Římskokatolická farnost Červený Kostelec
Římskokatolická farnost Červený Kostelec | |
---|---|
Farní kostel sv. Jakuba Staršího v Červeném Kostelci. | |
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Vikariát | náchodský |
Diecéze | královéhradecká |
Provincie | česká |
Farář | R.D. ThLic. Miloslav Brhel |
Území farnosti | |
Červená Hora • Červený Kostelec • Dolní Rybníky • Horní Kostelec • Horní Radechová • Horní Rybníky • Mstětín • Olešnice • Stolín • Zábrodí | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Římskokatolická farnost Boženy Němcové 1 549 41 Červený Kostelec |
Webové stránky | www |
milbrhel@gmail.com | |
Datová schránka | p8ag536 |
IČO | 48648736 (VR) |
Externí odkazy | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 09/2019 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolická farnost Červený Kostelec je územním společenstvím římských katolíků v rámci náchodského vikariátu královéhradecké diecéze.
O farnosti
Historie
Červený Kostelec je poprvé připomínán v Konfirmační knize pražské arcidiecéze v roce 1362 a název Kostelec svědčí o tom, že zde již tehdy existoval kostel a duchovní správa. V 16. století začali farnost spravovat nekatoličtí duchovní. Poslední protestantský pastor byl přinucen k odchodu v roce 1624.[1] V důsledku nedostatku katolického duchovenstva byl Kostelec přifařen k děkanství v Náchodě. Kostel v Kostelci byl tehdy ve velmi špatném stavu (šlo o důsledky požáru, které přetrvávaly již od roku 1591) a věřící se k bohoslužbám scházeli v prostorách staré fary (původní tvrze). Rekatolizace náchodského panství byla dokončena v roce 1651, kdy majitel panství, Ottavio Piccolomini, byl za rekatolizační úsilí oceněn děkovným listem císaře Ferdinanda III..[1] V roce 1660 se duchovním správcem v Náchodě a tedy i v Kostelci stal Jan Bohumír Kapoun ze Svojkova, který začal usilovat nejen o opravu místního kostela, ale také o obnovení samostatné kostelecké farnosti. V 80. letech 17. století byla také v sousedství opravovaného kostela zbudována mohutná věž, primárně sloužící k případné obraně městečka. Její stavba souvisela s tureckým nebezpečím,[1] které tehdy bylo opět v Evropě velmi aktuální. Po porážce Turků u Vídně byla věž adaptována na kostelní zvonici.[1] Úsilí o obnovu samostatné farnosti bylo úspěšně dovršeno v roce 1709, kdy se kosteleckým prvofarářem stal Jiří Josef Paschal. V roce 1717 byla postavena nová fara v sousedství kostela. Roku 1729 byl vprostřed náměstí naproti kostelu vztyčen Mariánský sloup, zhotovený anonymním sochařem z okruhu dílny bratří Pacáků. Farní kostel, opravovaný zatím toliko provizorně, byl v letech 1744–1754 nahrazen barokní novostavbou. Dne 25. července 1746 vysvětil presbytář kostela tehdejší farář Jan Václav Radkovský.[1] Výstavba pak pokračovala ještě osm let. Definitivně byl kostel dokončen až v roce 1808. Ve druhé půli 19. století byl zřízen nový farní hřbitov s pseudorománskou kaplí svatých Cyrila a Metoděje. Kaple byla slavnostně vysvěcena 5. července 1865 kanovníkem královéhradecké katedrální kapituly, Leodegarem Vackem,[1] červenokosteleckým rodákem a bratrem akademického malíře Gustava Vacka.
V roce 1920 byla státem uznána nová Československá církev, která ustavila svou náboženskou obec také v Červeném Kostelci. Farář nové církve, Hynek Široký (bývalý katolický kaplan v Nechanicích) se pokusil vyjednat s farářem Karlem Bauchem vydání hřbitovní kaple pro československé bohoslužby. Farář Karel Bauch jakékoliv jednání odmítl,[1] načež věřící československé církve zabrali kapli násilím.[2] Násilný zabor katolického kostela příslušníky nové církve nebyl tehdy zdaleka ojedinělým excesem, svévolné zábory se tehdy dály i jinde.[pozn. 1] Celá záležitost se neobešla bez dalších střetů (dne 21. května 1921 došlo mezi katolíky a "čechoslováky" před kaplí k hromadné bitce[2]). Záležitost byla pak řešena úřední cestou a Zemská správa politická nařídila vrácení kaple katolíkům. Věřící Československé církve byli pak nuceni postavit vlastní objekt, kombinující v sobě faru a prostor k bohoslužbě rozšířením a adaptací původního objektu, který zakoupili ze státní dotace.[2] Vztahy československého sboru a římskokatolické farnosti zůstaly pak napjaté ještě nějaký čas. Červenokostelecké katolické duchovenstvo bylo v této době také nevybíravě napadáno v regionálním tisku.[4] Obzvláště byl posmíván velmi aktivní kaplan a katecheta, Mons. Jan Řezníček, který byl v tisku titulován jako "klerikální kohout"[4] a všelijak opakovaně ostouzen. Církev československou na červenokostelecku tisk naopak oslavoval,[4] ač ta v té době trpěla řadou problémů mezi svými členy a z důvodů osobních antipatií se v ní v těchto letech poměrně často střídali faráři.[2][4] Oslabení katolíků v souvislosti se vznikem Československé církve se ukázalo být pouze krátkodobou záležitostí.[4]
Vysmívaná katolická farnost červenokostelecká však nadále žila bohatým životem. V roce 1925 byl v Červeném Kostelci otevřen katolický Lidový dům, který požehnal strahovský opat Metod Zavoral za účasti asi 1500 lidí.[4] Dne 10. června 1928 se Červený Kostelec stal dějištěm hojně navštíveného vikariátního Eucharistického sjezdu,[1] při kterém Mše svatá byla slavena na farní zahradě, neboť všichni účastníci by se nevešli do kostela. V roce 1929 pořídila farnost k tehdejšímu jubilejnímu roku svatého Václava[pozn. 2] sochu tohoto světce od Břetislava Kafky,[1] rodáka z přifařeného Horního Kostelce. V roce 1933 přibyla jako protějšek socha svaté Ludmily.[4] Farnost v této době také organizovala pravidelné poutě na blízká poutní místa - do Malých Svatoňovic a do polských Vambeřic.[4]
V roce 1937 se velká skupina červenokosteleckých farníků zúčastnila Eucharistického sjezdu v Hradci Králové. V letech 1938–1939 byla kostelní zvonice zastřešena preudobarokní bání, která nahradila dosavadní provizorní jehlancovou střechu. Dne 9. června 1939 v Červeném Kostelci královéhradecký biskup, ThDr. Mořic Pícha biřmoval celkem 1038 farníků. V roce 1942 byly ze zvonice nuceně zrekvírovány všechny tři tam se nacházející zvony. Dne 13. května 1945 se ve farním kostele konaly slavnostní bohoslužby na poděkování za ukončení válečných útrap.[1] Po roce 1948 bylo postupně perzekvováno komunistickým režimem hned několik místních kněží. V roce 1950 byl donucen k odchodu z farnosti dosavadní farář Josef Blahník,[1] na jeho místo přišel nekonfliktní Alois Voral, který byl ale v roce 1959 zatčen a odsouzen na šest let vězení (důvodem bylo "nedovolené obohacování kostelů", například zakoupením "zbytečných svítidel"[1] a následným "poškozením národního hospodářství vyšším odběrem elektrické energie"[1]). Další místní kněz, Vítězslav Walter byl zatčen v roce 1961 a farnost pak byla nějakou dobu bez kněze. Systematická šikana místních kněží polevila až ve druhé půli 60. let.
