Ľudovít Benada
Ľudovít Benada | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Slovenské národní rady | |
Ve funkci: 1946 – 1971 | |
Předseda Slovenské národní rady | |
Ve funkci: 1958 – 1964 | |
Pověřenec státní kontroly | |
Ve funkci: 1957 – 1958 | |
Nástupce | Alexander Paulovič |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) |
Narození | 23. nebo 28. srpna 1899 Mikulčice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 13. června 1973 Bratislava Československo |
Profese | politik |
Ocenění | Řád republiky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ľudovít Benada, křestním jménem Štefan[1] (23.[2] nebo 28. srpna[1][3] 1899 Mikulčice[1] – 13. června 1973 Bratislava[1][3]), byl slovenský a československý politik za Komunistickou stranu Slovenska, poslanec Prozatímního Národního shromáždění, v 50. a 60. letech poslanec Slovenské národní rady a po delší období i její předseda.
Biografie
Jeho otec byl železničním dělníkem.[1] Narodil se na východní Moravě, ale trvale politicky působil na Slovensku. Patřil mezi zakládající členy KSČ.[4] Byl aktivní jako organizátor dělnického hnutí a stávek. V letech 1929–1931 byl tajemníkem krajského (oblastního) výboru KSČ v Banské Bystrici.[3] V roce 1931 v době radikalizace KSČ a zostřených represí státní moci proti komunistům dočasně odešel do Sovětského svazu. Do Československa se vrátil v roce 1938.[4]
Během tzv. slovenského štátu se podílel na odboji a na Slovenském národním povstání.[3] Podle jiného zdroje byl v letech 1941–1945 vězněn pro své politické aktivity při organizování ilegálních struktur KSS.[4]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS (respektive KSČ). Poslancem byl do roku 1946, do parlamentních voleb v roce 1946.[5] Na základě výsledků parlamentních voleb roku 1946 byl zvolen do Slovenské národní rady.[6]
Na počátku 50. let patřil k nejvlivnějším Slovákům ve vedení KSČ. Náležel ke skupině stalinisticky a centralisticky orientovaných slovenských funkcionářů. V období let 1951–1953 byl jediným Slovákem, jenž zasedal v komisi stranické kontroly, která sloužila jako vnitrostranický bezpečnostní orgán (podle jiného zdroje byl členem této komise od listopadu 1948 do srpna 1952[7]). Byl rovněž členem předsednictva ÚV KSS a od roku 1954 politického byra ÚV KSS. 6. května 1953 usedl do zvláštní komise komunistické strany, která měla přezkoumat obvinění Gustáva Husáka z takzvaného buržoazního nacionalismu. Komise ale nijak nezvrátila směřování k politickému procesu s Husákem. Když byl roku 1956 propuštěn z vězení za dobré chování Laco Novomeský, další neprávem uvězněný slovenský komunista, nechal se slyšet, že jeho pronásledování bylo účelové s cílem, aby v mocenské struktuře mohli vyniknout lidé jako Ľudovít Benada, Štefan Major nebo Karol Bacílek.[8] Členem Ústředního výboru KSS byl od roku 1945 až do roku 1968. V letech 1953–1964 byl členem předsednictva ÚV KSS a od roku 1952 do roku 1953 tajemníkem ÚV KSS.[7]
Celostátní konference KSČ ho 18. prosince 1952 zvolila kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Řádným členem ÚV KSČ ho zvolil XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ.[7]
I po únoru trvale zasedal v Slovenské národní radě. Mandát v ní získal ve volbách roku 1948,[9], volbách roku 1960 a volbách roku 1964.[10] Poslancem SNR byl až do roku 1971.[7] V letech 1958–1964 působil na postu předsedy Slovenské národní rady.[11]
Od počátku roku 1957 do 23. června 1958 vykonával funkci pověřence státní kontroly v 12. Sboru pověřenců.[7][12]
V roce 1945 mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání a Československý válečný kříž 1939. V roce 1955 pak Řád republiky.[3][7] Roku 1959[7] získal i Řád Klementa Gottwalda.[1]
Zemřel v červnu 1973.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-20]. S. 53, 718. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Ľudovít Benada [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Benada, Ľudovít, 1899–1973 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2011-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-23. (slovensky)
- ↑ a b c d Skonal Ľ. Benada. Rudé právo. Červen 1973, roč. 53, čís. 141, s. 2. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-18]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. cibulka.net [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 409, 413–414.
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Prehlad predstavitelov národnej rady v rokoch 1848–2002 [online]. history.sav.sk [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 626.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“