Římskokatolická farnost – děkanství Semily

Římskokatolická farnost – děkanství Semily
	(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Semilech
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	turnovský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Farář	R.D. Jaroslav Gajdošík, děkan
Lokalizace farnosti
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická; farnost – děkanství; Semily
Území farnosti
	Benešov u Semil • Bítouchov • Bořkov • Hořensko • Chuchelna • Komárov • Lhota • Muchov • Nedvězí • Nouzov • Podmoklice • Proseč • Příkrý • Řeky • Semily • Slaná • Sutice • Světlá • Záhoří
Kontakt
Adresa sídla	Komenského náměstí 125, Semily, 513 01, Česko
Souřadnice	50°36′9,72″ s. š., 15°20′13,56″ v. d.
Webové stránky	www.farnost.semily.net
E-mail	farnost.semily@dltm.cz
Datová schránka	i8huxcy
IČO	15045463
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Semily (lat. Semilium^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Semily a v jeho okolí. Organizačně spadá do turnovského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Jedná se o starou farnost, jejíž datum založení není známo. Původní středověká farnost (plebánie) zanikla za husitských válek. K obnově farnosti dochází až na konci 16. století. Matriky jsou pro místo zachovány od roku 1794. Od roku 1911 byla farnost povýšena na děkanství.^[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

Joannes, † 1395
1395 Martinus
1406 Benedictus z Ostromíře
1407 Vitus
1409 Procopius
1425 Mathias z Jeseníka
1439 Paulus
1594 Bartholomaeus
do 1614 Joannes Chotětovský
1619 Paulus Černovický
1640 Joannes Heřman
1651 Jacobus Causalis
1652 Benedictus z Hesek
1664 Joannes Adalbertus Kaplánek
1670 August. Kamínko
1676 Joannes Aug. Chlumský
1681 Guilelmus Leop. Janousch
1712 Gabriel Alex. Langer
1722 Wenceslaus Valentinus Welmovský
1725 Carolus Jos. Hájek
1738 Joannes Rubrici
1748 Andreas Exel
1779 Math. Skrabalek
1795 Ioann. Machek, † 11. 1. 1819
1819 Jos. Jaksch, n. 16. 3. 1770 Třebnice, o. 19. 12. 1795, † 8. 4. 1823
1823 par. vacat, cap. Jos. Strnad
1823 Jos. Hrádecky, n. 28. 7. 1793 Loukov, o. 15. 8. 1817, † 26. 1. 1827
1827 Joann. Nossek, n. 24. 8. 1789 Hochstatd., o. 15. 8. 1813, † 13. 4. 1837
1837 Franc. Lustinetz, n. 9. 11. 1787 Neumausens., o. 9. 8. 1811, † 21. 12. 1866
1848 Jos. Strnad, n. 24. 2. 1793 Boskov, o. 24. 3. 1816, † 16. 4. 1877
1877 Josef Alois Kouble, n. 3. 8. 1825 Boskov, o. 25. 7. 1849, † 7. 7. 1886
1882 Joann. Manžel, n. 25. 5. 1815 Řivnoens., o 1. 8. 1839, † 16. 4. 1884
1884 Emmanuel Zdobinský, n. 24. 12. 1824 Bukovina, o. 4. 7. 1848, † 25. 2. 1905
1894 Jan Křtitel Štajnygr, admin., n. 23. 8. 1844 Kly, o. 20. 7. 1869, † 25. 3. 1908
1908 par. vacat, admin. interc. Jos. Filler
- 1909 Otto Lev Stanovský, kaplan
1910 František Svoboda, 1. děkan, n. 21. 8. 1867 Lhotice, o. 24. 5. 1891, † 4. 4. 1944
1934 dec. vacat, admin. interc. Wenc. Kvapil
1. 2. 1934 Tomáš Hlaváč, 2. děkan, n. 9. 2. 1893 Stražovice, o. 22. 6. 1919, † 8. 9. 1973
1. 4. 1951 Rudolf Šustr, admin., n. 14. 12. 1910, † 25. 9. 1967
1. 9. 1957 Alfréd Kostka, 3. děkan, n. 12. 6. 1910, † 6. 6. 1997
1. 9. 1995 Štefan Pilarčík, admin., n. 1964
1. 8. 1998 Jaroslav Gajdošík, 4. děkan, n. 8. 9. 1960
- 1. 10 1999 Vít Jůza, farní vikář^[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci

Josef Novák, arcibiskup v Zadaru, n. 6. 9, 1767 Semily, † 13. 6. 1844 Jindřichův Hradec

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:^[2]^[4]

Benešov u Semil (Beneschau bei Semil^[4])^{[p 2]}
Bítouchov^[2]
Bořkov (Borschkau^[4])^{[p 2]}
Hořensko (Horschensko^[4])^{[p 2]}
Chuchelna (Chuchelna, varianta Kuchelna^[4])^{[p 2]}
Komárov (Komarow^[4])^{[p 2]}
Lhota (Lhota^[4])^{[p 2]}
Muchov^[2]
Nedvězí (Nedwies^[4])^{[p 2]}
Nouzov (ad Semily)^[2]
Podmoklice (Podmoklitz^[4])^{[p 2]}
Proseč (Prosetsch^[4])^{[p 2]}
Příkrý^[2]
Řeky – místní část Semil^[2]
Semily (Semil, Semill)^{[p 2]}
Slaná (Slana^[4])^{[p 2]}
Sutice (Sutitz^[4])^{[p 2]}
Světlá (Swietla^[4])^{[p 2]}
Záhoří (Sahorsch, varianta Zahoř^[4])^{[p 2]}

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.	Kostel sv. Petra a Pavla	Semily	bližší informace o bohoslužbách	50°36′10″ s. š., 15°20′13″ v. d.	farní kostel^[2]^[5]	12947/6-5746 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q12030984)
2.	Kostel sv. Jana Křtitele na vrchu Koštofranku	Semily	bližší informace o bohoslužbách	50°36′3″ s. š., 15°20′18″ v. d.	filiální kostel, hřbitovní^[2]^[6]	35385/6-2472 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q18915438)
Kaple
3.	Kaple sv. Antonína Paduánského	Chuchelna	bližší informace o bohoslužbách	50°22′30″ s. š., 15°15′39″ v. d.	hřbitovní kaple^[2]^[7]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se nacházely nebo nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Patří mezi ně socha sv. Jana Nepomuckého na Farském poli z roku 1756, která původně stála na Bělidlech a později (po roce 1874) byla přemístěna na Farské pole na zámek. V revolučním roce 1918 jí byly zuráženy některé části a 6. dubna 1920 byla z rozhodnutí městského zastupitelstva převezena na hřbitov, kde došlo k jejímu rozbití. Ve fondu Děkanského úřadu Semily se zachovala kresba původního volutového podstavce s datací 1756. V srpnu roku 1919 popsal ředitel chlapeckých škol František Mizera ve svém dopise adresovaném Ministerstvu národní osvěty tuto sochu slovy: „Barokní statue z bílého tatobitského pískovce s letopočtem 1756. Na podstavci s volutami zdobeném vytesaný drak a části girland. Socha domnělého světce v prohnuté nalevo pose s levou nohou dopředu vystupující, po pravé straně pachole podává světci nějakou korunu (snad mučednickou – zbyl jí jenom kousíček).“
K dalším zničeným památkám patřil Misijní kříž u kostela sv. Petra a Pavla. Byl opatřen klekátkem. Jednalo se o památku na Svaté misie. Ta se konala v Semilech od 7. do 16. října 1900. Kříž nechal pořídít místní administrátor farnosti Jan Křtitel Štajnygr. Při bourání starého kostela byl tento kříž sejmut a přenesen na Koštofrank, kde později došlo k jeho zničení.
U semilského kostela sv. Petra a Pavla se nacházela také kaple sv. Anny. Ta sloužila také jako hřbitovní kostnice a nacházela se na hořením (Komenského) náměstí, za hostincem U Lípy, který se zde nachází ve 21. století. K jejímu zrušení došlo v souvislosti s ukončením provozu zdejšího hřbitova okolo roku 1800.
V ulici Mikoláše Alše v Semilech se nacházela Kaple Matky (za koštofranským hřbitovem). Tato mariánská kaple opatřená soškou sv. Jana Křtitele, která byla umístěna zřejmě na hřebeni střechy, byla u vozové cesty k Vinici postavena v roce 1815. Při úpravách ulice, které byly prováděny v letech 1976-1977 byla kaple zbořena a odstraněna byla i dvojice lip, které byly vysázeny v roce 1812.^[8]

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo ze Semil.^[9] Jsou jimi farnosti (řazeno abecedně):

Galerie

(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Pohled na semilskou radnici a kostel sv. Petra a Pavla
Portál kostel sv. Petra a Pavla v Semilech (1911)
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Socha sv. Anny s Pannou Marií z r. 1756 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
Socha sv. Václava z r. 1864 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
Socha sv. Jana Nepomuckého v Semilech (1756)
Sousoší Kalvárie v obci Chuchelna
Kříž v Komárově
Kaplička v Komárově
Kalvárie v obci Přikrý
Kříž v obci Přikrý

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 172.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Petra a Pavla, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Jana Křtitele, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, Kaple sv. Antonína Paduánského, Chuchelna [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.
↑ KESNER, Tomáš; HEDVIČÁK, Roman. Památníky minulých časů. Semily: Muzeum a Pojizerská galerie Semily, 2016. 100 s. ISBN 978-80-905890-4-9. S. 20.
↑ Katalog biskupství litoměřického, R.D. Jaroslav GAJDOŠÍK [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze

[latina-3] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[němčina-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.

[Macek-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 172.

[4] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[soalitomerice-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.

[semily-7] Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Petra a Pavla, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.

[hřbitovní-8] Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Jana Křtitele, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.

[chuchelna-9] Katalog biskupství litoměřického, Kaple sv. Antonína Paduánského, Chuchelna [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.

[10] KESNER, Tomáš; HEDVIČÁK, Roman. Památníky minulých časů. Semily: Muzeum a Pojizerská galerie Semily, 2016. 100 s. ISBN 978-80-905890-4-9. S. 20.

[11] Katalog biskupství litoměřického, R.D. Jaroslav GAJDOŠÍK [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[p 2]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály