Ľudovít Pezlár

Ľudovít Pezlár
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1971 – ???
Člen ÚV KSČ
Ve funkci:
1981 – ???
Čs. velvyslanec v Dánsku
Ve funkci:
3. listopad 1988 – 1990/1991
PředchůdceAloiz Kusalík
NástupceHana Ševčíková
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
Narození30. března 1929
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. ledna 1994 (ve věku 64 let)
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Alma materUniverzita Karlova
Profesepedagog a politik
OceněníŘád práce
Řád Vítězného února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ľudovít Pezlár (30. března 1929 Bratislava – 5. ledna 1994 Bratislava[1]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska (respektive KSČ), za normalizace vlivný ideologický tajemník ÚV KSS a poslanec Slovenské národní rady.

Biografie

Vystudoval Univerzitu Karlovu. Pracoval jako pedagog na Střední škole ekonomické v Trnavě, pak na Vysoké škole pedagogické v Bratislavě a později na Univerzitě Komenského, kde byl v roce 1979 jmenován profesorem.[2][3]

Jeho politická kariéra vyvrchlila za normalizace. V prvních letech po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se coby ideologický tajemník ÚV KSS významně podílel na čistkách v oblasti kultury a vědy na Slovensku.[4] V květnu 1972 vedl delegaci ÚV KSS na 2. sjezdu Svazu slovenských spisovatelů, kde bilancoval průběh konsolidace v literatuře.[5] Historik Dušan Kováč ho považuje za jednu z hlavních postav normalizační cenzurní praxe například i v historické vědě.[6] Podílel se rovněž na potlačování náboženského života. Na zasedání ÚV KSS v dubnu 1980 prohlásil: „V plánoch imperialistických síl je politický klerikalizmus dôležitým nástrojom proti jednote nášho ľudu. Hovoria o náboženskej slobode, ale ide im o utvorenie protisocialistickej opozície s kontrarevolučnými zámermi.“[7] V hodnocení 70. a 80. let v slovenské kulturní politice bývá někdy dogmatik Pezlár řazen do protikladu k jeho stranickému kolegovi Miroslavu Válkovi, který měl být shovívavější. Literární kritik Valér Mikula to ovšem označuje jen za mýtus.[8]

V období let 1969-1989 se Pezlár uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru KSS.[9] Od roku 1969 byl členem ÚV KSS a Předsednictva ÚV KSS. Zároveň působil i jako tajemník a člen Sekretariátu ÚV KSS a od roku 1971 předsedal ideologické komisi ÚV KSS. XVI. sjezd KSČ v roce 1981 ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil XVII. sjezd KSČ.[2]

Od roku 1971 zasedal jako poslanec Slovenské národní rady.[2] Byl sem opakovaně volen. Zvolen byl i ve volbách v roce 1981.[10]

V roce 1973 mu byl udělen Řád práce a roku 1979 Řád Vítězného února.[2]

Od roku 1989 do počátku 90. let působil na postu velvyslance Československa v Dánsku.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Marušiak, Juraj : Pezlár Ľudovít, komunistický politik, politický teoretik [online]. databazy.dejiny.sk [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ a b c d Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ 01. Základné pramene pre veľkomoravské obdobie [online]. joseliani.host.sk [cit. 2013-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-02. (slovensky) 
  4. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 539. 
  5. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 547. 
  6. ↑ Dušan Kováč: Nežná revolúcia bola vyhandlovaná [online]. svet.czsk.net [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ Homola, Július: Slovensko v zápasoch 1980-1982 [online]. kultura-fb.sk [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Anjeli a démoni Miroslava Válka [online]. hnonline.sk [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ Funkcionári KSČ a KSS [online]. upn.gov.sk [cit. 2013-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (slovensky) 
  10. ↑ 1. (ustavujúca) schôdzka 18. júna 1981 [online]. psp.cz [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ Historie diplomatického zastoupení v Dánsku od roku 1920 do současnosti [online]. mzv.cz [cit. 2013-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-07. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“