Ľudovít Ódor

Mgr. Ľudovít Ódor
11. premiér Slovenska
Ve funkci:
15. května 2023 – 25. října 2023
PrezidentkaZuzana Čaputová
PředchůdceEduard Heger
NástupceRobert Fico
Ministr vnitra SR
(pověřen řízením)
Ve funkci:
19. července 2023 – 25. října 2023
PrezidentkaZuzana Čaputová
Předseda vládyĽudovít Ódor
PředchůdceIvan Šimko
NástupceMatúš Šutaj Eštok
9. viceguvernér Národní banky Slovenska
Ve funkci:
20. února 2018 – 14. května 2023
GuvernérJozef Makúch
Peter Kažimír
PředchůdceJán Tóth
Poslanec Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
16. července 2024
Volební obvodSlovensko
Stranická příslušnost
Nestraník
ve slovenské vláděnezávislý (2023)
v EPza PS (2024)
Rodné jménoÓdor Lajos
Narození2. července 1976 (48 let)
Komárno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmaďarská
Alma materGymnázium Hansa Selyeho (do 1994)
Univerzita Komenského v Bratislavě (1994–1999)
Profeseekonom, bankéř a politik
Webová stránkawww.odor.sk
CommonsĽudovít Ódor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ľudovít Ódor, maďarsky Ódor Lajos, (* 2. července 1976 Komárno) je slovenský ekonom a vysokoškolský pedagog maďarské národnosti, od května do října 2023 byl předsedou tzv. úřednické vlády nestranických odborníků, která zemi dovedla k předčasným parlamentním volbám v září 2023. Podílel se na několika významných ekonomických reformách, byl poradcem ministra financí Ivana Mikloše a premiérky Ivety Radičové. Od roku 2006 působil v různých pozicích v rámci Národní banky Slovenska, od roku 2018 až do svého jmenování premiérem byl jejím viceguvernérem. Od července 2024 je poslancem Evropského parlamentu zasedajícím ve frakci Obnovme Evropu.

Život

Narodil se 2. července 1976 v jihoslovenském Komárně.[1] Je maďarské národnosti (někdy používal maďarský tvar jména Lajos Ódor),[2][3] navštěvoval základní a střední školu s vyučovacím jazykem maďarským a slovenštinu si dostatečně zdokonalil teprve během vysokoškolského studia.[4] V roce 1999 absolvoval magisterské studium matematiky a managementu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[5] Po skončení studia nastoupil v dubnu 1999 na pozici analytika finančních trhů v Československé obchodní bance, kde pracoval dva roky. Následně se stal ekonomem Slovenské ratingové agentury a po téměř dvou letech nastoupil do státní správy na pozici hlavního ekonoma Ministerstva financí SR a ředitele Institutu finanční politiky.[6]

V lednu 2006 se stal členem bankovní rady Národní banky Slovenska (NBS) a výkonným ředitelem pro výzkum. Od září 2010 do dubna 2012 byl poradcem premiérky Ivety Radičové a ministra financí Ivana Mikloše. V září 2015 se stal místopředsedou Sdružení nezávislých fiskálních rad v Evropské unii a tento post zastával do října 2017. Poté byl rok a měsíc členem dozorčí rady Slovenské sporiteľně a do února 2018 členem Rady pro rozpočtovou odpovědnost.[6] Dne 20. února 2018 byl jmenován viceguvernérem NBS.[1] Dne 15. května 2023 byl prezidentkou Zuzanou Čaputovou jmenován do čela dočasné vlády nestranických odborníků, která nahradila vládu Eduarda Hegera a vládla do jmenování čtvrté vlády Roberta Fica.[7][8]

Je spoluzakladatelem Institutu finanční politiky (odborný orgán ministerstva financí), Rady pro rozpočtovou odpovědnost a Útvaru hodnoty za peníze. Svou činností přispěl k zavedení rovné daně, reformě řízení veřejných financí, strategií zavedení eura na Slovensku, tzv. zákona o dluhové brzdě a reformě prvního a druhého pilíře důchodového systému. Byl členem několika komisí, výborů a klubů zabývajících se ekonomickými otázkami a přednášel na ekonomických fórech. Od ledna 2016 je hostujícím profesorem na Středoevropské univerzitě.[6] Je autorem či spoluautorem řady článků a odborných monografií, dále napsal populárně naučné knihy Ekonómia z nadhľadu (2007), Krízonómia z nadhľadu (2009), Investovanie z nadhľadu (2015) a Rýchlokurz geniality (2022), která se na Slovensku stala bestsellerem.