Kněží pocházející z farnosti
Červenokostelecká farnost je pozoruhodná počtem kněží, kteří z ní vzešli. V roce 1970 byl na kněze vysvěcen místní rodák Jan Pazdera, který byl v roce 1950 na státní zásah vyhozen ze studií a mohl je dokončit až po roce 1968.[1] V roce vysvěcení mu bylo již 40 let. Roku 1973 byl na kněze vysvěcen Alois Špulák,[5] rodák z přifařeného Horního Kostelce (který dříve působil v pražské arcidiecézi a v letech 1999-2020 byl duchovním správcem červenokosteleckého Hospice sv. Anežky České). V roce 1988 slavil ve farním kostele primiční Mši svatou novokněz Jaroslav Brož,[1] v pozdějších letech se kněžími stali také tři jeho rodní bratři Vojtěch, Václav a Prokop.[1] V roce 1993 byl na kněze vysvěcen další místní rodák Tomáš Holub, od roku 2016 biskup plzeňský, který v červenokosteleckém chrámu sv. Jakuba slavil také svou tzv. biskupskou primici dne 4. září 2016.[6] Z farnosti vzešel též jezuitský kněz Jan Regner, vysvěcený v roce 2006. Do roku 2006 z červenokostelecké farnosti za celou dobu jejího obnoveného trvání vzešlo celkem 37 kněží.[5] Dne 13. května 2017 byl pak na kněze vysvěcen další místní rodák, R.D. Mgr. Jan Pitřinec.[7]
Přehled duchovních správců od obnovení farnosti v roce 1709
Faráři a administrátoři
- 1709–1729 R.D. Jiří Josef Paschal (farář)
- 1729–1752 R.D. Jan Václav Radkovský (farář)
- 1752–1774 R.D. Jiří Adalbert Staněk (farář)
- 1774–1789 R.D. Václav Nývlt (farář)
- 1789–1798 R.D. Josef Khol (farář)
- 1798–1814 R.D. Antonín Vondráček (farář)
- 1814–1831 R.D. Josef Unger (farář)
- 1831–1876 R.D. František Xaver Kerner (farář)
- 1869–1876 R.D. Vincenc Dvořáček (administrátor v době nemoci P. Kernera)
- 1876–1903 R.D. Vincenc Dvořáček (farář)
- 1904–1934 R.D. Karel Bauch (farář, osobní děkan)
- 1935–1948 R.D. Jaroslav Žďárek (farář)
- 1934–1935 R.D. František Vosáhlo (administrátor)
- 1935–1948 R.D. Jaroslav Žďárek (farář)
- 1948–1950 R.D. Josef Blahník (administrátor)
- 1950–1959 R.D. Alois Voral (administrátor)
- 1960–1961 R.D. Vítězslav Waltr (administrátor)
- 1961–1964 R.D. František Bureš (administrátor)
- 1965–1966 R.D. Jaroslav Cvrček (administrátor)
- 1966–1990 J.M. can. Josef Měšťan (administrátor)
- 1990–1993 R.D. Pavel Rousek (administrátor + ex currendo Rtyně v Podkrkonoší)
- 1993–2000 R.D. Marian Lewicki (administrátor)
- 2000–2019 R.D. ICLic. Petr Kubant (farář)
- od 1. 8. 2019 R.D. ThLic. Miloslav Brhel (administrátor, od 1. 1. 2021 farář)
Kaplani a farní vikáři
- 1788–1798 R.D. Antonín Vondráček (kaplan)
- 1809–1815 R.D. František Vaníček (kaplan)
- 1827–1831 R.D. František Hromádka (kaplan)
- 1831–1852 R.D. Jiří Ehl (kaplan)
- 1853–1869 R.D. Vincenc Dvořáček (kaplan)
- 1875–1887 R.D. Jan Otčenášek (kaplan)
- 1882–1889 Mons. Antonín Svatoš (kaplan)
- 1887–1890 R.D. František Pospíšil (kaplan)
- 1887–1893 R.D. Josef Pátek (kaplan a katecheta)
- 1890–1894 R.D. Jaroslav Šourek (kaplan a katecheta)
- 1908–1947 Mons. Jan Řezníček (kaplan a katecheta)
- 1922–1929 R.D. František Šíp (kaplan)
- 1935–1936 R.D. Josef Turek (kaplan)
- 1936–1939 R.D. Karel Rajchl (kaplan)
- 1939–1941 R.D. Antonín Šídlo (kaplan)
- 1941–1942 R.D. Jaroslav Tyrner (kaplan)
- 1942–1944 R.D. Josef Novák (kaplan)
- 1944–1948 R.D. Josef Blahník (kaplan)
- 1972–1973 R.D. Josef Růt (kaplan)
- 1973–1976 R.D. Antonín Franc (kaplan)
- 1977–1980 R.D. Ludvík Pfeifer (kaplan)
- 1980–1981 R.D. Jiří Prokůpek (kaplan)
- 1981–1983 R.D. Václav Hegr (kaplan)
- 1991–1993 R.D. Marian Lewicki (farní vikář + ex currendo administrátor na Boušíně)
- 1994 (část roku) R.D. Boguslaw Partyka (farní vikář)
- 1995–1996 R.D. Adam Depa (farní vikář)
- 1996 (část roku) R.D. ThLic. Czesław Dworak (farní vikář)
- 1996–1997 R.D. Jiří Šlégr (farní vikář)
- 1997–1998 R.D. PhDr. Mgr. Jiří Pilz (farní vikář)
- 2001–2004 R.D. Jan Kunert (farní vikář)
- 2004–2005 R.D. Jan Novotný (farní vikář)
- 2007–2008 R.D. Artur Kamil Różański (farní vikář)
- 2013–2014 R.D. Mgr. Jiří Jakoubek (farní vikář)
- 2014–2017 R.D. Ondřej Kunc (farní vikář)
- 2017–2020 R.D. Mgr. Jan Lukeš (jáhen, od září 2018 farní vikář)
Duchovní správa v Hospicu Anežky České
- 1999–2020 R.D. Mgr. Alois Špulák (duchovní správce Hospice a výpomocný duchovní ve farnosti)
- 2012–2018 R.D. Alois Baschant (výpomocný duchovní s určením pro Hospic Anežky České)
- od 1. 8. 2020 R.D. Mgr. Zdeněk Šilhánek (duchovní správce Hospice a výpomocný duchovní ve farnosti)
Současnost
Farnost má sídelního duchovního správce, který je zároveň ex currendo administrátorem farnosti na Boušíně.
