Římskokatolická farnost – arciděkanství Liberec
Římskokatolická farnost – arciděkanství Liberec | |
---|---|
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Vikariát | liberecký |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Farář | A.R.D. Mgr. Radek Jurnečka, arciděkan |
Lokalizace farnosti | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost-arciděkanství Liberec Znak farnosti | |
Území farnosti | |
Františkov • Horní Růžodol • Horní Suchá • Janův Důl • Karlinky • Liberec (I-V) • Nové Pavlovice • Nový Harcov • Ostašov • Rudolfov • Růžodol I • Staré Pavlovice • Starý Harcov | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Kostelní 9/7, Liberec II-Nové Město, 460 01, Česko |
Souřadnice | 50°46′10,92″ s. š., 15°3′24,12″ v. d. |
Webové stránky | www |
farnost | |
Datová schránka | r9hcnev |
IČO | 46745548 |
Externí odkazy | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolická farnost – arciděkanství Liberec (lat. Reichenberga[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Liberec a v jeho okolí. Organizačně spadá do libereckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je arciděkanský kostel svatého Antonína Velikého v Liberci.
Historie farnosti
Farnost existovala již před rokem 1359. Matriky jsou vedeny od roku 1625. Od roku 1730 byla povýšena na děkanství a od roku 1879 na arciděkanství.[2]
Duchovní správci vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1359 Nicolaus
- 1360 Joann. von Friedland, † 1360
- 1360 Hendricus
- 1390 Nicolaus Rotmann
- 1396 Nicolaus von Trattlau
- 1410 Franciscus
- 1410 Wolfardus
- 1412 Laurentius Turoyangastivinus OESA
- 1624 Aug. Stein
- 1627 Andreas Storman
- 1642 Balthazar. Ziegel
- 1644 Christoph. Reinhold
- 1646 Dr. Philipp. Boncar OFM Con.
- 1649 Petr. Lorenz
- Dionys. Columbus
- 1650 Dr. Felix Georg. Zeidler OFM Con.
- 1651 Math. Ollerus
- 1652 Dilmann Plan- Cherius
- 1653 Georg. Gregor. Molitor
- 1659 Georg. Tobias Wünsch
- 1672 Franc. Lucerna
- 1683 Adam. Loewl
- 1693 Math. Jos. Schmidt
- 1718 decanus Tobias Joann. Kern
- 1730 Joann. Christoph. Seidlmann
- 1741 Anton. Ign. Kopsch
- 1. 11. 1774 – 1799 Andreas Wittmesser, kooperátor; poté se stal farářem ve Vítkově u Chrastavy
- 1775 Car. Topiczowsky
- 1795 Philip. Paul, † 21. 4. 1809
- 1809 Franc. Spielmann, † 22. 3. 1813
- 1813 Franc. Wolf, n. 13. 6. 1765 Hejnice, o. 10. 1. 1791
- 1850 Jos. Gahler, n. 8. 4. 1798 Liberec, o. 7. 9. 1823, † 23. 3. 1856
- 1856 Ign. Frank, n. 6. 2. 1813 Liberec, o. 30. 8. 1837, † 19. 7. 1862
- 1862 Franc. Simm, n. 28. 1. 1811 Wiesenthal. o. 3. 8. 1838, prvoarciděkan, čestný kanovník litoměřické kapituly
- 1894 Anton Hoffmann, n. 13. 6. 1826 Liberec, o. 25. 7. 1851, čestný kanovník litoměřické kapituly, † 30. 3. 1896
- 1895-1899 Anton Öser, farní vikář, poté odešel do Jindřichovic pod Smrkem, kde se stal farářem
- 1896 Josef Bergmann, n. 22. 1. 1831 Habartice, o. 25. 7. 1855, čestný kanovník litoměřické kapituly, † 5. 3. 1903
- listopad 1896 – 1902 Augustin Fibiger, kaplan, n. 20. 11. 1868 Bakov nad Jizerou, o. 14. 5. 1894 Řím, † 8. 5. 1936 Litoměřice
- 19. 7. 1903 – 24. 5. 1934 Gustav Buder (infulovaný arciděkan), n. 17. 3. 1860 Jiříkov, o. 24. 8. 1882, čestný kanovník litoměřické kapituly, † 25. 5. 1934
- 1934 archidec. vacat. admin. interc. Robert Schuldes
- 1934 Robert Schuldes, n. 8. 1. 1877 Udwitz, o. 14. 7. 1901, † 1. 1. 1953
- 1. 12. 1945 Ludov. Němec
- 1. 3. 1951 Bohuslav Čálek
- 1. 10. 1952 Jan Vraštil, arciděkan
- 1. 9. 1954 František Klapuch, čestný kanovník litoměřické kapituly
- 24. 10. 1955 Jaroslav Knespl
- 1. 10. 1956 Jan Surý
- 24. 6. 1957 František Klapuch
- 1. 8. 1964 – 14. 8. 1964 Ignác Stodůlka, admin.
- 15. 3. 1965 Alois Frajt
- 1. 10. 1971 – 31. 8. 1977 Ján Janok CSsR, I. kaplan
- 1972–1974 Alexej Baláž, kaplan
- 1. 10. 1974 – 1990 Josef Dobiáš, admin.
- 1976 – 1981 Bohuslav Josef Šprlák O.Praem., kaplan, n. 17. 8. 1951, o. 25. 6. 1976, † 3. 9. 2020
- 16. 7. 1988 – 1. 2. 1990 Jaroslav Stříž, kaplan
- 1. 8. 1990 – 3. 6. 2010 František Opletal, arciděkan
- 1. 10. 1994 Miroslav Kloz, trvalý jáhen
- 1. 7. 2009 Michal Podzimek, kaplan pro pastoraci vysokoškoláků, inteligence a pro kulturně výchovnou činnost
- 1. 7. 2009 Václav Umlauf, Ph.D., SJ, výpomocný duchovní
- 13. 9. 2009 Pavel Jurák, trvalý jáhen
- 13. 9. 2009 – 23. 10. 2022 Milan Richter, trvalý jáhen
- 1. 7. 2010 Radek Jurnečka, arciděkan
- 1. 9. 2013 – 2016? Josef Peňáz, farní vikář
- 1. 7. 2016 – 2017 Pavel Michalec, jáhen[3]
- 1. 2. 2019 – 1. 8. 2020 Rastislav Kršák, SVD, farní vikář
- 1. 10. 2020 – 1. 8. 2022 Leopold Slaninka, SJ, farní vikář[4]
- od 23. 10. 2022 Milan Richter, farní vikář[5]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Galerie duchovních
Josef Bergmann, arciděkan 1896–1903
Augustin Fibiger, kaplan 1896–1902
Gustav Buder, arciděkan 1903–1934
Franz Emil Heyne, katecheta chlapecké školy, kol. r. 1900
Franz Eiselt, katecheta a ředitel školy, kol. r. 1900
Jan Vraštil, arciděkan 1952–1954
František Klapuch, 1954–1955 a 1957–1964
Alexej Baláž, kaplan 1972–1974
Josef Dobiáš, administrátor 1974–1990
František Opletal, arciděkan 1990–2010
Václav Umlauf, SJ, v. duch. od r. 2009
Radek Jurnečka, arciděkan od r. 2010
Území farnosti
Do farnosti náleží území obce:[2][6]
- Františkov (Franzendorf)[p 2]
- Horní Růžodol (Ober Rosenthal)[p 2]
- Horní Suchá (Ober Berzdorf)[p 2]
- Janův Důl (Johannesthal)[p 2]
- Karlinky (Karolinsfeld)[p 2]
- Liberec (I-V) (Reichenberg)[p 2]
- Nové Pavlovice (Neu Paulsdorf)[p 2]
- Nový Harcov (Neu Harzdorf)[p 2]
- Ostašov (Berzdorf)[p 2]
- Rudolfov (Rudolfsthal)[p 2]
- Růžodol I (Rosenthal I.)[p 2]
- Staré Pavlovice (Alt Paulsdorf)[p 2]
- Starý Harcov (Alt Harzdorf)[p 2]
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Farní obvod
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Liberce. Přehled vikariátních kolatur je uveden v tabulce farních obvodů libereckého vikariátu.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 413.
- ↑ a b c d e f g h i j Macek, s. 110.
- ↑ Personalia. ACEL. 2016, čís. 6, s. 32.
- ↑ Personalia. ACEL. 2020, čís. 7, s. 54.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2020-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, arciděkanský kostel sv. Antonína Velikého, Liberec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Vojtěcha, Ostašov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Nalezení sv. Kříže, Liberec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Máří Magdalény, Liberec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Božského Srdce Páně, Liberec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Navštívení Panny Marie, Starý Harcov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-26.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Panny Marie U Obrázku, Liberec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Jana Nepomuckého, Janův Důl [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, Dům seniorů Liberec - Františkov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, zámecká kaple Panny Marie Pomocnice, Liberec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Jan Vraštil (1891-1955), český římskokatolický kněz, církevní historik a učitel, rektor kněžského semináře a kanovník litoměřické kapituly
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Liberecký kostel Nalezení sv. Kříže
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
Římskokatolický kněz A.R.D. Mgr. Radek Jurnečka, arciděkan v Liberci
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 3.0
Kanovník František Opletal, 8. červen 2007, Litoměřice
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
P. Franz Emil Heyne; * 14. 09. 1863 Rumbrk - Nová Starost, čp. 20; syn: Ignatz Heyne - pekařský mistr, syn Josefa Heyne a Theresie roz. Pietschwarnn; Theresie, dcera Franze Grosmanna a Theresie roz. Petters; gymnaziální studia na Gymnáziu v Chomutově; ord. na kněze 1888; kaplan v Jablonci nad Nisou vojenský kaplan II. třídy; katecheta chlapecké školy v Liberci
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
P. Gustav Buder; * 17. 03. 1860 Jiříkov, čp. 361; syn: Johann Buder - měšťan, syn Johanna Budera - tkadlece a Theresie, dcery Franze Diesnera; Theresie, dcera Antona Jauermanna - tkadlece a aMagdaleny, dcery Gottfrieda Hentsche; gymnaziální studia na Gymnáziu v Litoměřicích; filosoficko - teologická studia v Litoměřicích; kaplan v Hrádku nad Nisou; katecheta v Hrádku nad Nisou; farář v "Wiese"; farář v Hrádku nad Nisou; infulovaný arciděkan v Liberci (od roku 1903); 18. 08. 1910 nositel vyznamenání "Ritter des Ordens der Eisernen Krone"
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
P. Alexej Baláž, Missa Chrismatis, Katedrála Litoměřice, 22.3.2005
Autor: Adam Fogl, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Vojtěcha v liberecké čtvrti Ostašov
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Liberec-Starý Harcov - bývalý hřbitov
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 3.0
Kanovník Josef Bergman v roce 1901
Autor: Rawac, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Matky Boží, U Obrázku, Liberec (městská část Ruprechtice)
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
P. Franz Eiselt; * 13. 09. 1854 Varnsdorf, čp. 250; syn: Franz Eiselt - tkadlec a barvič, syn Franze Eiselta - tkadlece a Magdaleny roz. Heinisch; Maria, dcera Franze Reinische a Rosalie roz. Liebisch; gymnaziální studium na Gymnáziu v Bohosudově; filosoficko - teologické studia v Litoměřicích; kaplan v Rumburku; katecheta obecné, měšťanské, reálné, obchodní školy v Liberci; člen c.k. okresní školní rady pro zemský okres Liberec a také školní rada; Direktor der deutschen Privat - Lehrerinnenbildungsanstalt v Liberci; biskupský notář vlastník Der Zivil - Jubiläumsmedaillen ex 1898 (od 1908)
Autor: Hana Kubíková, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kapucínský klášter a kostel sv. Máří Magdalény v Liberci
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Marie Brůnová, Licence: CC BY-SA 4.0
Liberecký arciděkan František Klapuch někdy mezi lety 1957-1964
Autor: Koprovka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel sv. Antonína Velikého, Liberec
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: