Řád posvátného pokladu

Řád posvátného pokladu
瑞宝章
Řád se zlatou a stříbrnou hvězdou (vzor po roce 2003)
Uděluje Japonský císař
Založeno	4. ledna 1888
Stát	Japonsko Japonsko
Způsobilost	občané Japonska i cizí státní příslušníci
Uděluje se za	dlouhou a/nebo výjimečnou vojenskou či civilní službu
Status	dosud udílen
Zakladatel	Meidži
Hlava řádu	japonský císař
Třídy	velkostuha zlatá a stříbrná hvězda zlaté paprsky se stuhou zlaté paprsky s rozetou zlaté a stříbrné paprsky stříbrné paprsky
Zaniklé třídy	VII. třída VIII. třída
Ostatní vyznamenání
Vyšší	Řád vycházejícího slunce
Nižší	Řád kultury
Řádová hvězda
Stuha užívaná 1888–2003
Stuha užívaná od roku 2003

Řád posvátného pokladu^[1] (japonsky 瑞宝章 zuihó-šó) je japonský řád založený roku 1888 císařem Meidžim. V hierarchii japonských řádů je na čtvrtém místě. Je udílen japonským císařem za vynikající úspěchy ve výzkumu, v průmyslu, zdravotnictví, sociální práci, státní či lokální politice nebo za zlepšování života hendikepovaných a znevýhodněných lidí. Je nejčastěji udíleným japonským řádem.^[2]

Historie

Řád byl založen císařem Meidžim dne 4. ledna 1888 pod názvem Řád Meidžiho. Původně byl udílen v osmi třídách výhradně mužům.^[3] Na základě císařského dekretu č. 232 ze dne 22. května 1919 jím mohou být vyznamenávány i ženy.^[4] V roce 2003 byl řád reformován. Byly zrušeny dvě nejnižší třídy, změněn vzhled stuhy a mírně upraven vzhled odznaku.^[5]

Pravidla udílení

Řád je udílen občanům Japonska i cizím státním příslušníkům za vojenské i civilní zásluhy, za vynikající úspěchy ve výzkumu, v průmyslu, zdravotnictví, sociální práci, státní či lokální politice nebo za zlepšování života hendikepovaných a znevýhodněných lidí.^[2][6] Může být udělen i posmrtně.

K udílení obvykle dochází dvakrát ročně, a to 29. dubna a 3. listopadu. Mimořádně může být udělen například cizincům během státních návštěv. Počet žijících osob vyznamenaných tímto řádem není omezen.

Insignie

Řádový odznak obsahuje symboly Tří posvátných pokladů – zrcadla Jata no kagami, které je natolik posvátné, že do něho nesmí nahlédnout ani samotný císař, klenotu Jasakani no magatama, který je vyroben z nejlepšího jadeitu a císařova osobního meče Kusanagi.^[5]

Řádový odznak má tvar bíle smaltovaného maltézského kříže, který je ve čtyřech nejvyšších třídách pozlacený, v páté třídě je zlacení kombinováno se stříbrem a v šesté třídě je stříbrný. Ramena kříže jsou tvořeny pěti paprsky různé délky ve tvaru mečů (reprezentujícími osobní meč císaře) s nejkratším paprskem uprostřed. Ve středu kříže je tmavě modře smaltovaný zlatě olemovaný kulatý medailon s osmicípou stříbrnou hvězdou, která reprezentuje zrcadlo. Kolem medailonu je věnec z červeně smaltovaných kuliček, které reprezentují klenot Jasakani. Zadní strana je plochá, ve spodní části je někdy značka mincovny. Ke stuze je odznak připojen pomocí přívěsku v podobě bíle smaltovaného květu pavlovnie.^[7][8]

Medaile VII. a VIII. třídy udílené do roku 2003 měly tvar stříbrné osmicípé hvězdy, která byla v případě VII. třídy částečně pozlacená. Medaile měly pouze motivy reprezentující zrcadlo a drahokam, nikoliv meč.^[8]

Řádová hvězda má tvar shodný s řádovým odznakem, s výjimkou kříže, který je zdvojený a hvězda je tak osmicípá.^[8]

