Římskokatolická farnost Bečov u Mostu

Římskokatolická farnost; Bečov u Mostu
	Kostel svatého Jiljí v Bečově
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	krušnohorský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Lokalizace farnosti
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost; Bečov u Mostu
Území farnosti
	Bečov • Bělušice • Skršín • Volevčice
Kontakt
Adresa sídla	(platná do 31. 12. 2012); ŘKF Bečov u Mostu; Bečov čp. 4; 435 26 Bečov u Mostu; ; Adresa nástupnické farnosti:; ŘKF Vtelno u Mostu; U Města Chersonu 1552/22; 434 01 Most
Souřadnice	50°27′1,08″ s. š., 13°43′19,92″ v. d.
IČO	70947414 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2020
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Bečov u Mostu (lat. Altopetschovium, Hochpetsch^[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Bečově a okolí. Organizačně toto území i po zániku farnosti nadále spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti byl kostel sv. Jiljí v Bečově, který od 1. ledna 2013 změnil statut a stal se filiálním kostelem v nástupnické farnosti Vtelno u Mostu.

Historie farnosti

Fara byla v místě zřízena před rokem 1384. Obnovena byla po třicetileté válce v roce 1649. Od roku 1649 jsou vedeny matriky.^[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást farního obvodu farnosti Most – in urbe. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Vtelno u Mostu.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

1671 Casparus Hertlinus O.Cist.
1677 Wenceslaus Adalbertus Berenklau, † 9. 2. 1699
1699 Franciscus Ignatius Bumbal
1714 Laurentius Rumitz
1722-1775 ?
1775 Jos. Thuma, † 4. 12. 1791
1792 Jos. Hübner
1815 Ioan. Hablick, n. 30. 11. 1744 Wurschens, o. 24. 12. 1769, † 7. 5. 1827
1827 Jos. Mildner, n. 1. 7. 1754 Komotau, o. 23. 12. 1779, † 15. 10. 1827
1828 par. vacat, cap. Anton. Rieger
1829 Franc. Rust, n. 24. 6. 1776 Klutschkav, o. 10. 9. 1801, † 14. 2. 1837
1838 Franc. Langecker, n. 11. 2. 1785 Leitmeritz, o. 31. 8. 1807
1852 Anton. Fritsch, n. 29. 7. 1805 Nehasicens., o. 2. 9. 1829, † 18. 12. 1868
1870 Franc. X. Schram, n. 1. 8. 1811 Eger, o. 3. 8. 1837, † 29. 6. 1880
1881 par. vacat, admin. int. Car. Hahnel
1882 Franc. Xav. Heidler, n. 30. 1. 1830 Brüx, o. 25. 7. 1854, † 11. 5. 1897
1897 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
1898 Jos. Preiss, n. 24. 12. 1830 Kuttowenka, o. 25. 7. 1854, † 14. 4. 1904
1900 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
1901 Jul. Klepsch, n. 10. 5. 1849 Kunersdorf, o. 14. 11. 1874, † 18. 3. 1918
1919 Franc. Prockert, n. 24. 10. 1868 Grosslippen, o. 17. 6. 1894, † 27. 10. 1921
1922 par. vacat, Hendr. Heine
1923 Franc. Vencl, n. 2. 1. 1881 Javornice, o. 15. 7. 1906, † 22. 8. 1944
1939 par. vacat, admin. int. Jos. Gruss
1. 11. 1939 Fridericus Schäfer, n. 10. 9. 1907 Reichenberg, o. 29. 6. 1932
20. 7. 1945 admin. Ioann. Steph. Jalč
5. 4. 1946 Franc. Neugabauer
1. 5. 1946 Josef Herkner
1. 2. 1947 Oldřich Vinduška
24. 2. 1951 Fredericus Lehman
1. 8. 1952 Josef Jiran
1. 5. 1953 Imrich Göttinger
26. 9. 1953 František Krátký
29. 2. 1956 Zdeněk Maryška
1. 6. 1958 Tomáš Pirný
1. 11. 1959 Jaroslav Knespl
1. 3. 1969 František Blaise
1. 1. 1980 Petr Nižnanský, admin.
1. 12. 1989 Pavel Zach admin. z Mostu
1. 7. 1990 Petr Lukšan
1. 7. 1995 Bohuslav Bártek
1. 4. 1996 Jan Bečvář
1. 9. 1998 Bohuslav Bártek
1. 8. 1999 Jan Bečvář, historicky poslední farář
1. 7. 2010 Grzegorz Marian Czyżewski, admin. exc.^[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:^[2]

