Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany

Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Podbořanech
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlounský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářP. Aleksander Siudzik CSsR, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická
farnost – děkanství
Podbořany
Území farnosti
Hlubany • Očihov • Podbořany • Valov
Kontakt
Adresa sídlaNa Kopci 108, Podbořany, 441 01, Česko
Souřadnice50°13′46,2″ s. š., 13°24′43,92″ v. d.
E-mailfarnost.podborany@dltm.cz
Datová schránkadm4jyix
IČO49124099
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany (lat. Podhorzamium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Podbořany a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Podbořanech.

Historie farnosti

V místě působil infulovaný okrskový děkan Gregor (Řehoř), který byl v roce 1562 sesazen. Poté se místo stalo luterským a byl zde luterský farář.[2] Farnost byla založena roku 1580. Od tohoto roku jsou také vedeny matriky.[3] V roce 1625 se farnost stala opět katolickou.[2] Od roku 1892 byla povýšena na děkanství.[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1542–1562 Gregorius
    • Luterští duchovní
  • 1625–1628 Johann Rinalius Weißgerber OFM (z františkánského kláštera v Kadani)
  • 1638–1649 Jakob Maximilian Michaelis
  • 1649–1662 Magnus Liguorius OSB (benediktin z Kladrub)
  • 1662–1663 Friedrich Max. Meyern
  • 1663–1664 Martin Max. (Euseb.) Cuber von Kuberstein
  • 1664–1681 Aloisius Wenzelius
  • 1681–1692 Wenceslaus Sartorius
  • 1692–1696 Johann Georg Pfalz von Ostrite
  • 1696–1697 Paulus Heidler
  • 1697–1700 Casparus Götz
  • 1700–1716 Johann Laurenz Lein
  • 1716–1725 Johann Polack
  • 1725–1758 Martin Anton Lorenz
  • 1758–1785 Johann Nep. Förster, † 29.3.1785
  • 1785–1818 Anton Englmann, † 16.5.1818
    • 1818 par. vacat, cap. Ioan. Simm
  • 1818–1846 Wenzel Sacher, n. 6.1.1762 Berglessens. o. 4.9.1789, † 16.10.1846
    • 1847 par. vacat, admin. Jos. Roesler
  • 1847–1854 Franz Ehm, n. 12.10.1802 Chomutov, o. 2.9.1829
  • 1854–1865 Josef Rösler, n. 14.4.1813 Hermensdrfen. o. 3.8.1836
  • 1866 Wenzel Wächtler[2] (Wenc. Waechtler), n. 24.10.1829 Scheles. o. 25.7.1854, † 22.6.1914
  • 1909 Guilielm. Reinwarth, n. 7.6.1870 Maria- Sorg. o. 2.7.1893
  • 1932 Jos. Gernert n. 12.4.1899 Levín, o. 1.7.1923
    • kol. 1940 Heinrich Kühnel, n. 3. 6. 1881 Steckenwald, o. 16. 7. 1905 Litoměřice, † 14. 7. 1946;[4] kněz německé národnosti, katecheta v Podbořanech ve výslužbě. Byl za II. světové války zatčen za různé nepřátelské výroky, z kterých byl obviněn jednou ženou, která se chtěla zmocnit jeho domu. Z Dachau byl propuštěn 6. dubna 1945.[5]
  • 1.8.1947 František Hrubý
  • 1.8.1974 Josef Petrucha
  • 1.12.1980 František Gavlák
  • 1.3.1988 Josef Dolista
  • 1.12.1988 Jan Zemánek, CSsR
  • 15.3.1990 Vladimír Jedlička, CSsR, admin., n. 31. 8. 1932 Cifer (SK), o. 24. 6. 1972 Litoměřice, † 5. 10. 2021
  • 1.1.1994 admin. Aleksander Siudzik, CSsR; od 13.11.2007 děkan[6]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl ve 2. polovině 20. století vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Podbořan. Jejich počet se v průběhu historie měnil podle možností duchovního správce. K listopadu 2020 jsou to farnosti: Blšany, Buškovice, Kněžice, Kryry, Letov, Libědice, Mory, Nepomyšl, Nové Sedlo u Žatce, Pšov, Soběsuky, Strojetice, Široké Třebčice, Vidhostice, Vroutek a Žabokliky.[7]

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[3][8]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostely
1.Kostel sv. Petra a PavlaPodbořanybližší informace o bohoslužbách50°13′46″ s. š., 13°24′44″ v. d.děkanský kostel[3][9]42960/5-1335 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.Kostel sv. MartinaOčihovbližší informace o bohoslužbách50°11′54″ s. š., 13°27′44″ v. d.filiální kostel[3][10]43006/5-1292 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3.KapleHlubanybohoslužby příležitostně50°13′44″ s. š., 13°23′46″ v. d.hřbitovní kaple[3]—
4.KapleValovbohoslužby příležitostně50°12′6″ s. š., 13°25′8″ v. d.obecní kaple[3]42743/5-1348 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5.Kaple s hrobkouLetovbohoslužby příležitostně50°14′2″ s. š., 13°26′38″ v. d.krypta[3]42860/5-1346 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Oratorium
6.Kaple v Domově pro senioryPodbořanybližší informace o bohoslužbách50°13′28″ s. š., 13°24′25″ v. d.oratorium—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412. 
  2. ↑ a b c ROTT, Wenzel. Der politische Bezirk Podersam, Gerichtsbezirke Podersam und Jechnitz: eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: [s.n.], 1902. Dostupné online. S. 425-426. (němčina) 
  3. ↑ a b c d e f g h i Macek, s. 155–156.
  4. ↑ TEISTER, František J. Kněžský nekrolog z Rohru. [s.l.]: Opatství Rajhrad, 2017. 
  5. ↑ LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 22. 
  6. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, P. Aleksander SIUDZIK CSsR [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel sv. Petra a Pavla, Podbořany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Martina, Očihov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-08-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Očihov svatý Martin.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Podbořany kostel P+P.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Podbořany - kostel sv. Petra a Pavla
Valov - kaple.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Letov - kaple s hrobkou.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel sv. Petra a Pavla v Podbořanech.JPG
Autor: Rudi84, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: