Ľudovít Šenšel
Ľudovít Šenšel | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Slovenské národní rady | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Slovenská národní str. Demokratická strana |
Narození | 13. dubna 1888 Očová Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. července 1956 (ve věku 68 let) Liptovská Porúbka Československo |
Profese | politik, farář a luteránský farář |
Náboženství | luteránství |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ľudovít Šenšel (13. dubna 1888[1][2] Očová[2] – 22. července 1956[1][2] Liptovská Porúbka[2]) byl slovenský a československý evangelický kněz, středoškolský učitel, poválečný politik a poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Slovenské národní rady za Demokratickou stranu. Po roce 1948 pronásledovaný komunistickým režimem.
Biografie
Narodil se v učitelské rodině. Jeho otcem byl Štefan Šenšel, matkou Ľudmila rozená Izáková. Studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, maturitu složil v Šoproni, kde pak také roku 1910 absolvoval studium teologie. Studijně pobýval v Lipsku a Edinburghu, kam byl pozván díky stipendiu od slovakofila Roberta Williama Setona-Watsona. Jeho spolužákem tu byl pozdější významný slovenský politik Martin Rázus. Angažoval se pak zejména v evangelické církvi. V letech 1914–1956 byl evangelickým farářem v obci Liptovská Porúbka. Profiloval se jako výrazný kazatel a senior církve v regionu Liptova. Byl rovněž správcem a předsedou spolku Tranoscius. Patřil mezi zakladatele časopisu Tvorba, působil coby redaktor Cirkevných listov a Tranovského kalendára. Byl předsedou Hurbanovy evangelické literární společnosti a členem jazykovědného odboru Matice slovenské (z něj ale musel z politických důvodů odejít). Působil jako učitel na škole v Liptovské Porúbce a na Hodžově gymnáziu v Liptovském Svätém Mikuláši. Podílel se na publikaci učebnic náboženství. V meziválečné době se angažoval v Slovenské národní straně jako její místopředseda. Zastupoval ji v slovenském zemském zastupitelstvu. Za druhé světové války se podílel na domácím odboji. Byl předsedou povstaleckého Revolučního národního výboru v Liptovské Porúbce.[3][4]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění zastupujícím Demokratickou stranu. V parlamentu setrval Šenšel do parlamentních voleb v roce 1946.[5] Na základě výsledků parlamentních voleb roku 1946 byl zvolen do Slovenské národní rady.[6] Po únorovém převratu v roce 1948 byl rozhodnutím akčního výboru Demokratické strany v březnu 1948 zbaven mandátu v SNR a vyloučen z politického i veřejného života.[1][7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Ľudovít Šenšel [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-02-05]. S. 582. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Šenšel, Ľudovít Štefan (1888 - 1956) [online]. www.ecav.sk [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Spomienka na Ľudovíta Šenšela [online]. ecavlos.hostujem.sk [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. (slovensky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-04]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online.
- ↑ 14. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ľudovít Šenšel
- Ľudovít Šenšel v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“