Římskokatolická farnost Čečelice

Římskokatolická farnost Čečelice
Farní kostel svatého Havla v Čečelicích
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	mladoboleslavský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R.D. Leopold Paseka
Lokalizace farnosti
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost Čečelice
Území farnosti
Čečelice • Kojovice
Kontakt
Adresa sídla	Nebužely 46, 277 34, Česko
Webové stránky	www.nebuzely.cz/obec-nebuzely/farni-urad/
E-mail	farnost.cecelice@dltm.cz
Datová schránka	kjgiqjq
IČO	49520636 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Čečelice (lat. Czeczelicium^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Čečelice a v jejím okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Havla v Čečelicích.

Historie farnosti

Středověká farnost (plebánie) v Čečelicích je prvně připomínána v roce 1369.^[2] Již od roku 1384 je uváděn čečelický kostel jako farní.^[3] V průběhu husitských válkek se ocitla bez faráře a byla přičleněna k Liblicím. Za třicetileté války byly Čečelice spravovány z Kostelce nad Labem. Pak asi opět z Liblic. Duchovní je uváděn jako administrátor farnosti.^[4] Farní knihy uvádějí jména misionářů, kteří v Čečelicích působili.^[3] Byli to od roku 1650^[4] kapucíni: P. Samuel z Pilsenburgu, dále P. Ivan a od roku 1660 P. Anastazius.^[3] Po něm od roku 1671^[4] v Čečelicích přisluhoval R.D. Housenka z Liblic. V témže roku dostal kostel vlastního kněze přičiněním Antonie hraběnky Černínové z Chudenic rozené z Kuenburka, paní panství Mělnického. Dále zde až do roku 1832 způsobili administrátoři počínaje Prokopem Spanerem a konče Antonínem Turnovským.^[3] Původně gotický kostel byl přebudován barokně v letech 1694–1711 dle návrhu Marka Antonia Canevalleho.^[5] Z původní gotické stavby zůstala stát pouze hranolová věž. Matriky jsou v místě zachovány od roku 1729.^[2]

Od roku 1832 byl v Čečelicích ustanoven na místo dosavadních administrátorů první farář.^[4] Byl jím Josef Vincenc Aust, který působil v Čečelicích od roku 1832 do roku 1848. V roce 1843 vykonal pouť od Říma a přivezl mnoho ostatků svatých do čečelického chrámu a do mnoha okolních kostelů. Při této příležitosti se konala procesí do Čečelic. Zásluhou tohoto kněze se zachoval až do 21. století Seznam křížů a kaplí ve farní osadě Čečelské, který vypracoval k datu 22. listopadu 1835. V roce 1836 byl zřízen nový hřbitov a v roce 1840 byla dostavěna nová budova fary.

Po prvním faráři nastoupil Jan Teodor Vorš, čestný děkan a farář v Čečelicích a jeden za zakladatelů Matice české. Narodil se 19. prosince 1801, na kněze byl svěcen 4. září 1827 a zemřel v Čečelicích 12. května 1872 o ranních bohoslužbách při pozdvihování. Na čečelické faře působil 24 let a je pohřben na místním hřbitově. Do Čečelic na faru přišel v roce 1848 a před tímto datem se zúčastňoval obrozeneckého hnutí. Spolu s Františkem Palackým v roce 1831 založil spolek Matice česká, který se podílel na vydávání vědeckých spisů vydávaný ČCM, např. Staročeskou bibliotéku, Novočeskou bibliotéku, Bibliotéku klasiků a Malou encyklopedii nauk. Tento spolek byl pobočným ústavem Muzea království českého a zanikl po sto letech v roce 1949. Za působení J. T. Vorše v roce 1856 byly na náklad čečelického kostela zřízeny nové venkovní dveře do sakristie. Pro kostelní slavnosti byl 25. května 1862 zakoupen obecním zastupitelstvem „moždýř“ ke střelbě při kostelních slavnostech za 3 zl. 50 kr. 16. července 1863 byl za přispění děkana Vorše „zeštafírován“ (vyzdoben) hlavní oltář sv. Havla na náklad zádušní kasy a celý kostel byl vybílen. Štafírníkem byl pan Dvořák z Mladé Boleslavi. 10. června 1869 do kostela přijel biskup z Litoměřic Augustin Wahala a biřmoval zde 230 biřmovanců. V roce 1871 byla do kostela instalována křížová cesta se čtrnácti zastaveními v ceně 153 zlatých na náklad nejmenovaných sousedů, přičemž do obecní kroniky zaznamenal 14. dubna 1889 A. Majzler, že těmito „sousedy“ byli František a Jan Dvořákovi.

