Římskokatolická církev v Polsku

Římskokatolická církev v Polsku je největší organizovanou náboženskou skupinou v zemi.

Hlásí se k ní 37 609 000 obyvatel Polska, což je více než 96 %. Vzhledem k tomu hraje církev velmi důležitou roli v mnoha oblastech života, od kultury až po politiku. Tam je spojená především s pravicovými a konzervativními kruhy. Vliv římskokatolické církve v Polsku je v přímém kontrastu s jejím postavením v sousedním Česku.

Historický vývoj

Již od dob protireformace je Polsko ryze katolickou zemí. Vzhledem k její roli v době okupací (německá a sovětská) v první polovině 20. století se pro mnoho Poláků stala jistým symbolem boje proti cizím silám a za křesťanské morální hodnoty. A nejinak tomu bylo i v druhé polovině 20. století, kdy církev získala postavení bojovníka proti polskému komunistickému režimu. Sama upadla rychle v nelibost tehdejší vlády, komunistické a oficiálně i ateistické.

Na začátku 50. let 20. století bylo mnoho představitelů církve pozatýkáno a odsouzeno v politických procesech (např. arcibiskup Stefan Wyszyński); byla likvidována katolická vydavatelství a periodika, roku 1950 byla přerušena činnost charitativní organizace Caritas; některé významné organizace však komunistickou éru přečkaly, jako např. Katolická univerzita v Lublinu. V roce 1978 povzbudilo mnoho věřících Poláků zvolení Karola Wojtyły za papeže Jana Pavla II., který se do jisté míry zasloužil o urychlení pádu Železné opony v Evropě.

Po roce 1989, kdy byla lidově demokratická republika nahrazena demokratickým státem západního typu, získala církev, do té doby utlačovaná komunistickým režimem, plnou svobodu. Začaly se budovat nové kostely a katedrály, pro křesťanskou mládež se od roku 1997 každoročně pořádá celopolské setkání Lednica 2000. Vznikly politické strany (např. Liga polských rodin), šířící názory nepříliš odlišné od těch církevních, i mnohá katolická média (Radio Maryja). Prostor dostaly i velmi konzervativní a mnohdy kontroverzní názory některých představitelů, buď přímo církve, anebo jejích sympatizantů (antisemitismus, homofobie, nacionalismus) které se hlavně v politice začaly objevovat na začátku 21. století. Mnohá další témata, jako např. interrupce jsou předmětem živých debat.

Struktura

Země je rozdělena na 15 církevních provincií, v jejichž rámci se nachází 14 arcidiecézí a 27 diecézí (v popisu mapky zobrazené vpravo), 15. provincie je provincií ukrajinské řeckokatolické církve a má 1 archieparchii a 2 sufragánní eparchie.

Mapa církevních provincií a diecézí Římskokatolické církve v Polsku

Białystocká církevní provincie
- Arcidiecéze białystocká (Białystok), Bialostocensis (1)
- Diecéze drohiczynská (Drohiczyn), Drohiczinensis (2)
- Diecéze lomžanská (Łomża), Lomzensis (3)

Krakovská církevní provincie
- Arcidiecéze krakovská (Krakov), Cracoviensis (4)
- Diecéze bílsko-żywiecká (Bílsko-Bělá – Żywiec), Bielscensis-Zyviecensis (5)
- Diecéze kielecká (Kielce), Kielcensis (6)
- Diecéze tarnowská (Tarnów), Tarnoviensis (7)

Čenstochovská církevní provincie
- Arcidiecéze čenstochovská (Čenstochová), Czestochoviensis (8)
- Diecéze radomská (Radom), Radomensis (9)
- Diecéze sosnovecká (Sosnovec), Sosnoviensis (10)

Gdaňská církevní provincie
- Arcidiecéze gdaňská (Gdaňsk), Gedanensis (11)
- Diecéze pelplinská (Pelplin), Pelplinensis (12)
- Diecéze toruňská (Toruň), Thoruniensis (13)

Hnězdenská církevní provincie
- Arcidiecéze hnězdenská (Hnězdno), Gnesnensis (14)
- Diecéze bydhošťská (Bydhošť), Bydgostiensis (15)
- Diecéze włocławecká (Włocławek), Vladislaviensis (16)

Katovická církevní provincie
- Arcidiecéze katovická (Katovice), Katovicensis (17)
- Diecéze gliwická (Gliwice), Glivicensis (18)
- Diecéze opolská (Opolí), Opoliensis (19)

Lodžská církevní provincie
- Arcidiecéze lodžská (Lodž), Lodziensis (20)
- Diecéze łowiczská (Łowicz), Lovicensis (21)

Lublinská církevní provincie
- Arcidiecéze lublinská (Lublin), Lublinensis (22)
- Diecéze sandoměřská (Sandoměř), Sandomiriensis (23)
- Diecéze siedlecká (Siedlce), Siedlecensis (24)

Poznaňská církevní provincie
- Arcidiecéze poznaňská (Poznaň), Posnaniensis (25)
- Diecéze kališská (Kališ), Calissiensis (26)

Přemyšlská církevní provincie
- Arcidiecéze přemyšlská (Přemyšl), Premisliensis (27)
- Diecéze řešovská (Řešov), Rzeszoviensis (28)
- Diecéze zamośćsko-lubaczowská (Zamość – Lubaczów), Zamosciensis-Lubaczoviensis (29)

Štětínsko-kamieńská církevní provincie
- Arcidiecéze štětínsko-kamieńská (Štětín – Kamień Pomorski), Sedinensis-Caminensis (30)
- Diecéze koszalinsko-kolobřežská (Koszalin – Kołobrzeg), Coslinensis-Colubreganus (31)
- Diecéze zelenohorsko-gorzowská (Zelená Hora – Gorzów Wielkopolski), Viridimontanensis-Gorzoviensis (32)

Varmijská církevní provincie
- Arcidiecéze varmijská (Olsztyn), Varmiensis (33)
- Diecéze elbląžská (Elbląg), Elbingensis (34)
- Diecéze ełcská (Ełk) Liccanensis (35)

Varšavská církevní provincie
- Arcidiecéze varšavská (Varšava), Varsaviensis (36)
- Diecéze płocká (Płock), Plocensis (37)
- Diecéze varšavsko-pražská (Varšava-Praga), Varsaviensis-Pragensis (38)

Vratislavská církevní provincie
- Arcidiecéze vratislavská (Vratislav), Vratislaviensis (39)
- Diecéze lehnická (Lehnice), Legnicensis (40)
- Diecéze svídnická (Svídnice), Suidniciensis (41)

Ukrajinská řeckokatolická církevní provincie Přemyšl-Varšava
- Archieparchie Přemyšl-Varšava (Přemyšl – Varšava), Archidioecesis Premisliensis-Varsaviensis ritus byzantini ucraini, Перемишльсько-Варшавська архієпархія
- Eparchie Vratislav-Koszalin (Vratislav – Koszalin), Eparchia Vratislaviensis-Coslinensis Ucrainorum, Вроцлавсько-Кошалінська єпархія
- Eparchie Olštýn-Gdaňsk (Olštýn – Gdaňsk), Dioecesis Allensteniensis-Gedanensis ritus bysantini ucraini, Ольштинсько-Ґданська єпархія