Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk

Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk
	Budova děkanství
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	litoměřický
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R.D. Mgr. Jaroslav Stříž
Lokalizace farnosti
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost; – děkanství Úštěk
Území farnosti
	Úštěk • Držovice • Lhota u Liběšic • Ličenice • Lukov • Lukovsko • Ostré • Starý Týn • Svobodná Ves • Zimoř
Kontakt
Adresa sídla	Velká náves 1, Křešice, 411 48, Česko
Souřadnice	50°35′5,28″ s. š., 14°20′37,32″ v. d.
Datová schránka	bpnqaqb
IČO	62769847
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk (lat.^[1] i něm.^[2] Auscha) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Úštěk a v jeho okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel svatého Petra a Pavla v Úštěku.

Historie farnosti

V Úštěku existovala středověká farnost (plebánie) již před rokem 1200. Tato původní farnost zanikla za husitských válek. K obnově farnosti došlo na začátku 17. století díky jezuitům, kteří měli od roku 1623 v blízkých Liběšicích rezidenci. Matriky byly vedeny od roku 1623. V roce 1942 byla farnost povýšena na děkanství.^[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:^{[p 1]}

1363 Udalricus
1363 Mathias
1374 Machko
1374 Georgius z Dymokur
1394 Ioann. z Dubé
1402 Conradus
22. 4. 1623 Ximenius Runner SJ
22. 5. 1623 Adam. Kravařský SJ
1623 W. Rauscher SJ
1623 Cyprian. Kotelík, † 1625
1623 Nicolaus Pistorius SJ
1624 Gregor. Textorides SJ
1625 Steph. Georg. Lang von Langenfeld
1626 Joann. Fritsch
1628 Novotny
1636 Georgius Podner
1640 Joann. Georg. Hoffmann
Elias Ign. Köstenbrot
1644 Friederic. Dörfel
1653 Alois. Georg. Wenzel
1661 Alois. Büttner
1702 Thoma Röhr
1709 Franc. Ign. Burkert
1731 Georg. Hendr. Glocke
1740 Joann. Absolon
1754 Joann. Mentschel
1767 Gotfried. Knapp
1780 Joan. Balthazar, n. 1729, † 3. 4. 1808
1809 August. Sigmund, n. 25. 7. 1758 Sandau, o. 29. 7. 1786, † 11. 10. 1828
1829 par. vacat, cap. Ign. Patzel
1830 Anton. Gerber, n. 28. 12. 1780 Kaaden, o. 8. 9. 1805, † 28. 5. 1834
1835 Flor. Schlosser, n. 3. 3. 1791 Reichsdorfens., o. 11. 8. 1816, † 10. 6. 1875
1875 Franc. Kunze, n. 20. 9. 1834 Pankrac., o. 26. 7. 1858, † 11. 11. 1884
1884 par. vacat, admin. int. Joann. Lischka
1885 Jos. Neumann, n. 5. 8. 1843 Lipens., o. 15. 7. 1868, † 6. 8. 1926
1911 Raim. Vogel, n. 18. 4. 1880 Blottendorf, o. 18. 3. 1905
1913 Jos. Müller, n. 19. 7. 1873 Schluckenau, o. 21. 3. 1897
1922 par. vacat admin. interc. Guil. Homann
1. 4. 1922 Guil. Homann, n. 6. 1. 1878 Nottuln (D), o. 14. 7. 1907
21. 5. 1946 par. vacat, admin. Alois Frajt
1. 10. 1946 Antonín Tuček
7. 8. 1950 Jan Veselka
15. 10. 1950 Petr Metoděj Habáň OP
1. 10. 1951 Ondřej Korvas CSsR
1. 8. 1976 Josef Batta
15. 11. 1977 Ondřej Korvas, CSsR
1. 10. 1987 Prokop Jan Bahník OP
1. 11. 1989 Milan Matfiak
1. 8. 1991 Jaroslav Stříž, admin. exc. z Křešic^[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie úštěckých duchovních správců
R.D. Alois Frajt
P. Ondřej Korvas, CSsR (vlevo)
P. Prokop Jan Bahník OP
R.D. Jaroslav Stříž

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:^[2]^[4]

Úštěk (Auscha^{[p 2]})
Držovice (Tirschowitz^{[p 2]})
Lhota u Liběšic (Ollhotta^{[p 2]})
Ličenice (Litschnitz^{[p 2]})
Lukov (Luka^{[p 2]})
Lukovsko (Rutta^{[p 2]})
Ostré (Neuland^{[p 2]})
Starý Týn (Altthein^{[p 2]})
Svobodná Ves (Freidorf^{[p 2]})
Zimoř (Simmer^{[p 2]})

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.	Kostel sv. Petra a Pavla	Úštěk	bližší informace o bohoslužbách	50°35′5″ s. š., 14°20′37″ v. d.	děkanský kostel	43445/5-1901 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2.	Kostel Nejsvětější Trojice	Úštěk	neslouží se pravidelně	50°35′6″ s. š., 14°20′58″ v. d.	hřbitovní kostel	43381/5-2407 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
3.	Kaple Nalezení a Povýšení sv. Kříže	Ostré	bližší informace o bohoslužbách	50°35′4″ s. š., 14°22′18″ v. d.	kaple	42634/5-2213 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
4.	Kaple Božího hrobu	Ostré	bližší informace o bohoslužbách	50°35′16″ s. š., 14°22′22″ v. d.	kaple	42634/5-2213 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5.	Kaple	Starý Týn	bohoslužby příležitostně		obecní kaple	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Křešice, jehož součástí je i farnost-děkanství Úštěk, která je tak spravována excurrendo.

Galerie

Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk
Průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Úštěku
Fara-děkanství v Úštěku
Kaple Božího hrobu, Ostré
Kalvárie, Ostré (stav 2022)
Kalvárie, Ostré
(stav 2012)
Kalvárie, Ostré
(stav 2008)
(c) Ben Skála), CC BY-SA 3.0
Kalvárie, Ostré
(stav 2004)
Zastavení křížové cesty, Ostré

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
↑ ^a ^b ^c Macek, s. 201.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. (češtia)

Související články

Externí odkazy

[latina-3] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[němčina-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.

[Macek-2] Macek, s. 201.

[4] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[5] Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. (češtia)

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[p 2]

Navigation

Navigace

Tématické portály