Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe

Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe
Filiální kostel svaté Maří Magdaleny s českolipským proboštstvím
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	českolipský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Farář	J.M. can. Mgr. Viliam Matějka děkan
Lokalizace farnosti
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe
Území farnosti
Česká Lípa • Okřešice • Sosnová • Stará Lípa
Kontakt
Adresa sídla	Hrnčířská 721/44, Česká Lípa, 470 01, Česko
Souřadnice	50°41′7,49″ s. š., 14°32′33,85″ v. d.
Webové stránky	www.farnostceskalipa.cz
E-mail	farnost.ceska.lipa@dltm.cz
Datová schránka	xu6vqfm
IČO	48282189
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe (lat. Lippa, Leippa, Bohemo-Lippa,^[1] něm. Böhmisch Leipa^[2]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území části města Česká Lípa a v jeho okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Farním kostelem je kostel Povýšení svatého Kříže, který se nachází v Moskevské ulici pod hřbitovem, avšak centrem života farnosti je spíše filiální kostel svaté Maří Magdaleny v Hrnčířské ulici vedle českolipského proboštství.
Kromě českolipského děkanství ve městě existuje také dříve předměstská farnost Česká Lípa – in suburbio s Bazilikou Všech svatých. Tato českolipská basilica minor je z hlediska bohoslužeb nejnavštěvovanějším kostelem celou českolipskou římskokatolickou komunitou.

Historie farnosti

Starší události

Děkanství bylo v České Lípě (tehdy Lipá) zřízeno již kolem roku 1200. Duchovní správcové zde dlouhý čas bývali dosazováni z řad členů místní významné rodiny Veitmilů, z níž pocházel také významný kronikář doby císaře Karla IV., Beneš Krabice z Veitmile.

Po roce 1350 při farním kostele sv. Petra a Pavla existovala škola. Dochoval se záznam z roku 1391 o nadání oltáře sv. Václava a Ludmily v české kapli kostela a škole na jižní straně dnešního Škroupova náměstí, kde byla roku 1612 postavena škola nová. K roku 1406 pak na farnosti působil farář Kuník z rodu Weitmilů a pro zpívající žáky získal od měšťanů malou odměnu.^[3]

Při velkém požáru města v roce 1820 zanikl definitivně původní děkanský kostel sv. Petra a Pavla (stával v prostoru dnešního Škroupova náměstí), a jeho status byl přenesen na kostel Povýšení sv. Kříže v dnešní Moskevské ulici. V roce 1821 do České Lípy nastoupil (víceméně za trest) osvícenský kněz P. Anton Krombholz. Město i farnost byly po požáru ve značně neutěšeném stavu, a sám Krombholz popsal tehdejší situaci takto:

"Dobytčí a obecní prasečí trhy se konaly v místě, kde se jinak křesťanská obec scházela k nejsvětějším úkonům, a kde odpočívaly pozemské ostatky mnoha rodin."^[4] – sám děkan Krombholz byl také nucen žít v ubohých podmínkách. Jeho byt, jak sám píše, byl "co nejubožeji zařízen, neboť po požáru, kdy byla obec administrována, se v něm zdržovalo několik rodin a administrátor se o něj vůbec nestaral. Schody byly částečně zbořeny, střecha poškozena tak, že voda při každém dešti pronikala na všechny strany, kamna zničena, zámky od dveří zmizely, stáj a kůlna byly zbořené, krovy tu a tam vyřezány, (...) kaplani bydleli hned tam, hned jinde, jak jim vykázali byt či kde si jej sami pronajali."^[4]

Ve 40. letech 19. století byl několikrát důkladně rekonstruován kostel Povýšení sv. Kříže,^[5] který byl nakonec v letech 1896–1897 novogoticky upraven Josefem Mockerem v podstatě již do dnešní podoby. V současné době je tento kostel využíván českolipskou pravoslavnou církví k jejím bohoslužbám.

Novější události

V polovině 20. století byla opuštěna budova původního děkanství – mohutný dvoupatrový dům v ulici Jindřicha z Lipé, a duchovní správa se přesunula do budovy někdejšího proboštství plaských cisterciáků v sousedství kostelíka sv. Máří Magdaleny, kde je dodnes sídlo duchovní správy farnosti. V letech 1952–1954 zde byl kaplanem pozdější 15. infulovaný arciděkan hornopolický, Mons. Josef Stejskal.

Za působení P. Ivana Josefa Peši, OSA byl adaptován do dnešní podoby interier kostelíka sv. Máří Magdaleny, a areál dnešního děkanství upraven do podoby, v níž existuje v podstatě dodnes. Na faře s P. Ivanem žil též jeho spolubratr, augustiniánský bratr laik, fr. Jiří Marada, OSA. Právě za P. Peši došlo ke značné obrodě náboženského života ve farnosti.

Na počátku 90. let 20. století proběhla z iniciativy farníků rekonstrukce kostela Narození Panny Marie na Palackého náměstí. Na přelomu let 1992/1993 odešel P. Peša na odpočinek, a duchovní správy se ujal dosavadní administrátor v Zákupech a českolipský kaplan Viliam Matějka. Byla dokončena rekonstrukce Mariánského kostela, který byl posléze znovu vysvěcen, a slouží dodnes bohoslužbám. V letech 1999–2011 zde byl kaplanem P. Jan Chmelař, a krátce, od listopadu 2006 do července 2007, zde byl ustanoven ještě druhý kaplan, P. Mgr. Artur Sciana (v době, kdy byl z České Lípy dočasně administrován Cvikov a k němu patřící farnosti).

Ve farnosti funguje řada aktivit,^[5] mimo jiné výuka náboženství (kterou navštěvuje cca 80 dětí). Během adventní doby jsou při bohoslužbách zpívány staročeské roráty, ve Svatém týdnu před Velikonocemi jsou při bohoslužbách zpívané pašije atd. Čas od času farnost organizuje přednášky na různá témata. V roce 2012 byly zavedeny pravidelné bohoslužby v českolipské nemocnici.^[6]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

Vzhledem k tomu, že od smrti R.D. Jana Chmelaře v roce 2011 má farnost již pouze jediného kněze, od uvedeného roku zde v případě potřeby obětavě vypomáhají kněží z okolních farností, zejména z Nového Boru, Mimoně a Jestřebí.

