Ľudovít Csordák
Ľudovít Csordák | |
---|---|
![]() ak.mal. Ľudovít Csordák | |
Narození | 28. února 1864 Košice ![]() |
Úmrtí | 28. června 1937 (ve věku 73 let) Košice ![]() |
Alma mater | Maďarská univerzita výtvarných umění Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, umělecký pedagog a učitel |
Ovlivněný | Vojtech Klimkovič Julius Mařák |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ľudovít Csordák (28. února 1864 Košice[1] – 28. června 1937 Košice[2])[3], byl slovenský akademický malíř, žák prof. J. Mařáka na pražské malířské Akademii.
Život
Ľudovít Csordák se narodil 28. února 1864 v Košicích, do rodiny krejčího Jana Csordáka. Pocházel ze čtyř dětí a jeho rodiče se potýkali s nedostatkem financí. Základní vzdělání mladý Ľudovít absolvoval v rodných Košicích. V letech 1874–1981 studoval na košickém reálném gymnáziu. Zde získal první hodiny kreslení pod vedením prof. Vojtěcha Klímkoviče. V roce 1882 se odstěhoval s rodiči do Budapešti. Následujícího roku se zapsal do Školy pro vzdělávání učitelů kreslení. Zde setrval pouze 6 měsíců a opět se z rodiči odstěhoval do Mnichova. V Mnichově žil a studoval v letech 1883–1889. V roce 1888 se Csordák stal členem spolku českých a slovenských kulturních umělců Škréta v Mnichově. V mnichovském bytě Csordákových bydlel nějaký čas malíř Emil Holárek. Ten Csordáka přesvědčil k odchodu do Prahy a k přihlášce do speciálky Julia Mařáka. V letech 1889–1895 Ľudovít Csordák studuje na malířské Akademii v Praze pod vedením profesora Julia Mařáka. V roce 1895 se stal členem pražského spolku SVU Mánes. Studium na Akademii ukončil v roce 1895, vrátil se na Slovensko a usadil se v Turni nad Bodvou jako domácí učitel kreslení. V roce 1896 obdržel Csordák nabídku od majitele Slanského hradu, aby se staral o jeho soukromé muzeum. Csordák nabídku přijal a přestěhoval se do Slance, kde žil v letech 1896–1908. V roce 1897 se Csordák oženil s Ludmilou Menšíkovou. V letech 1892–1912 se živil jako učitel kreslení ve východoslovenských šlechtických rodinách. V roce 1907 se Csordák stal zakládajícím členem Nemzeti Szalonu v Budapešti. Přestože žil ve Slanci tak udržoval kontakty s košickými výtvarníky, hlavně s malířem česko-moravského původu Elemírem Halász-Hradilem. Tento malíř se stal později Csordákovým přítelem. V roce 1908 se Csordák natrvalo přestěhoval do Košic. V roce 1929 se v Praze konala výstava Julius Mařák a jeho žáci. Ta zviditelnila Csordákovo dílo a doslalo se mu zaslouženého uznání. Na sklonku života se malíř věnoval výchově mladých malířů v soukromé výtvarné škole. Mezi jeho žáky byli např. Josef Ilečko, Václav Beneš a Karel Luňáček. V roce 1934 pobýval několik týdnů ve Vysokých Tatrách. Dne 28. června 1937 Ľudovít Csordák po krátké nemoci v Košicích zemřel.
Výstavy
- Mukačevo (1920)
- Plzeň (1930)
- Košice (1909)
- Praha (1932) (společná s Halászo-Hradilem)
- Hradec Králové (1935)
- Košice (1937) (posmrtná výstava ve Východoslovenském muzeu)
- Bratislava (1938)
- Bratislava (1952, 1972) ve Slovenské národní galerii
Galerie
- Ľudovít Csordák Hrad Okoř (1893)
- Ľudovít Csordák Oldrichov Dub pri Peruci (1893)
- Ľudovít Csordák Vnútro lesa
- Ľudovít Csordák Krajina s močiarom
- Ľudovít Csordák Východoslovenská krajina (1894)
- Ľudovít Csordák Potok v horách
- Ľudovít Csordák Skály (1895)
- Ľudovít Csordák Měsíční krajina s hradem (1896)
- Ľudovít Csordák Močarina pod Slaneckým hradom (1896)
- Ľudovít Csordák Zimní krajina (1897)
- Ľudovít Csordák Na brehu Torysy (okolo 1910)
- Ľudovít Csordák Políčka pod Tatrami (1920)
- Ľudovít Csordák Podzim na Hornádě (1927)
- Ľudovít Csordák Rozkvitnuté stromy
- Ľudovít Csordák Boží muka (okolo 1930)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch
- ↑ zpráva o úmrtí L.Csordáka, Národní Politika-Večerník 2. červenec 1937 str.8
- ↑ vzpomínka na malíře Ludvíka Csordáka, Národní Listy-Večerník 21. března 1938 str.2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľudovít Čordák na Wikimedia Commons
- eAntik.sk, Ľudovít Csordák (1864-1937)
- M Galerie Marold, Csordák Ludvík (1864-1937)
- Galerie Kroupa, Csordák Ludvík (1864-1937)
- ART+ Czordák Ludvík (1864-1937)[nedostupný zdroj]
- Košický samosprávny kraj, Z tieňa dokvetla žiary Ľudovít Czordák
- ART INVEST, Csordák Ľudovík
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ľudovít Csordák Boží muka (okolo 1930)
Ľudovít Csordák - na brehu Torysy (okolo 1910)
Ľudovít Csordák Oldrichov Dub pri Peruci (1893)
Ľudovít Csordák Skály (1895)
Ľudovít Csordák (1864 - 1937), Slovenský akademický malíř
Ľudovít Csordák Políčka pod Tatrami (1920)
Ľudovít Csordák Krajina s močiarom
Ľudovít Csordák - rozkvitnuté stromy
Ľudovít Csordák Zimní krajina (1897)
signatura malíře Ľudovíta Csordáka
Ľudovít Csordák Měsíční krajina s hradem (1896)
Ľudovít Csordák Podzim na Hornádě (1927)