Na tiskové konferenci v lednu 2024 spolu s předsedou hnutí Progresívne Slovensko Michalem Šimečkou oznámil, že ve volbách do Evropského parlamentu povede kandidátku tohoto hnutí. Do hnutí však zatím nevstoupil, toto zváží až po volbách.[9]

Vedle rodné maďarštiny ovládá slovenštinu a angličtinu. Je ženatý a má dvě děti.[10]

Publikace

Monografie

  • ÓDOR, Ľudovít; KOHÚTIKOVÁ, Katarína. Základné makroekonomické proporcie vývoja ekonomiky Slovenska v roku 2003 z pohľadu podnikov. 1. vyd. Bratislava: [s.n.], 2003. 77 s. ISBN 80-89105-07-6. (slovensky) 
  • BEBLAVÝ, Miroslav; COBHAM, David; ÓDOR, Ľudovít. The Euro Area and the Financial Crisis. [s.l.]: Cambridge University Press 372 s. ISBN 978-1-107-01474-9. (anglicky) 
  • ÓDOR, Ľudovít. Rethinking Fiscal Policy after the Crisis. [s.l.]: Cambridge University Press, 2017. 638 s. ISBN 978-1-107-16058-3. (anglicky) 

Populárně naučné knihy

  • ÓDOR, Ľudovít. Ekonómia z nadhľadu : alebo 50 zamyslení nielen pre ekonómov. 1. vyd. Bratislava: Trend Holding, 2007. 187 s. ISBN 978-80-968853-7-4. (slovensky) 
  • ÓDOR, Ľudovít. Krízonómia z nadhľadu : alebo trochu recesie v časoch recesie. 1. vyd. Bratislava: Trend Holding, 2009. 203 s. ISBN 978-80-89357-03-1. (slovensky) 
  • ÓDOR, Ľudovít. Investovanie z nadhľadu : alebo na ceste k nižším dlhom. 1. vyd. [s.l.]: Trend Holding, 2015. 2015 s. ISBN 978-80-89357-11-6. (slovensky) 
  • ÓDOR, Ľudovít. Rýchlokurz geniality : 42 otázok a odpovedí, ktoré vám pomôžu pochopiť dnešný svet. 1. vyd. Bratislava: N Press, 2022. 655 s. ISBN 978-80-8230-091-1. (slovensky) 

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ódor Lajos (közgazdász) na maďarské Wikipedii a Ľudovít Ódor na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Viceguvernér Národnej banky Slovenska [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-12-04. (slovensky) 
  2. ↑ Kdo je Ľudovít (Lajos) Ódor. Lidové noviny. MAFRA, 2023-05-12. Dostupné online [cit. 2023-05-15]. 
  3. ↑ RYBÁR, Tomáš; KOVAČIČ HANZELOVÁ, Zuzana. Jazykovedkyňa Satinská: Nerozumiem, prečo sa rieši krstné meno nového premiéra Ódora. SME.sk [online]. Petit Press, 2023-05-12 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ VILČEK, Ivan. V čele slovenské úřednické vlády má stanout první premiér maďarské národnosti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-05-07 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Osoby, ktoré získali titul na UK. absolventi.uniba.sk [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-17. (slovensky) 
  6. ↑ a b c ÓDOR, Ľudovít. Životopis [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ HARZER, Filip. Půlrok geniality? Slovensko má uklidnit první premiér-Maďar. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2023-05-09 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Slovensko má prvú úradnícku vládu. Prezidentka vymenovala Ódora za premiéra. SME.sk [online]. Petit Press, 2023-05-15 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ AKTUALITY.SK. Ľudovít Ódor povedie Progresívne Slovensko do eurovolieb. Ťažko sa mi pozeralo, ako vláda unáša Slovensko, vysvetlil. Aktuality.sk [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ Ódor Ľudovít [online]. Stredoeurópsky inštitút pre zdravotnú politiku, 2012-10-01 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“