Kostel | Místo | Bohoslužba | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Kostel svatého Jakuba Staršího | Červený Kostelec | neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota | 7.00 a 9.00 18.00 7.00 18.00 16.30 (pouze ve školním roce) 18.00[pozn. 3] 7.00 | farní kostel |
Kaple sv. Anežky České | Červený Kostelec | středa sobota | 16.30 16.30 (s nedělní platností) | oratorium v hospici |
Kaple sv. Cyrila a Metoděje | Červený Kostelec | hřbitovní kaple | ||
Kaple sv. Cyrila a Metoděje | Horní Radechová | sobota | 18.00 (s nedělní platností) | obecní kaple |
Kaple svatého Josefa | Lhota za Červeným Kostelcem | v měsíci květnu májové pobožnosti | obecní kaple | |
Kaple svatého Antonína Paduánského | Olešnice | obecní kaple | ||
Kaple Nejsvětější Trojice | Stolín | obecní kaple |
Odkazy
Poznámky
- ↑ K podobným násilným akcím docházelo de facto po celém území nové republiky. Například došlo k dočasným násilným záborům (které pak byly soudně řešeny) v Radhošti u Vysokého Mýta (kde "Čechoslováci" zabrali vedle kostela i faru a dopustili se násilí i na místním katolickém faráři), v Poděbradech, Kostelní Lhotě, Solanech, Lounech, Vysokém Mýtě, Vraclavi, další incidenty proběhly například v Přerově nad Labem, Jílovém u Prahy, Turnově, Přepeřích nebo Držkově. Uvádí se, že CČS zabrala v prvních letech své existence římskokatolické církvi celkem 76 kostelů či kaplí v Čechách, a oproti tomu pouze čtyři na území Moravy a Slezska.[3]
- ↑ Všeobecně se tehdy mělo za to, že rokem úmrtí svatého Václava byl rok 929, a že tedy v roce 1929 je jubileum této události. Až později mezi historiky převládlo mínění, že svatý Václav byl zavražděn až v roce 935.
- ↑ Na 1. pátek v měsíci jsou Mše svaté v 7.00 a 18.00 hod.
Literatura
- ŠTĚPAŘ, Josef; KAFKA, Pavel: Dějiny chrámu sv. apoštola Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci, nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2007, ISBN 978-80-86818-45-0
- ŠTĚPÁNOVÁ, Ludmila: Historie farnosti Červený Kostelec v letech 1918–1939. Diplomová práce. Katolická teologická fakulta UK. Praha 2009.
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p ŠTĚPAŘ, Josef; KAFKA, Pavel: Dějiny chrámu sv. apoštola Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci. Nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2007
- ↑ a b c d Žižkův sbor NO CČSH v Červeném Kostelci: Z Historie NO CČSH v Červeném Kostelci (dostupné online)
- ↑ ZÁBRANSKÁ, Andrea: Problematika tzv. boje o kostely v období vzniku Československé církve na území ostravského děkanátu, Diplomová práce, CMTF Olomouc 2014 (dostupné online)
- ↑ a b c d e f g h ŠTĚPÁNOVÁ, Ludmila: Historie farnosti Červený Kostelec v letech 1918–1939. Diplomová práce. Katolická teologická fakulta UK. Praha 2009. (dostupné online)
- ↑ a b Římskokatolická farnost Červený Kostelec: Kněží z kostelecké farnosti (dostupné online)
- ↑ Biskupství královéhradecké: Biskupská primice (dostupné online Archivováno 30. 9. 2019 na Wayback Machine.)
- ↑ Katolický týdeník 20/2017: Diecézní zpravodajství - Královéhradecká diecéze: Diecéze má pět nových kněží (dostupné online)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel svatého Jakuba Většího v Červeném Kostelci