátce pracovala jako úřednice Červeného kříže a jako svobodná pomáhala svému otci ve škole, ale většinu života žila jen ze skromných příjmu za literární práci v periodikách.
Tvorba
Své první práce uveřejňovala v piešťanských Slovenských novinách a v časopise Vlasť a svet v letech 1887–1888. Na Slovensku její první díla vycházela od roku 1892 v Národních novinách a Slovenských pohledech, později spolupracovala s dětskými časopisy Zornička a Dětský máj. Začínala vydáváním básní, ale brzy se rozhodla věnovat i próze. Ve své tvorbě zobrazovala nejenom trpké osudy obyčejných lidí, ale dívala se také hluboko do lidských duší. V dílech z venkovského a maloměstského prostředí popsala s kritickým nadhledem každodenní rodinné starosti. I když v začátcích literární kariéry využívala často komičnost postav a situační komiku, později vyostřila konflikty, ať už sociální nebo etické, čímž se její díla stala hlubšími, vážnějšími a postavy více tragickými. Ľudmila Podjavorinská se tvorbou už od počátku řadí do období realismu, kde se kvalitou přibližuje autorům, jako jsou Svetozár Hurban-Vajanský, Martin Kukučín nebo Jozef Gregor-Tajovský. Do slovenské literatury se však zapsala hlavně jako zakladatelka moderní slovenské literatury pro děti. Jako první ženě v historii jí byl v roce 1947 propůjčen titul národní umělec.
Dílo
Tvorba pro dospělé
- 1892 – Kmotrovia figliari
- 1892 – Za neistými túžbami, humoreska
- 1893 – Sokovia, humoreska
- 1893 – Protivy
- 1894 – Rôznymi cestami
- 1895 – Dozvuky
- 1895 – Z vesny života, sbírka lyrických veršů
- 1896 – Ideál
- 1896 – Pozde
- 1897 – Za šťastím
- 1897 – Ondráš
- 1898 – Z domova
- 1899 – Fako Ďura Kotúlku, humoreska
- 1899 – Pod svietňom, humoreska
- 1900 – Postupne
- 1903 – Po bále, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
- 1905 – Na bále, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
- 1905 – V otroctve, novela
- 1906 – Blud, novela
- 1906 – Kde sa vzal
- 1909 – Dvaja bratia a Nešťastie pôvodcom šťastia
- 1910 – Žena, novela
- 1914 – Otrok
- 1915 – Prelud, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
- 1930 – Balady, poezie
- 1932 – Baránok boží - končí sebevraždou dítěte nebo tragickou nehodou a smrtí dítěte, po pokusu napadnout nožem dospělou ženu jako následek dlouhodobého psychického týrání dítěte
- 1937 – Mária z Magdali, poezie
- 1942 – Piesne samoty, poezie
- 1946 – Balady a povesti, poezie
Tvorba pro děti
- 1908 – Slovenská chalúpka, báseň
- 1909 – Oráč, báseň
- 1909 – Sadaj, slnko, sadaj, báseň
- 1921 – Kytka veršov pre slovenské dietky, sbírka veršů pro děti
- 1930 – Zajko Bojko, pohádka ve verších
- 1930 – Veršíky pre maličkých
- 1930 – Medový hrniec
- 1931 – Čarovné skielka, kniha pohádek a povídek
- 1939 – Škovránok
- 1942 – Zvonky
- 1943 – Čin-čin, pohádka ve verších
- 1947 – Klásky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľudmila Podjavorinská na Wikimedia Commons
- Osoba sk:Ľudmila Podjavorinská ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ľudmila Podjavorinská
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ľudmila Podjavorinská (1872–1951)