Říšská župa Sudety
| Říšská župa Sudety Reichsgau Sudetenland
| |||||||
geografie
| |||||||
rozloha: | 29 140 km² | ||||||
nejvyšší bod: | Sněžka (1603 m n. m.) | ||||||
| obyvatelstvo | |||||||
počet obyvatel: | cca 3 miliony (100 obyv./km²) | ||||||
národnostní složení: | Sudetští Němci, Češi (okolo 10 %) | ||||||
římskokatolické (majoritní) | |||||||
| státní útvar | |||||||
říšský místodržící: | |||||||
vznik: | |||||||
zánik: | |||||||
| státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Říšská župa Sudety (německy Reichsgau Sudetenland, zkráceně „Sudetská župa“, něm. Sudetengau) byl správní útvar a součást nacistického Německa v letech 1939–1945 na území tzv. Sudet.
Historie
Župa (Gau) byla vytvořena k 15. dubnu 1939 na základě říšského zákona „O rozčlenění sudetoněmeckých území“ (Gesetz über die Gliederung der sudetendeutschen Gebiete).[1] Sestávala se z větší části dosavadních sudetoněmeckých území Československa, a to v pohraničí západních, severozápadních, severních a severovýchodních Čech, severní Moravy a v částech Českého Slezska, obsazených na základě Mnichovské dohody, která byla Československu vnucena v říjnu 1938. Území bylo postupně obsazeno vojsky nacistického Německa. Součástí této župy se ze sudetoněmeckých území nestala severozápadní část Šumavy (byla připojena k Bavorsku), jih Čech (připojen k Zemskému hejtmanství Horní Podunají), jihovýchod Čech a jih Moravy (připojeny k Zemskému hejtmanství Dolní Podunají) a Hlučínsko (připojeno k Prusku a v jeho rámci připojeno k provincii Pruské Slezsko). Rozloha celého anektovaného území činila 22 608 km2. Pro úplnost je nutno dodat, že v září 1939 bylo k pruské provincii Slezsko připojeno také Českotěšínsko a Fryštátsko. Metropolí celé župy byl Liberec (německy Reichenberg).
Povrch
- Nejvýše položené místo: Sněžka (1603 m n. m.; Krkonoše, na hranici s pruskou provincií Slezsko resp. od roku 1941 s pruskou provincií Dolní Slezsko).
- Nejníže položené místo: Hřensko (115 m n. m.; hladina Labe na hranici se zemí Sasko).
Obyvatelstvo
Podle sčítání obyvatel ze 17. května 1939 zde žilo 2,94 milionu obyvatel, z toho 2,64 milionu Němců, 291 tisíc Čechů a 174 tisíc Čechů s říšským občanstvím. Celkem 465 150 obyvatel české národnosti.
Správní členění
Říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland) se administrativně členila na tři vládní obvody (Regierungsbezirk):
- Vládní obvod Cheb (Regierungsbezirk Eger)
- Vládní obvod Ústí nad Labem (Regierungsbezirk Aussig)
- Vládní obvod Opava (Regierungsbezirk Troppau)
Vládní obvody (nebo „vládní okresy“) se členily na okresy (Landkreis – venkovský okres nebo Stadtkreis – městský okres).
Sudetská župa
Vládní obvod Ústí nad Labem
Městské okresy
Venkovské okresy
- Aussig
- Bilin
- Böhmisch Leipa
- Braunau
- Brüx
- Dauba
- Deutsch Gabel
- Dux
- Friedland (Isergebirge)
- Gablonz an der Neiße
- Hohenelbe
- Komotau
- Leitmeritz
- Reichenberg
- Rumburg
- Schluckenau
- Teplitz-Schönau
- Tetschen-Bodenbach
- Trautenau
- Warnsdorf
Vládní obvod Cheb (sídlo v Karlových Varech)
Městské okresy
Venkovské okresy
- Asch
- Bischofteinitz
- Eger
- Elbogen
- Falkenau an der Eger
- Graslitz
- Kaaden
- Karlsbad
- Luditz
- Marienbad
- Mies
- Neudek
- Podersam
- Preßnitz
- Saaz
- Sankt Joachimsthal (sídlo: Karlovy Vary)
- Tachau
- Tepl
Vládní obvod Opava
Městský okres
Venkovské okresy
- Bärn
- Freiwaldau
- Freudenthal
- Grulich
- Hohenstadt
- Jägerndorf
- Landskron
- Mährisch Schönberg
- Mährisch Trübau
- Neu Titschein
- Römerstadt
- Sternberg
- Troppau
- Wagstadt
- Zwittau
Odkazy
Reference
- ↑ zákon „O rozdělení sudetoněmeckých území“. www.verfassungen.de [online]. [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-15.
Související články
- Sudety
- Sudetoněmecké povstání
- Osídlování československého pohraničí
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Říšská župa Sudety na Wikimedia Commons - Přetisky Sudet a Moravské Ostravy
- Německo-český slovník názvů obcí a částí obcí župy Sudety
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: Bennet Schulte, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Map of the administrative division of the Greater German Reich (»Großdeutsches Reich«/»Großdeutschland«/"Greater German Empire"/"Greater Germany") by the NSDAP (Nazi Party) 1944, showing Kreise, Gaue and Reichsgaue. In addition, the states, the territories of the Reichsstatthalter and the legal status of Reich territories. Additionally postal codes, license plates, military districts, higher regional courts, State Police offices, railway directorates, Supreme construction management of the highways and work coordination areas 1944.
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1970-005-28 / CC-BY-SA 3.0
9.10.1938
14.30 Uhr.
Autor: XrysD, Licence: CC BY-SA 3.0
Verwaltungskarte von Reichsgau Sudetenland in Jahr 1944. Quelle GIS Data digitisierte aus Karte des Deutschen Reiches 1:100 000 und Karte von Mitteleuropa 1:300k. Etwa Karte Quellen bei WIG (www.mapywig.org).
Coat of Arms of the German "Reichsgau Sudetenland", 9.9.1940-1945