Ľudovít Csordák
Ľudovít Csordák | |
---|---|
ak.mal. Ľudovít Csordák | |
Narození | 28. února 1864 Košice Rakouské císařství |
Úmrtí | 28. června 1937 (ve věku 73 let) Košice Československo |
Alma mater | Maďarská univerzita výtvarných umění Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, umělecký pedagog a učitel |
Ovlivněný | Vojtech Klimkovič Julius Mařák |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ľudovít Csordák (28. února 1864 Košice[1] – 28. června 1937 Košice[2])[3], byl slovenský akademický malíř, žák prof. J. Mařáka na pražské malířské Akademii.
Život
Ľudovít Csordák se narodil 28. února 1864 v Košicích, do rodiny krejčího Jana Csordáka. Pocházel ze čtyř dětí a jeho rodiče se potýkali s nedostatkem financí. Základní vzdělání mladý Ľudovít absolvoval v rodných Košicích. V letech 1874–1981 studoval na košickém reálném gymnáziu. Zde získal první hodiny kreslení pod vedením prof. Vojtěcha Klímkoviče. V roce 1882 se odstěhoval s rodiči do Budapešti. Následujícího roku se zapsal do Školy pro vzdělávání učitelů kreslení. Zde setrval pouze 6 měsíců a opět se z rodiči odstěhoval do Mnichova. V Mnichově žil a studoval v letech 1883–1889. V roce 1888 se Csordák stal členem spolku českých a slovenských kulturních umělců Škréta v Mnichově. V mnichovském bytě Csordákových bydlel nějaký čas malíř Emil Holárek. Ten Csordáka přesvědčil k odchodu do Prahy a k přihlášce do speciálky Julia Mařáka. V letech 1889–1895 Ľudovít Csordák studuje na malířské Akademii v Praze pod vedením profesora Julia Mařáka. V roce 1895 se stal členem pražského spolku SVU Mánes. Studium na Akademii ukončil v roce 1895, vrátil se na Slovensko a usadil se v Turni nad Bodvou jako domácí učitel kreslení. V roce 1896 obdržel Csordák nabídku od majitele Slanského hradu, aby se staral o jeho soukromé muzeum. Csordák nabídku přijal a přestěhoval se do Slance, kde žil v letech 1896–1908. V roce 1897 se Csordák oženil s Ludmilou Menšíkovou. V letech 1892–1912 se živil jako učitel kreslení ve východoslovenských šlechtických rodinách. V roce 1907 se Csordák stal zakládajícím členem Nemzeti Szalonu v Budapešti. Přestože žil ve Slanci tak udržoval kontakty s košickými výtvarníky, hlavně s malířem česko-moravského původu Elemírem Halász-Hradilem. Tento malíř se stal později Csordákovým přítelem. V roce 1908 se Csordák natrvalo přestěhoval do Košic. V roce 1929 se v Praze konala výstava Julius Mařák a jeho žáci. Ta zviditelnila Csordákovo dílo a doslalo se mu zaslouženého uznání. Na sklonku života se malíř věnoval výchově mladých malířů v soukromé výtvarné škole. Mezi jeho žáky byli např. Josef Ilečko, Václav Beneš a Karel Luňáček. V roce 1934 pobýval několik týdnů ve Vysokých Tatrách. Dne 28. června 1937 Ľudovít Csordák po krátké nemoci v Košicích zemřel.
Výstavy
- Mukačevo (1920)
- Plzeň (1930)
- Košice (1909)
- Praha (1932) (společná s Halászo-Hradilem)
- Hradec Králové (1935)
- Košice (1937) (posmrtná výstava ve Východoslovenském muzeu)
- Bratislava (1938)
- Bratislava (1952, 1972) ve Slovenské národní galerii
Galerie
- Ľudovít Csordák Hrad Okoř (1893)
- Ľudovít Csordák Oldrichov Dub pri Peruci (1893)
- Ľudovít Csordák Vnútro lesa
- Ľudovít Csordák Krajina s močiarom
- Ľudovít Csordák Východoslovenská krajina (1894)
- Ľudovít Csordák Potok v horách
- Ľudovít Csordák Skály (1895)
- Ľudovít Csordák Měsíční krajina s hradem (1896)
- Ľudovít Csordák Močarina pod Slaneckým hradom (1896)
- Ľudovít Csordák Zimní krajina (1897)
- Ľudovít Csordák Na brehu Torysy (okolo 1910)
- Ľudovít Csordák Políčka pod Tatrami (1920)
- Ľudovít Csordák Podzim na Hornádě (1927)
- Ľudovít Csordák Rozkvitnuté stromy
- Ľudovít Csordák Boží muka (okolo 1930)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch
- ↑ zpráva o úmrtí L.Csordáka, Národní Politika-Večerník 2. červenec 1937 str.8
- ↑ vzpomínka na malíře Ludvíka Csordáka, Národní Listy-Večerník 21. března 1938 str.2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľudovít Čordák na Wikimedia Commons
- eAntik.sk, Ľudovít Csordák (1864-1937)
- M Galerie Marold, Csordák Ludvík (1864-1937)
- Galerie Kroupa, Csordák Ludvík (1864-1937)
- ART+ Czordák Ludvík (1864-1937)[nedostupný zdroj]
- Košický samosprávny kraj, Z tieňa dokvetla žiary Ľudovít Czordák
- ART INVEST, Csordák Ľudovík
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ľudovít Csordák Boží muka (okolo 1930)
Ľudovít Csordák - na brehu Torysy (okolo 1910)
Ľudovít Csordák Oldrichov Dub pri Peruci (1893)
Ľudovít Csordák Skály (1895)
Ľudovít Csordák (1864 - 1937), Slovenský akademický malíř
Ľudovít Csordák Políčka pod Tatrami (1920)
Ľudovít Csordák Krajina s močiarom
Ľudovít Csordák - rozkvitnuté stromy
Ľudovít Csordák Zimní krajina (1897)
signatura malíře Ľudovíta Csordáka
Ľudovít Csordák Měsíční krajina s hradem (1896)
Ľudovít Csordák Podzim na Hornádě (1927)