Římskokatolická farnost Želeč

Římskokatolická farnost Želeč
Farní kostel svatého Mikuláše v Želči
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlounský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoP. Mgr. Vilém Marek Štěpán O.Praem.
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Želeč
Území farnosti
Želeč
Kontakt
Adresa sídlaLiběšice 1, 439 63, Česko
Souřadnice
Webové stránkywww.libesice.com
E-mailfarnost.zelec@dltm.cz
Datová schránkafhd59m8
IČO62251376 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Želeč (lat. Seltschium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Želeč a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Mikuláše v Želči.

Historie farnosti

Již před rokem 1360 byla v místě plebánie, která zanikla za husitských válek. Farnost byla kanonicky obnovena roku 1622. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1685.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • Nicolaus, † 1360
  • 1360 Vyšemír, † 1362
  • 9. 12. 1362 Přibyslav
  • Henricus
  • 1370 Joannes z Nečedic
  • 10. 2. 1371 Joannes z Vroutku
  • 1401 Jacobus z Rokycan
  • 1408 Joannes z Soběchleb
  • Wenceslaus z Vroutku
  • 1412 Joannes z Podbořan
  • Joannes z Vel. Černoce
  • 1413 Wenceslaus z Vroutku
  • Rudolf Zollitsch, psáno též Zollitz (kanovník a farář)
  • Johann Eidelborn, † 30. dubna 1694
  • Johann Ignaz Eggermann, psáno též Johann Ignác Egermann
  • 1700 – 1729 Salomon Josef Roscher (zavražděn zlodějem: 2. března 1729 o půlnoci byl na faře ve své komnatě nalezen mrtvý farář Roscher s mnohačetnými bodnými ranami „od party mordýřů a vrahů“. Farář byl nalezen pod svoji postelí a fara byla vyloupena. Zemřel ve věku 65 let a v Želči působil 28 let. Pátého dne měsíce března 1729 bylo tělo za doprovodu osmi kněží odneseno do kostela sv. Mikuláše, kde bylo za velkého smutku pohřbeno.)
  • 1729 – 1734 Johann Wilhelm Stadlmann, psáno též Stadelmann
  • 1734 – 2. 3. 1741 Franz Wanzemann, psáno též Wanzelmann
  • 1741 – 1753 Johann Eugen Hammerschmid (rezignoval)
  • 1753 – 24. 6. 1800 Franz Gertler († 24. června 1800 v jedenáct hodin dopoledne. Předtím byl již velmi nemocný a ještě 12. června vedl mši. Zemřel ve věku 77 let. V Želči působil necelých 52 let.)
  • 23. 8. 1800 – 1829 Josef Wolf (n. 17. 1. 1759 Pontens., o. 13. 7. 1788; do Želče přišel 23. srpna 1800 jako teplický kaplan a 12. října téhož roku je ustanoven jako farář v Želči. Roku 1829 odešel do penze jako sedmdesátiletý a bydlel v domě barona Zessnera v Dobříčanech. † v penzi 22. dubna 1831 v Dobříčanech.)
  • 1829 par. vacat
  • 1829 – 1874 Josef Schmelzer; n. 13. 4. 1794 Stachlens. o. 24. 8. 1819, † 29. 6. 1874; děkan a biskupský notář (Přišel do Želče z Libořic, kde byl jako kaplan. Farář byl velice oblíbený u vrchnosti a hned po svém nástupu renovoval kostel sv. Mikuláše.)
  • 1874 par. vacat, admin. int. Wenc. Starach
  • 1875 – 1885 Robert Scholz, n. 17. 11. 1826 Blottendorf, o. 25. 7. 1850, † 17. 8. 1885 v Želči po desetiletém působení ve věku 59 let
  • 1886 Anton Lippert, n. 4. 3. 1849 Saaz, o. 19. 7. 1873; (děkan a biskupský vikář),[3] † 14. 3. 1920 v Želči po nemoci, která trvala 6 měsíců – onemocnění jater, ve věku 72 let. 17. března 1920 bylo smuteční rozloučení v Želči a následně bylo tělo převezeno do Žatce, kde byl pohřben na hřbitově. Pohřbu se zúčastnilo v Želči 10 a v Žatci 22 duchovních. V Želči působil 35 let.
  • 6. 10. 1920 Stefan Davídek, n. 26. 12. 1868 Dobrovice, o. 2. 7. 1893, odchod do penze 15. 4. 1928, † 14. 2. 1942, farář
  • 1. 11. 1928 Richard Richter, n. 5. 5. 1879 Wegstädtl, o. 13. 7. 1902, před začátkem II. světové války emigroval do Austrálie
  • 1937 par. vacat admin. excurr. Franc. Albrecht
  • 1938 Peter Bioly, n. 31. 1. 1879 Trockenfeld. (Sil.), o. 29. 6. 1908, † 4. 5. 1942 (nebo † 6. 7. 1942) Dachau[4]
  • 1944 par. vacat, admin exc. Franc. Jülka
  • 1. 10. 1947 Albert Práza
  • 1. 11. 1957 Josef Alois Peterka O.Praem.
  • 1. 11. 1990 Jaroslav Saller CSsR
  • 24. 10. 1996 Libor Švorčík
  • 1. 8. 1998 Augustin Josef Špaček O.Praem.
  • 1. 3. 2000 Ivan Marek Zálehla O.Praem.
  • 1. 9. 2001 Vilém Marek Štěpán, O.Praem., admin. exc.[5]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[2][6]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1.Kostel sv. MikulášeŽelečbližší informace o bohoslužbách50°14′17″ s. š., 13°33′23″ v. d.farní kostel[2][7]43359/5-1510 (PkMISSezObrWD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Liběšice u Žatce, jehož součástí je i farnost Želeč, která je tak spravována excurrendo.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 414. 
  2. a b c Macek, s. 219–220.
  3. TUTTE, Karl. Pfarrer im Bezirk Saaz. Der politische Bezirk Saaz. Žatec 1904, s. 652. (němčina) 
  4. Přehled farářů působící na želečské farnosti [online]. Květoslav Kořán, 2011-12-27 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  5. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023. 
  6. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Mikuláše, Želeč [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  8. Katalog biskupství litoměřického, P. Mgr. Vilém Marek ŠTĚPÁN O.Praem. [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Želeč - Kostel svatého Mikuláše.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Seltsch-Nikolauskirche.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Nikolauskirche in Seltsch (Želeč) bei Michelob (Měcholupy), 1750 unter dem Freiherren von Zessner-Spitzenberg neuerrichtet