Ľudovít Benada

Ľudovít Benada
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1946 – 1971
Předseda Slovenské národní rady
Ve funkci:
1958 – 1964
Pověřenec státní kontroly
Ve funkci:
1957 – 1958
NástupceAlexander Paulovič
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
Narození23. nebo 28. srpna 1899
Mikulčice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. června 1973
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníŘád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ľudovít Benada, křestním jménem Štefan[1] (23.[2] nebo 28. srpna[1][3] 1899 Mikulčice[1] – 13. června 1973 Bratislava[1][3]), byl slovenský a československý politik za Komunistickou stranu Slovenska, poslanec Prozatímního Národního shromáždění, v 50. a 60. letech poslanec Slovenské národní rady a po delší období i její předseda.

Biografie

Jeho otec byl železničním dělníkem.[1] Narodil se na východní Moravě, ale trvale politicky působil na Slovensku. Patřil mezi zakládající členy KSČ.[4] Byl aktivní jako organizátor dělnického hnutí a stávek. V letech 1929–1931 byl tajemníkem krajského (oblastního) výboru KSČ v Banské Bystrici.[3] V roce 1931 v době radikalizace KSČ a zostřených represí státní moci proti komunistům dočasně odešel do Sovětského svazu. Do Československa se vrátil v roce 1938.[4]

Během tzv. slovenského štátu se podílel na odboji a na Slovenském národním povstání.[3] Podle jiného zdroje byl v letech 1941–1945 vězněn pro své politické aktivity při organizování ilegálních struktur KSS.[4]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS (respektive KSČ). Poslancem byl do roku 1946, do parlamentních voleb v roce 1946.[5] Na základě výsledků parlamentních voleb roku 1946 byl zvolen do Slovenské národní rady.[6]

Na počátku 50. let patřil k nejvlivnějším Slovákům ve vedení KSČ. Náležel ke skupině stalinisticky a centralisticky orientovaných slovenských funkcionářů. V období let 1951–1953 byl jediným Slovákem, jenž zasedal v komisi stranické kontroly, která sloužila jako vnitrostranický bezpečnostní orgán (podle jiného zdroje byl členem této komise od listopadu 1948 do srpna 1952[7]). Byl rovněž členem předsednictva ÚV KSS a od roku 1954 politického byra ÚV KSS. 6. května 1953 usedl do zvláštní komise komunistické strany, která měla přezkoumat obvinění Gustáva Husáka z takzvaného buržoazního nacionalismu. Komise ale nijak nezvrátila směřování k politickému procesu s Husákem. Když byl roku 1956 propuštěn z vězení za dobré chování Laco Novomeský, další neprávem uvězněný slovenský komunista, nechal se slyšet, že jeho pronásledování bylo účelové s cílem, aby v mocenské struktuře mohli vyniknout lidé jako Ľudovít Benada, Štefan Major nebo Karol Bacílek.[8] Členem Ústředního výboru KSS byl od roku 1945 až do roku 1968. V letech 1953–1964 byl členem předsednictva ÚV KSS a od roku 1952 do roku 1953 tajemníkem ÚV KSS.[7]

Celostátní konference KSČ ho 18. prosince 1952 zvolila kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Řádným členem ÚV KSČ ho zvolil XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ.[7]

I po únoru trvale zasedal v Slovenské národní radě. Mandát v ní získal ve volbách roku 1948,[9], volbách roku 1960 a volbách roku 1964.[10] Poslancem SNR byl až do roku 1971.[7] V letech 1958–1964 působil na postu předsedy Slovenské národní rady.[11]

Od počátku roku 1957 do 23. června 1958 vykonával funkci pověřence státní kontroly v 12. Sboru pověřenců.[7][12]

V roce 1945 mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání a Československý válečný kříž 1939. V roce 1955 pak Řád republiky.[3][7] Roku 1959[7] získal i Řád Klementa Gottwalda.[1]

Zemřel v červnu 1973.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-20]. S. 53, 718. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ Ľudovít Benada [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Benada, Ľudovít, 1899–1973 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2011-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-23. (slovensky) 
  4. ↑ a b c d Skonal Ľ. Benada. Rudé právo. Červen 1973, roč. 53, čís. 141, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. cibulka.net [cit. 2015-01-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 409, 413–414. 
  9. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Prehlad predstavitelov národnej rady v rokoch 1848–2002 [online]. history.sav.sk [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 626. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“