Do roku 2003 byla stuha světle modrá s dvěma zlatými pruhy nedaleko okrajů. Po roce 2003 je stuha indigové barvy s dvěma zlatými pruhy jako u původní verze. Pokud je nošena samostatně je pro nejvyšší čtyři třídy doplněna rozetou stejné barvy. Navíc je doplněna zlatou sponou v případě velkostuhy, zlato-stříbrnou sponou v případě II. třídy a stříbrnou sponou v případě III. třídy. Samostatně nošená stuha řádu V. až VIII. třídy je doplněna o kotouč se zlatými paprsky. U V. třídy je paprsků osm, u VI. třídy šest, u VII. třídy čtyři a u VIII. třídy tři paprsky.^[8]

• 

  Velkostuha, vzor po roce 2003

• 

  Řád se stříbrnými paprsky, vzor po roce 2003

• 

  Řád se zlatými paprsky s rozetou, vzor po roce 2003

• 

  Řád III. třídy, vzor před rokem 2003

• 

  Řád VI. třídy, vzor před rokem 2003

• 

  Medaile

Třídy

Řád je udílen v šesti řádných třídách. Do roku 2003 bylo tříd osm. Obvykle je s řádem udělen i diplom, který je v ojedinělých případech osobně podepsaný císařem.^[6][8]

• velkostuha – Řádový odznak se nosí na široké stuze spadající z pravého ramene na protilehlý bok. Řádová hvězda se nosí nalevo na hrudi.

• zlatá a stříbrná hvězda – Řádový odznak se v případě pánů nosí na stuze kolem krku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni. Řádová hvězda se nosí napravo na hrudi.
• zlaté paprsky se stuhou – Řádový odznak se v případě pánů nosí na stuze kolem krku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni. Řádová hvězda této třídě již nenáleží.
• zlaté paprsky s rozetou – Řádový odznak se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze s rozetou složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na levém rameni na stuze s rozetou uvázané do mašle.
• zlaté a stříbrné paprsky – Řádový odznak se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na levém rameni na stuze uvázané do mašle.
• stříbrné paprsky – Řádový odznak se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na levém rameni na stuze uvázané do mašle.
• VII. třída – Řádová medaile se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni.
• VIII. třída – Řádová medaile se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni.

Řádové stuhy 1888–2003
I. třída	II. třída	III. třída	IV. třída	V. třída	VI. třída	VII. třída	VIII. třída
Řádové stuhy od 2003
velkostuha	zlatá a stříbrná hvězda	zlaté paprsky se stuhou	zlaté paprsky s rozetou	zlaté a stříbrné paprsky	stříbrné paprsky

Vyznamenaní občané České republiky

• 1994: Jan Zeman (pracovník velvyslanectví), Řád posvátného pokladu 6. stupně (stříbrné paprsky)
• 1996: Antonín Jelínek (pracovník velvyslanectví), Řád posvátného pokladu 4. stupně (zlaté paprsky s rozetou)
• 2001: Lubomír Kostecký (houslista), Řád posvátného pokladu 3. stupně (zlaté paprsky se stuhou)
• 2008: Karel Fiala (japanolog), Řád posvátného pokladu 4. stupně (zlaté paprsky s rozetou), 13. listopadu 2008^[9]
• 2008: Hana Kotlářová (pracovnice velvyslanectví, propagátorka), Řád posvátného pokladu 5. stupně (zlaté a stříbrné paprsky), 4. prosince 2008^[1]
• 2019: Bohumil Drzka (pracovník velvyslanectví v letech 1984–2019), Řád posvátného pokladu 5. stupně (zlaté a stříbrné paprsky), 13. prosince 2019^[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Order of the Sacred Treasure na anglické Wikipedii.

Literatura

• RYCHLÍK, Martin. Vlasta Winkelhöferová, Češka s Řádem vycházejícího slunce od japonského císaře. Česká pozice [online]. 25.11.2012 [cit. 15. 9. 2022]. Dostupné z: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/vlasta-winkelhoferova-ceska-s-radem-vychazejiciho-slunce-od-japonskeho-cisare.A121122_120541_pozice_84679 [Češi vyznamenaní japonským císařem]

Externí odkazy

• Hierarchie japonských řádů (anglicky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád posvátného pokladu na Wikimedia Commons