Po Voršovi nastoupil do Čečelic 8. srpna 1872 jako farář Petr Strnad. Do té doby způsobil v roce 1842 na Vysoké, dále 8 let na Mělníku, poté v Chorušicích a od roku 1856 v Záboří. Za jeho působení byla na farní zahradě postavena nová farní stodola. V červnu 1878 byla provedena oprava kostelní věže a uvnitř byl kostel vybílen. V roce 1881 byla jeho zásluhou provedena oprava oltáře a hrobu Pánů z milodarů v ceně 1316 zl. 30 kr. Opravu a „štafírování“ provedl umělec Nývlt z Prahy. 30. května 1880 proběhlo ve farnosti biřmování litoměřickým biskupem Antonínem Frindem. 10. srpna 1882 byly zakoupeny nové varhany na náklad zádušní pokladny od varhanáře z České Lípy v ceně 850 zlatých. Pražský umělecký malíř Anjelo vyčistil obraz sv. Havla. V roce 1886 dostal farář Strnad Pochvalné uznání od litoměřického biskupa Emanuela Schöbela. Zesnul 25. listopadu 1889 a byl pochován na místním hřbitově.^[3]

Od 17. dubna 1890 se novým farářem stal Václav Zborník. Narodil se v roce 1844 a do Čečelic nastoupil ve 46 letech věku. Byl velmi aktivní v rámci obce při výstavbě nové školní budovy, zakládání Spořitelního a záložního spolku Kampelička. 1. listopadu 1890 proběhlo biřmování za účasti litoměřického biskupa Schöbela a byl zřízen nový vchod do kostela proti faře. Dříve byl proti železnému kříži. Starý vchod byl zazděn. V roce 1901 se stal 1. starostou Kampeličky v Čečelicích. 3. července 1903 po 13 letech služby v Čečelicích ve věku 59 let zemřel a byl pohřben na místním hřbitově.

Jeho nástupcem se stal Ludvík Seyvalter. V Čečelicích působil v letech 1903–1912 a za jeho působnosti došlo k velké úpravě interiéru kostela v roce 1904. Tehdy byl kostel vymalován v románském (beuronském) slohu. Výmalbu provedla firma Václava Gottlieba z Prahy, malíři Jan Gottlieb, Václav Ledecký a akademický malíř Vincenc Gottlieb. Za oltář sv. Rocha byla pak umístěna pamětní listina těchto malířů. Malba stála 1120 korun. Při malbě byl opraven hlavní oltář, byly zde instalovány nové obrazy a sochy. V roce 1904 zde proběhlo další biřmování za účasti biskupa Kásla. Dostavil se i kníže Jiří Kristián z Lobkovic. V roce 1912 se Seyvalter před svým odchodem z Čečelic zasloužil o rozšíření hřbitova (východní strana) s novou obvodovou zdí a o výstavbu márnice s věžičkou. Ze zdravotních důvodů byl předčasně pensionován a odešel do Prahy, kde na přání své osleplé matky se zasloužil založení^[3] Útulny pro slepé dívky na Kampě.^[6] V Čečelicích působil 9 let do roku 1912 a zemřel v 61 letech dne 26. prosince 1918. Pohřben byl v Brandýse nad Labem. Po odchodu Ludvíka Seyvaltera v roce 1912 působil v Čečelicích jako administrátor Jindřich Egrt do 30. května 1913. Ve škole v Čečelicích v té době vyučoval náboženství Jaroslav Šorejs, kaplan z Liblic, který odešel v témže roce do Bělé.^[3]

1. června 1913 nastoupili na farářské místo v Čečelicích František Šimůnek. Narodil se 30. května 1851 ve Studcích na okrese Nymburk. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi a v Jičíně. Kněžský seminář absolvoval v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 18. června 1875. Poté působil na různých místech. Nejprve jako kaplan na Řepíně 1875–1880, dále v Chorušicích; jako administrátor v Záboří. V letech 1884–1886 byl špitálním kaplenm v Čížové u Písku. V letech 1895–1913 byl farářem ve Vysokém u Mělníka. Do Čečelic přijel 1. června 1913. Působil zde tři roky a 27. října 1916 v Čečelicích ve věku 65 let zemřel. Asi čtrnáct dní před smrtí ho v Čečelicích zastupoval František Srnka. Šimůnkovým přáním bylo být pochován ve Vysokém u Mělníka, takže po smutečních obřadech v Čečelicích byly jeho ostatky převezeny do Vysokého u Mělníka, kde byl pochován.^[3]