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci
Fotografie	Jméno	Informace
	Anton Dröselt	v letech 1802-1832 lokalista v Kytlicích
	Emmanuel Cžirnich	v letech 1887-1890 farář v Mařenicích
	Mauritius Elbel, O.Cist.	opat cisterciáckého kláštera v Oseku, za časů josefinských reforem zachránil osecký klášter před zrušením
	Mauritius Franz Xaver Wenzel Elbel, O.Cist.	kněz, cisterciák ve Zlaté Koruně v jižních Čechách
	Ernestus Flixius	v letech 1741-1751 farář v Mařenicích
	Augustin Franz	v letech 1876-11895 farář na Polevsku
	Anton Friedland	od roku 1853 expozita v Srbské Kamenici, v roce 1857 tamtéž ustanoven (prvo-)farářem
	Josef Friedland	v letech 1896-1910 děkan v Duchcově
	Raimund Fuchs	kanovník litoměřické kapituly, generální vikář litoměřické diecéze
	Anton Gau	po roce 1853 lokalista v Dolním Žlebu
	Eduard Hanisch	od roku 1939 farář ve vsi Bezdězu, po roce 1945 zřejmě odsunut do Německa, † 9. 11. 1981
	Wenzel Hauschild	v letech 1851-1867 farář ve Verneřicích
	Josef Ihla	v letech 1812-1817 expozita v Horním Prysku
	Josef Keusch	děkan v Doksech
	Raymund Kriesche	v letech 1800-1808 farář v Jestřebí
	Josef Kunt	v letech 1837-1853 lokalista v Dolním Žlebu
	Vincenz Lampel	expozita v Žandově
	August Lindner	v letech 1872-1881 farář ve Velenicích u Zákup
	Adalbert Melzer	v letech 1881-1885 farář na Kvítkově
	Jan Jindřich Karl Möltzer	I. infulovaný arciděkan v Horní Polici
	Augustin Václav Möltzer	II. infulovaný arciděkan v Horní Polici
	Thaddeus Münnich	farář v Jezvém
	Josef Neumann	fundační kaplan při kostele Nejsvětější Trojice na Gottesbergu (f. Verneřice)
	Konrad Proche, O.Cist.	opat cisterciáckého kláštera v Neuzelle
	Veremund Proche, OSB	emauzský benediktin, probošt kláštera na Bezdězu
	Dominik Stoehr, OSB[10]	emauzský benediktin, kněz, nar. 1752, prof. 1777, ord. 1780, † 24. 9. 1826
	Thomas Schiffner	v letech 1832-1840 expozita v Srbské Kamenici
	Theodor Schlegel	v letech 1906-1908 farář ve Slatinicích u Mostu, 1908-1912 v Konojedech, 1913-1939 děkan v České Lípě
	Josef Schönfeld	farář v Mařenicích
	Valentin Stocklöw	farář ve Velenicích u Zákup
	Anton Stoessel, O.Melit.	v letech 1876-1881 duchovní správce ve Volfarticích
	Thaddeus Stoessel	v letech 1859-1862 farář v Blíževedlích, od roku 1862 do roku 1879 působil jako farář ve Stvolínkách, † 14. 7. 1883
	Antonín Straka	v letech 1928-1936 duchovní správce ve Volfarticích, poté 1936-1939 farář v Brenné u Zákup
	Rudolf Watzl	v letech 1829-1839 expozita v Horním Prysku
	Ferdinand Wenzel	farář v Krompachu
	Hermann Zschokke	pomocný biskup vídeňský

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:

• Česká Lípa
• Okřešice
• Sosnová
• Stará Lípa

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.		Kostel Narození Panny Marie	Česká Lípa	bližší informace o bohoslužbách	50°41′20″ s. š., 14°32′24″ v. d.	filiální kostel[11] poutní místo[12]	18743/5-2776 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.		Kostel Povýšení svatého Kříže	Česká Lípa	bližší informace o bohoslužbách	50°41′7″ s. š., 14°32′34″ v. d.	farní kostel[13]	29320/5-2774 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
3.		Kostel sv. Máří Magdaleny	Česká Lípa	bližší informace o bohoslužbách	50°40′58″ s. š., 14°32′11″ v. d.	filiální kostel[14]	33485/5-2775 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
4.		Kaple sv. Josefa	Okřešice	bližší informace o bohoslužbách	50°39′26″ s. š., 14°33′26″ v. d.	hřbitovní kaple[15]	—
5.		Kaple sv. Antonína Paduánského	Žizníkov	bližší informace o bohoslužbách		kaple[16]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Mezi zaniklé sakrální stavby patří mj. kostel sv. Petra a Pavla v České Lípě, kaple Nejsvětější Trojice v Lesné a kaple sv. Antonína Paduánského v Sosnové.^[2]

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z farnosti – děkanství Česká Lípa – in urbe. Do této kolatury patří farnosti:

1. Česká Lípa – in suburbio
2. Dobranov
3. Horní Libchava
4. Kvítkov
5. Slunečná
6. Stružnice
7. Volfartice

Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Kostel svatého Petra a Pavla (Česká Lípa)
• Křížová cesta (Česká Lípa)
• Proboštství Česká Lípa
• Seznam kulturních památek v České Lípě
• Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

• Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze
• Farní webové stránky