Říka (přítok Olešnice)
Říka | |
---|---|
Říka pod Slavkovským mlýnem (Oderské vrchy) | |
Základní informace | |
Délka toku | 18,025 km |
Plocha povodí | 49,91 km² |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4–10–03–128 |
Pramen | |
pod Křížovou horou u obce Kozlov, pohoří Oderské vrchy 49°36′26,79″ s. š., 17°32′45,71″ v. d. | |
Ústí | |
říčka Olešnice, u obce Penčice, pohoří Tršická pahorkatina 49°31′5,07″ s. š., 17°25′26,59″ v. d. | |
Protéká | |
okres Olomouc, okres Přerov, Česko | |
Úmoří, povodí | |
povodí Moravy, Povodí Dunaje, úmoří Černého moře | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Říka je potok, největší přítok řeky Olešnice, patřící do povodí řeky Moravy (povodí řeky Dunaj, úmoří Černého moře). Tok se nachází v okrese Olomouc a v okrese Přerov v Olomouckém kraji.[1] Při horním toku Říky se do konce Druhé světové války nacházela obec Ranošov, občas též zvaná Říka.
Popis průběhu toku
Oderské vrchy
Říka pramení ve svazích kopců Ranoš a Křížová hora (blíže k vrcholu Křížové hory) u silnice II/441 v Kozlově v pohoří Oderské vrchy v okrese Olomouc v Olomouckém kraji.
Potok nejprve teče k jihovýchodu a začíná vytvářet hluboké údolí. Pak u kopce Kožich se stáčí k jihu. Pod Dobytčím vrchem (u Slavkova) se potok stáčí k západu, napájí dva malé rybníky a opět se stáčí k jihu. Následně pod kopcem Nad Říkou, u zaniklého Slavkovského mlýna, se tok potoka obrací k jihozápado-západu a protéká osadou Vrchní Pila, mijí na levém břehu Studánku Panny Marie. Pak mění směr k jihozápadu podél silnice silnice II/441, podtéká dálnici D35 a silnici 437, opouští Oderské vrchy a okres Olomouc a pokračuje v Tršické pahorkatině v okrese Přerov. Říka má v Oderských vrších řadu bezejmenných přítoků.[2]
Tršická pahorkatina
Říka dále teče mezi Velkým Újezdem a Staměřicemi (část obce Dolní Újezd), míjí lom Výkleky, obec Výkleky a u Svrčova se do ní zprava vlévá její největší přítok, kterým je potok Kyjanka. Říka také tvoří náhon bývalého vodního mlýna a vodní pily ve Svrčově (tzv. Svrčovský mlýn nazývaný také Wintermill). Potok se pak stáčí k jiho-jihozápadu, protéká lokalitami Pod Mlýnem (kde také vytváří mlýnský náhon pro bývalý mlýn Hambálek) a obcí Lazníky, kde také tvoří náhon bývalého mlýna v Lazníkách. Následně se Říka stáčí západním směrem, vytváří mlýnský náhon pro mlýn Bešt v Zábeštní Lhotě a u Penčic se vlévá zleva do řeky Olešnice (přítok Morávky - ramena řeky Moravy). Říka má v Tršické pahorkatině řadu bezejmenných přítoků.[3][4][5]
Reference
- ↑ 4 CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ - PDF Free Download. adoc.pub [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slavkovský mlýn; Schlockermühle | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Svrčovský mlýn; Wintermill | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online.
- ↑ mlýn Hambálek | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online.
- ↑ mlýn Bešt | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Fry72, Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Říka pod Slavkovským mlýnem, Oderské vrchy, okres Olomouc