Krátce po smrti Šimůnka v Čečelicích působil kaplan Josef Lidický, který se narodil 9. prosince 1882 v Chrastinách u Písku. Vystudoval gymnázium v Písku a stal se kaplanem v Držkově a později v Čečelicích, odkud 28. února 1917 odešel do Záboří.^[3]

Dalším farářem v Čečelicích byl Pavel Mudroch. Narodil se 10. října 1868 v Bratonicích na okrese Nové Benátky. V Litoměřicích studoval tři roky a čtvrtý rok na Bohoslovecké fakultě UK v Praze. Na kněze byl vysvěcen 30. září 1894 a byl ustanoven jako kaplan do Rožďalovic. Do Čečelic přišel v roce 1917 a setrval zde až do roku 1926, kdy odešel do Chorušic, kde v roce 1946 zemřel. V době kdy působil na faře byly zrekvírovány pro válečné účely památné zvony Burian a Poledník. V roce 1921 oslavil 200leté výročí zřízení farní správy v Čečelicích. Ve 20. letech 20. století docházelo mezi jím a představiteli obce ke sporům, které vyústily v to, že v roce 1926 odešel do Chorušic a nakrátko byl do Čečelic na opuštěnou faru jmenován Alois Šulc, farář z Liblic.^[3]

Po tomto krátkém období nastoupil do Čečelic Karel Kytýr. Narodil se 15. dubna 1879 v Jankově. V Litoměřicích studoval kněžský seminář a na kněze byl vysvěcen 16. července 1905. Do Čečelic na faru přišel z Hořína v roce 1927 a působil zde v kněžské službě 26 let až do roku 1953. Za jeho působení nechala hřbitovní komise v roce 1928 opravit a oplechovat zvoničku a přestavět kříž ze starého hřbitova doprostřed novějšího hřbitova. Jednalo se o kříž, který byl hřbitovu věnován rodinou Prchlých z čp. 24 v roce 1836. V roce 1932 byla provedena oprava průčelí kostela. Práce prováděl tesař Josef Krupička z Čečelic a zednický mistr Jaroslav Vais. Podle zápisů na podezdění základů průčelí zdi bylo potřeba 10 tisíc cihel a 50 metrických centrů cementu. Oprava stála 11 tisíc korun. Oprava střechy, věže a farní budovy prováděná v letech 1928–1934 činila 53 tisíc korun. Kronikář obce Josef Jelínek zaznamenal, že úhrada oprav kostela a fary byla z výnosu svého jmění spravovaného patronem chrámu Ing. Miroslavem Vaňkem, který byl majitelem zbytkového statku v Byšicích. Předchozím patronem čečelického chrámu byl po mnoho let rod Lobkoviců. V prosinci 1935 se začalo pracovat v kostele na instalaci elektrického osvětlení, a to i oltáře a stropu. Náklady hradila z větší části Marie Hlavenská z čp. 37 a práce prováděla firma Čumrda z Kostelce nad Labem. Jednalo se celkově o 8 tisíc korun. Kytýr působil v Čečelicích až do propuknutí nemoci, kdy pak odešel ze zdravotních důvodů z fary. Zemřel 25. ledna 1960.^[3]

Od 7. srpna 1953 se stal administrátorem farnosti František Vaněk, který ji spravoval ze Všetat (ve 21. stol. se jedná o farnost Stará Boleslav) a od 1. listopadu 1954 nastoupil JUDr. Hermann Schmid.^[4] JUDr. Hermann Schmid se narodil 28. července 1907 v Nových Zákupech. Po právnických studiích a praxi ve státní správě vystudoval teologii v innsbruckém Canisianu. Dále studoval v Praze a v Litoměřicích, kde 31. května 1942 přijal kněžské svěcení. Jako kněz působil na mnoha místech a v Čečelicích působil 40 let až do své smrti. Vedle svých kněžských povinností v Čečelicích pomáhal bohoslovcům, řádovým sestrám a kněžím v Litoměřicích jako jejich zpovědník, duchovní vůdce a excercitátor. Litoměřický biskup Josef Koukl jej jmenoval osobním arciděkanem a papež Jan Pavel II. jej jmenoval prelátem Jeho Svatosti. V Čečelicích byl jmenován v roce 1992 čestným občanem za dlouholeté osobní zásluhy o duchovní život čečelických občanů a péči o farnost a kostel. Zemřel 10. prosince 1994 a po posledním rozloučení v Čečelicích byly jeho ostatky převezeny do litoměřické katedrály a poté uloženy na městský hřbitov v Litoměřicích.^[3]