Bečov (Hochpetsch)^{[p 2]} s místní částí Milá (Millai)^{[p 2]} a osadou Zaječice (Saidschitz)^{[p 2]}
Bělušice (Bieloschitz)^{[p 2]} s místní částí Bedřichův Světec (Schwetz)^{[p 2]}
Skršín (Skyrschina)^{[p 2]}
Volevčice (Wollepschitz)^{[p 2]}

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely a kaple ve farnosti
1.	Kostel sv. Jiljí	Bečov	bližší informace o bohoslužbách	návrší v severovýchodní části obce 50°27′1″ s. š., 13°43′20″ v. d.	do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel^[2]^[4]	42602/5-305 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.^{[p 3]} (Q12030819)
2.	Kostel sv. Jakuba Staršího	Bedřichův Světec	bližší informace o bohoslužbách	na návrší v jižní části obce 50°27′10″ s. š., 13°45′7″ v. d.	filiální kostel^[2]^[5]	42419/5-310 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.^{[p 3]} (Q12030761)
3.	Kaple	Milá	bohoslužby příležitostně	na svahu u průjezdní komunikace 50°25′50″ s. š., 13°45′6″ v. d.	kaple^[6]	52115/5-5944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37820661)
4.	Kostel sv. Havla (sv. Prokopa)	Volevčice	bližší informace o bohoslužbách	50°26′3″ s. š., 13°41′31″ v. d.	filiální kostel^[2]^[7]	— (Q12031001)
5.	Kaple sv. Ferdinanda Kastilského	Zaječice	bližší informace o bohoslužbách	náves 50°27′52″ s. š., 13°42′56″ v. d.	obecní kaple^[2]	23525/5-5931 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) Památkově chráněno od 27. května 2002. (Q38197809)
Venkovní sochy svatých
6.	Sousoší Nejsvětější Trojice na návsi ve Skršíně	Skršín	prostor pro latrii Nejsvětější Trojice	50°27′54″ s. š., 13°45′16″ v. d.	socha	43257/5-431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q38095612)
7.	Socha sv. Jana Nepomuckého před branou do areálu kostela sv. Jiljí v Bečově	Bečov	prostor osobní úcty k sv. Janu Nepomuckému	50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d.	socha	43553/5-399 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37002436)
8.	Socha sv. Jana Nepomuckého u ohradní zdi v areálu kostela sv. Jiljí v Bečově	Bečov	prostor osobní úcty k sv. Janu Nepomuckému	50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d.	socha	43244/5-5057 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37002394)
9.	Socha sv. Floriána v areálu kostela sv. Jiljí v Bečově	Bečov	prostor osobní úcty ke sv. Floriánovi	50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d.	socha	42385/5-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37002372)
Zaniklé sakrální stavby v období komunistické totality ve 20. století ve farnosti Bečov u Mostu
10.	Kaple Nejsvětější Trojice	Skršín	nelze sloužit		zbořená kaple^[2]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
↑ ^a ^b U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu (zpravidla před 1. 1. 1988) je v kolonce Památkového katalogu „Památkově chráněno od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku, resp. nabytí právní moci zápisu je dostupné v sekci „Právní akty“.

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Macek, s. 16-17.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jiljí, Bečov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jakuba St., Bedřichův Světec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
↑ Diecézní katalog. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 1941. Kapitola Ortskapelle, s. 84. (němčina)
↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Havla, Volevčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze

[latina-3] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[němčina-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[rss-7] U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu (zpravidla před 1. 1. 1988) je v kolonce Památkového katalogu „Památkově chráněno od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku, resp. nabytí právní moci zápisu je dostupné v sekci „Právní akty“.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.

[Macek-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Macek, s. 16-17.

[4] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.

[bečov-6] Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jiljí, Bečov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.

[bedřichůvsvětec-8] Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jakuba St., Bedřichův Světec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.

[9] Diecézní katalog. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 1941. Kapitola Ortskapelle, s. 84. (němčina)

[volevčice-10] Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Havla, Volevčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[p 2]

[4]

[p 3]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály