Římskokatolická farnost Želeč

Římskokatolická farnost Želeč
Farní kostel svatého Mikuláše v Želči
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlounský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoP. Mgr. Vilém Marek Štěpán O.Praem.
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Želeč
Území farnosti
Želeč
Kontakt
Adresa sídlaLiběšice 1, 439 63, Česko
Souřadnice50°14′17,25″ s. š., 13°33′23,1″ v. d.
Webové stránkywww.libesice.com
E-mailfarnost.zelec@dltm.cz
Datová schránkafhd59m8
IČO62251376 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Želeč (lat. Seltschium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Želeč a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Mikuláše v Želči.

Historie farnosti

Již před rokem 1360 byla v místě plebánie, která zanikla za husitských válek. Farnost byla kanonicky obnovena roku 1622. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1685.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • Nicolaus, † 1360
  • 1360 Vyšemír, † 1362
  • 9. 12. 1362 Přibyslav
  • Henricus
  • 1370 Joannes z Nečedic
  • 10. 2. 1371 Joannes z Vroutku
  • 1401 Jacobus z Rokycan
  • 1408 Joannes z Soběchleb
  • Wenceslaus z Vroutku
  • 1412 Joannes z Podbořan
  • Joannes z Vel. Černoce
  • 1413 Wenceslaus z Vroutku
  • Rudolf Zollitsch, psáno též Zollitz (kanovník a farář)
  • Johann Eidelborn, † 30. dubna 1694
  • Johann Ignaz Eggermann, psáno též Johann Ignác Egermann
  • 1700 – 1729 Salomon Josef Roscher (zavražděn zlodějem: 2. března 1729 o půlnoci byl na faře ve své komnatě nalezen mrtvý farář Roscher s mnohačetnými bodnými ranami „od party mordýřů a vrahů“. Farář byl nalezen pod svoji postelí a fara byla vyloupena. Zemřel ve věku 65 let a v Želči působil 28 let. Pátého dne měsíce března 1729 bylo tělo za doprovodu osmi kněží odneseno do kostela sv. Mikuláše, kde bylo za velkého smutku pohřbeno.)
  • 1729 – 1734 Johann Wilhelm Stadlmann, psáno též Stadelmann
  • 1734 – 2. 3. 1741 Franz Wanzemann, psáno též Wanzelmann
  • 1741 – 1753 Johann Eugen Hammerschmid (rezignoval)
  • 1753 – 24. 6. 1800 Franz Gertler († 24. června 1800 v jedenáct hodin dopoledne. Předtím byl již velmi nemocný a ještě 12. června vedl mši. Zemřel ve věku 77 let. V Želči působil necelých 52 let.)
  • 23. 8. 1800 – 1829 Josef Wolf (n. 17. 1. 1759 Pontens., o. 13. 7. 1788; do Želče přišel 23. srpna 1800 jako teplický kaplan a 12. října téhož roku je ustanoven jako farář v Želči. Roku 1829 odešel do penze jako sedmdesátiletý a bydlel v domě barona Zessnera v Dobříčanech. † v penzi 22. dubna 1831 v Dobříčanech.)
  • 1829 par. vacat
  • 1829 – 1874 Josef Schmelzer; n. 13. 4. 1794 Stachlens. o. 24. 8. 1819, † 29. 6. 1874; děkan a biskupský notář (Přišel do Želče z Libořic, kde byl jako kaplan. Farář byl velice oblíbený u vrchnosti a hned po svém nástupu renovoval kostel sv. Mikuláše.)
  • 1874 par. vacat, admin. int. Wenc. Starach
  • 1875 – 1885 Robert Scholz, n. 17. 11. 1826 Blottendorf, o. 25. 7. 1850, † 17. 8. 1885 v Želči po desetiletém působení ve věku 59 let
  • 1886 Anton Lippert, n. 4. 3. 1849 Saaz, o. 19. 7. 1873; (děkan a biskupský vikář),[3] † 14. 3. 1920 v Želči po nemoci, která trvala 6 měsíců – onemocnění jater, ve věku 72 let. 17. března 1920 bylo smuteční rozloučení v Želči a následně bylo tělo převezeno do Žatce, kde byl pohřben na hřbitově. Pohřbu se zúčastnilo v Želči 10 a v Žatci 22 duchovních. V Želči působil 35 let.
  • 6. 10. 1920 Stefan Davídek, n. 26. 12. 1868 Dobrovice, o. 2. 7. 1893, odchod do penze 15. 4. 1928, † 14. 2. 1942, farář
  • 1. 11. 1928 Richard Richter, n. 5. 5. 1879 Wegstädtl, o. 13. 7. 1902, před začátkem II. světové války emigroval do Austrálie
  • 1937 par. vacat admin. excurr. Franc. Albrecht
  • 1938 Peter Bioly, n. 31. 1. 1879 Trockenfeld. (Sil.), o. 29. 6. 1908, † 4. 5. 1942 (nebo † 6. 7. 1942) Dachau[4]
  • 1944 par. vacat, admin exc. Franc. Jülka
  • 1. 10. 1947 Albert Práza
  • 1. 11. 1957 Josef Alois Peterka O.Praem.
  • 1. 11. 1990 Jaroslav Saller CSsR
  • 24. 10. 1996 Libor Švorčík
  • 1. 8. 1998 Augustin Josef Špaček O.Praem.
  • 1. 3. 2000 Ivan Marek Zálehla O.Praem.
  • 1. 9. 2001 Vilém Marek Štěpán, O.Praem., admin. exc.[5]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[2][6]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1.Kostel sv. MikulášeŽelečbližší informace o bohoslužbách50°14′17″ s. š., 13°33′23″ v. d.farní kostel[2][7]43359/5-1510 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Liběšice u Žatce, jehož součástí je i farnost Želeč, která je tak spravována excurrendo.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 414. 
  2. ↑ a b c Macek, s. 219–220.
  3. ↑ TUTTE, Karl. Pfarrer im Bezirk Saaz. Der politische Bezirk Saaz. Žatec 1904, s. 652. (němčina) 
  4. ↑ Přehled farářů působící na želečské farnosti [online]. Květoslav Kořán, 2011-12-27 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023. 
  6. ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Mikuláše, Želeč [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katalog biskupství litoměřického, P. Mgr. Vilém Marek ŠTĚPÁN O.Praem. [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Želeč - Kostel svatého Mikuláše.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Seltsch-Nikolauskirche.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Nikolauskirche in Seltsch (Želeč) bei Michelob (Měcholupy), 1750 unter dem Freiherren von Zessner-Spitzenberg neuerrichtet