Za dlouholetého působení Hermanna Schmida došlo ke značným úpravám a opravám jak fary, tak především kostela. Jedna z oprav proběhla v roce 1976 na základě přípisu Střediska památkové péče z 2. července 1976. V dalších letech docházelo průběžně k opravám, na kterých se podíleli i řemeslníci z místní obce. Generální opravy hospodářských budov fary, střechy fary, střechy kostela, jeho omítnutí a vybarvení bylo provedeno koncem 80. let 20. století a dokončeno v roce 1992–1993. Financování zajistil Schmid z příspěvku od státu a ze sbírek. Oprava byla rozvržena do několika etap, kdy fasáda kostela byla provedena v barvě růžové a bílé, věž kostela byla hrubě omítnuta barvou přírodně bílou. Dále byla provedena výměna okenic ve zvonici kostela, které byly nahrazeny hnědými žaluziemi.^[3]

Téměř rok před smrtí Hermanna Schmida v roce 1994 začal v čečelickém kostele s církevními obřady vypomáhat pozdější administrátor farnosti Leopold Paseka, který dojížděl z Řepína. Od 1. listopadu 1999 se pak Paseka stal v Čečelicích administrátorem excurrendo, a farnost začal duchovně spravovat z Nebužel.^[3]

Leopold Paseka se narodil 4. listopadu 1959 v Chomutově, bohosloví vystudoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích v roce 1986 a v témže roce byl 28. června vysvěcen Františkem kardinálem Tomáškem v katedrále sv. Víta v Praze na kněze. Působil pak jako kaplan v Chomutově a poté na řadě dalších míst v litoměřické diecézi. Vedle toho, že stal excurrendo administrátorem v Čečelicích se věnoval charitativní činnosti na Zakarpatské Ukrajině, i v africké Keni, kde v roce 2002 osobně navštívil potřebné lidi a předal jim humanitární pomoc. O svých misijních cestách po Nikaragui v roce 1999 pro veřejnost pak pořádal přednášky, ke kterým přidal i přednášky o své cestě po Izraeli v roce 1995. V Čečelicích i celém nebuželském farním obvodu se mu pak stala stěžejní práce s dětmi a mládeží při výuce náboženství.^[3] Od 1. ledna 2014 se zároveň stal okrskovým vikářem mladoboleslavského vikariátu.^[4]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Duchovní správa farního obvodu

Duchovní správou spadá farnost Čečelice do farní kolatury (obvodu) Nebužely. Tato kolatura vznikla 15. listopadu 1993, kdy tři samostatné farnosti Nebužely, Řepín a Liblice vytvořily samostatný farní obvod. V roce 1955 se k tomuto obvodu přidružila i farnost Čečelice. Tento stav trval do 1. května 2004, kdy přibyla farnost Chorušice a od 1. dubna 2005 farnost Dolní Slivno. Farní obvod dohromady tvoří 30 osad a obcí a duchovní správu vykonává farář z Nebužel.^[3]

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:^[2]

• Čečelice (něm. Tschetschelitz)
• Kojovice

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.		Kostel sv. Havla	Čečelice	bližší informace o bohoslužbách	50°17′38″ s. š., 14°37′8″ v. d.	farní kostel[7]	15827/2-1294 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q24237160)
Fara
2.		Fara	Čečelice	—	Školní 60 50°17′40″ s. š., 14°37′9″ v. d.	bývalé sídlo farního úřadu	15827/2-1294 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q31876951)
Venkovní kříže
3.		Kříž	Čečelice	—	náves u kostela 50°17′39″ s. š., 14°37′7″ v. d.	krucifix	—
4.		Kříž	Čečelice	—	křížek východně od silnice z Byšic	kříž	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Mladoboleslavský vikariát
• Seznam kulturních památek v okrese Mělník
• Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

• Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze