Římskokatolická farnost – děkanství Doksy

Římskokatolická
farnost – děkanství Doksy
Farní kostel sv. Bartoloměje a Panny Marie Montserratské v Doksech
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátčeskolipský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. Mgr. Kamil Škoda
Lokalizace farnosti
Římskokatolická
farnost – děkanství
Doksy
Území farnosti
Doksy • Skalka u Doks • Staré Splavy • Tachov • Zbyny
Kontakt
Adresa sídla5. května 32, Doksy, 472 01, Česko
Souřadnice50°33′49,49″ s. š., 14°39′24,28″ v. d.
Datová schránka4nvuqjy
IČO48282464 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Doksy (lat. Hirschberga,[1] něm. Hirschberg[2]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Doksy a v jeho okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Bartoloměje a Panny Marie Montserratské v Doksech, který je jedním z poutních míst v litoměřické diecézi.

Historie farnosti

První zmínka o kostele v Doksech je z roku 1363. Dnešní podoba kostela je z let 1670-1680. V roce 1711 byla farnost povýšena biskupem Königsegg-Rottenfelsem na děkanství. Po zrušení konventu montserratských benediktinů na hradě Bezděz byla do doksského kostela přenesena socha Panny Marie Montserratské, do té doby umístěná a uctívaná v bezdězské hradní kapli.

Ve druhé polovině 20. století byly z Doks administrovány excurrendo farnosti Okna, Kruh a Bořejov. Od roku 2014 není z Doks administrována žádná další farnost.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1377 Ioannes, † 1392
  • 1392 Wenceslaus z Čisté
  • 1422 Wenceslaus
  • 1628 Simplicianus Deichardt, OESA
  • 1658 Georg. Gärtner
  • 1679 Balth. Ziegler
  • 1684 Balth. Ignat. Gürtler
  • 1724 V. Teicher
  • 1738 Car. Voňkovský z Kundratic
  • 1740 K. Kupseluna ?
  • 1749 Adam. Schöppel
  • 1768 Joann. Lutta
  • 1791 Adalb. Caspar, † 2. 9. 1813
  • 1813 par. vacat, cap. Georg. Greündl
  • 1813 Math. Badiauczek, n. 24.2.1756 Nimburgens., o. 2. 6. 1787, † 22. 2. 1821
  • 1814 Jos. Schiffner, n. 2. 10. 1758 Hirschberg, o. 17. 3. 1782, † 3. 3. 1821
  • 1821 Jos. Rosenmüller, n. 24. 4. 1764 Schoellefens., o. 13. 1. 1791, † 16. 3. 1824
  • 1824 Jos. Schmidt, n. 24. 12. 1780 Hradiště, o. 10. 9. 1801, † 14. 8. 1832
  • 1832 par. vacat, cap. fund. Anton. Böhm
  • 1832 Jos. Keusch, n. 18. 3. 1797 Leipa, o. 24. 8. 1819, † 7. 3. 1866
  • 1866 Ign. Zimmehakl, n. 18. 11. 1817 Provodín, o. 7. 8. 1842, † 19. 1. 1899
  • 1879 par. vacat, admin. interc. Anton. Kauler
  • 1879 Ignat. Arnold. Jelínek, n. 3. 3. 1833 Plzeň, o. 29. 7. 1858, † 27. 8. 1901
  • 1901 par. vacat, admin. int. Franc. Steffan
  • 1902 Philip. Lehnisch, n. 15. 12. 1852 Prag, o. 14. 7. 1877, † 24. 6. 1917
  • 1918 Ant. Purkhart, n. 11. 8. 1880 Nollendorf, o. 27. 2. 1904
  • 1935 par. vacat, admin. interc. Venc. Schindler
  • 1. 8. 1935 Joann. Kindermann, n. 16. 6. 1900 Fugau, o. 28. 6. 1925
  • 11. 8. 1945 admin. Michael Raab
  • 2. 7. 1946 Oswald Novák
  • 1. 10. 1946 Matyáš Ludvík Urbánek OFM Cap.
  • 1. 4. 1948 Josef Honzík
  • 1. 7. 1948 Miroslav Brabec
  • 1. 3. 1951 Vojtěch Kodera
  • 15. 3. 1954 František Procházka
  • 1. 6. 1959 Václav Marvan
  • 1. 9. 1984 Leopold Jan Dvořáček, O.Melit.
  • 1. 10. 2014 Jan Pavel Hájíček, admin., od 1. 1. 2019 děkan, od 1. 5. 2023 na odpočinku[3]
  • 1. 5. 2023 Kamil Škoda, admin. exc. z Bělé pod Bezdězem[4]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží pocházející z farnosti

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel a kaple
1.Kostel svatého Bartoloměje a Panny Marie MontserratskéDoksybližší informace o bohoslužbách50°33′49″ s. š., 14°39′24″ v. d.farní kostel[6]
poutní místo[7]		27861/5-2877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.KapleTachovneslouží se pravidelně50°32′35″ s. š., 14°38′10″ v. d.obecní kaple—
Zaniklé sakrální stavby
3.Kaple sv. Kříže na zámku v DoksechDoksynelze sloužit50°33′54″ s. š., 14°39′10″ v. d.zrušená zámecká kaple[2]—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 407. 
  2. ↑ a b Macek, s. 48.
  3. ↑ BAXANT, Jan. Personalia. Acta Curiae Episcopalis Litomericensis (ACEL). Duben 2023, čís. 4, s. 23. 
  4. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023. 
  5. ↑ BAXANT, Jan. Ustanovení. ACEL. Květen 2023, čís. 5, s. 27. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Bartoloměje a Panny Marie Montserratské, Doksy [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 254. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce