Římov (okres Třebíč)

Římov
Centrum obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třebíč
Obec s rozšířenou působností	Třebíč (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°10′12″ s. š., 15°45′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	429 (2023)[1]
Rozloha	9,16 km²[2]
Katastrální území	Římov na Moravě
Nadmořská výška	506 m n. m.
PSČ	675 22
Počet domů	148 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Římov 1 67522 Stařeč ourimov@seznam.cz
Starosta	Rostislav Novák
Oficiální web: www.obecrimov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římov
Další údaje
Kód obce	591645
Kód části obce	145734
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Římov (německy Rzimau, Rimau^[4], starší názvy Rzymow, Rymaw^[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 429^[1] obyvatel. Součástí obce je osada Vísky. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.

Obcí protéká potok Římovka a prochází jí silnice II/410.^[6]

Sousedními obcemi sídla jsou Štěměchy, Čáslavice, Cidlina a Rokytnice nad Rokytnou.

Historie

Obec má jméno od osobního Řím nebo Hřím, zkratka z Pelhřim od latinského Peregrinus (přespolní).^[7]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, kdy patřil Římov k novoříšskému klášteru. V roce 1315 byl blízký hrad Sádek majetkem Jimrama z Boskovic, který z něj podnikal výpady do okolních vesnic nebo do Třebíče. Kolem poloviny 14. století patřila obec Hrutovi z Čechočovic.^[5] Od roku 1371 Římov, Stařeč a Čáslavice vlastnil Jan Soběslav Lucemburský, pozdější moravský markrabě. Později vlastnila vesnici zřejmě drobná šlechta, ale v roce 1499 se stal majitelem vesnice Vilém z Pernštejna, ten v tu dobu vlastnil již i hrad Sádek a další okolní vesnice. V témže roce zakoupil i Stařeč, Čáslavice, Slavice a Přibyslavice.^[6]

Do roku 1551 panství patřilo Pernštejnům, v tomto roce jej však odkoupil Zdeněk z Valdštejna a připojil je tak k brtnickému panství. V roce 1620 pak byl Zdeněk Brtnický z Valdštejna za účast ve stavovském povstání uvězněn a byly mu zabaveny majetky a tak sádecké panství i s Římovem získal hrabě Thomas Cerboni. V roce 1775 byli občané Římova perzekvováni za účast na nevolnickém povstání. Posléze získal panství Ignác z Walldorfu, ale v polovině 18. století zdědil panství František Kajetán Chorinský. V roce 1821 povstali poddaní z Římova a dalších obcí a požadovali zrušení nevolnictví.^[6]

V roce 1866 zasáhla Římov epidemie úplavice, která si zde vyžádala 31 obětí.^[8] V roce 1894 byla v obci po dlouhých průtazích postavena budova školy a roku 1895 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována, mezi lety 1928 a 1929 byla postavena silnice z Římova do Čáslavic.^[6] Roku 1921 byl vybudován památník padlým občanům v první světové válce.^[9] Roku 1933 bylo za účast na Židenickém puči zatčeno 12 občanů Římova, jeden z nich – František Nedvědický byl odsouzen na osm let.^[6]

Na konci druhé světové války při operaci Spelter dopadly tři shozy materiálu do katastru Římova, po skončení války v roce 1948 byla elektrifikována část Vísky a v roce 1951 byl do Římova přiveden telefon. V témže roce byli uvězněni a odsouzeni někteří občané Římova za účast v případu Babice. V roce 1957 bylo ve vsi založeno JZD, v letech 1960 – 1963 byl postaven nový kravín s půdním prostorem, posléze byly vyasfaltovány cesty ve vsi a bylo postavenou koupaliště. Roku 1972 byla otevřena mateřská škola a mezi lety 1971 a 1975 bylo rekonstruováno veřejné osvětlení, byly opraveny požární nádrže a byla vybudována kanalizace v obci, v roce 1975 byla také rekonstruována škola a bylo sloučeno JZD v Římově s JZD Vysočina v Čáslavicích. V roce 1980 byl správně začleněn Římov pod MNV v Čáslavicích, osamostatnil se po sametové revoluci v roce 1990. V roce 1995 byla Otakarem Mareinem rekonstruována socha sv. Jana Nepomuckého na návsi. Roku 1998 se vesnicí prohnala průtrž mračen, která způsobila materiální škody a v roce 2000 byla započata plynofikace vesnice.^[6]

V roce 2001 pak obec získala právo používat znak a prapor.^[6] Plynofikace byla dokončena v roce 2001, roku 2005 pak byl rekonstruován památník padlým občanům v první světové válce, v témže roce byla zrušena výuka na základní škole v Římově.^[9] V letech 2009 a 2010 byla rekonstruována vodní nádrž u sv. Jana Nepomuckého a v roce 2009 byla také rekonstruována socha sv. Floriána.^[10] V roce 2011 byla rekonstruována socha sv. Jana Nepomuckého a byla přemístěna na břeh místního rybníka.^[11] Roku 2013 bylo započato rozšíření kanalizace a vodovodu v obci,^[12] to pokračovalo až do roku 2014. V témže roce byly také rekonstruovány boží muka a čtyři kříže na území vesnice.^[13] V letech 2019 a 2020 byla bývalá škola přebudována na obecní byty.^[14]

Do roku 1849 patřil Římov do sádeckého panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Římov pod Čáslavice, následně se obec osamostatnila.^[15]

Kultura

Místní knihovna získala v roce 2016 ocenění II. stupně v soutěži Knihovna Vysočiny 2016.^[16] Obec Římov v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.^[17]

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (48 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 62.97 %, tj. 216 ze 343 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (149 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů). Volební účast byla 62.94 %, tj. 214 ze 340 oprávněných voličů.^[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (121 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (35 hlasů). Volební účast byla 65.32 %, tj. 226 ze 346 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (74 hlasů). Volební účast byla 70.85 %, tj. 243 ze 343 oprávněných voličů.^[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (106 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (58 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (34 hlasů). Volební účast byla 70.61 %, tj. 245 ze 347 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (122 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (118 hlasů). Volební účast byla 69.16 %, tj. 240 ze 347 oprávněných voličů.^[30]

Pamětihodnosti

• Socha svatého Floriána^[13]
• Socha svatého Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1824^[13]
• Svinkův obrázek, v lese u cesty do Dašova, postaven po druhé světové válce na památku Jana Svinky, který byl v tom místě zastřelen v roce 1942 německými vojáky^[13]
• Suchnův kříž z roku 1937^[13]
• Boží muka^[13]
• Kříž v Borovíčku z roku 1931^[13]
• Zvonička, rekonstruována byla v letech 1947 a 1996^[13]
• Památník padlých z roku 1921^[13]
• Kříž u Novákových z roku 1911^[13]
• Velký kříž u cesty do Rokytnice nad Rokytnou^[13]
• Kámen s dvěma kříži^[13]
• Černý křížek u výjezdu z Vísek^[13]
• Kaplička Narození Panny Marie ve Vískách z roku 2015^[31]

Osobnosti

• František Bobek (1882–1959), spisovatel a dramatik
• Josef Novák (1875–?), právník, spisovatel
• Jan Šnoflák (1891–1954), pedagog a entomolog
• Jan Šnoflák (1922–?), veterinář
• Josef Bartík (1940–2020), starosta

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Čáslavice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Římov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Římov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Římov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Seznam drobných sakrálních památek v Římově