Římskokatolická farnost Bořislav

Římskokatolická farnost Bořislav
Farní kostel sv. Kateřiny v Bořislavi
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	teplický
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	A.R.D. ThLic. Marcin Saj
Lokalizace farnosti
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost Bořislav
Území farnosti
Bílka • Bořislav • Bukovice • Bystřany • Bžany • Hradiště • Lbín • Lysec • Lhenice u Bžan • Malhostice • Mošnov • Nechvalice u Bystřan • Pytlíkov • Rtyně nad Bílinou • Velvěty • Žalany
Kontakt
Adresa sídla	Na Zámku 95/2, Bílina, 418 01, Česko
Souřadnice	50°35′39,4″ s. š., 13°52′16,59″ v. d.
E-mail	farnost.borislav@dltm.cz
Datová schránka	jaypcqj
IČO	49087541
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Bořislav (něm. Boreslau) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Bořislav a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Plebánie v Bořislavi je prvně písemně doložená roku 1352, kdy platila 6 grošů papežských desátků.^[1] V té době už Bořislav patřila teplickým benediktinkám. Znamená to, že klášter měl k farnosti patronátní právo a jeho abatyše tam instalovala duchovního správce. Farnost ovšem neměla takový rozsah jako v současnosti: Do roku 1661 byly dnešní filiální kostely ve Rtyni a v Hradišti sídlem farní správy. Do bořislavského farního okrsku je tehdy začlenil majitel teplického panství Jan Jiří Marek Clary-Aldringen.^[2]

První bořislavský farář, kterého známe jménem, je Pavel. Ten v roce 1377 vedl na arcibiskupském soudu při s knězem Petrem z Teplic, který se později stal farářem ve Rtyni. Ze 14. století se v písemných pramenech jako bořislavští faráři ještě uvádějí Jan a Štěpán. Začátkem 15. století mluví prameny také o faráři Swierzkovi.^[3] Roku 1405 převzal od Oldřicha a Peška z Radovesic pro bořislavský kostel dar 24 grošů ročně farář Mikuláš.^[4] Pravděpodobně jde o téhož Mikuláše, který zemřel v Bořislavi roku 1416. Jako jeho nástupce prezentovala abatyše Žofie kněze Jana z Teplic. V prvních letech husitských válek byla bořislavská fara zřejmě opuštěna. Roku 1434 totiž abatyše Markéta ustanovila Apolináře z Horšovského Týna za faráře v neobsazené farnosti.^[5] To je jedna z posledních zpráv o existenci teplického kláštera a na dlouhou dobu poslední zpráva o bořislavské farnosti. V roce 1434 je v Praze na Karlově uváděn jako představený Martin z Bořislavi. Je otázka, v jaké podobě bořislavský kostel husitské války přečkal.

Od poloviny 15. století vykonávala patronátní právo nad farností teplická světská vrchnost, protože tamní klášter zanikl. V té době už byla bořislavská farnost, podobně jako většina farností na severozápadě Čech, utrakvistická. I z evangelického období bořislavské farnosti existuje několik zpráv. Roku 1564 zde byl farářem Jakub, který měl potíže s přijetím jakési mladé kuchařky.^[6] V roce 1569 byl pro bořislavský kostel ulit zvon o průměru 95 cm.^[7]

Roku 1592 presentoval Radslav Kinský do funkce faráře kněze Michaela Longolia původem z Kralovic. Longolius byl nejen teolog a člen litoměřického utrakvistického děkanátu, ale také humanistický učenec. Stýkal se např. s Martinem Bacháčkem a Janem Jeseniem. Byl rovněž literárně činný. Roku 1617 vydal český překlad latinského originálu tehdy velmi rozšířené, čtyřdílné knihy německého luteránského teologa Johanna Arndta (1555–1621) Anatomie a laboratoř pravého křesťana.^[8] V roce 1620 vyšel v Praze jeho překlad pranostik a proroctví Paula Nagela z Lipska.^[9] Longolius byl zámožný muž. Roku 1612 si od něj město Louny vypůjčilo značnou částku 3500 míšeňských kop. Členové městské rady ji pak každoročně jezdili do Bořislavi splácet.^[10] V důsledku rekatolizačních dekretů byl Longolius po bitvě na Bílé Hoře nucen Čechy opustit. Usadil se v saském příhraničním městě Geisingu, kde v roce 1628 zemřel. Ve farním archivu v Řehlovicích se údajně v roce 1717 nalezla jeho česky psaná závěť.^[11]

Od roku 1624 byla Bořislav administrována z Teplic. Roku 1628 instaloval císařský komisař – majetkové poměry teplického panství a tím ani patronát nebyly tehdy ještě zcela vyjasněny – za teplického a bořislavského faráře kapucínského mnicha Bernarda. V roce 1635 získali teplické panství Aldringenové. Ti téhož roku připojili Bořislav, Hradiště a Rtyni k Děkanství v Teplicích. Prosazování víry pod jednou ale v okolí Bořislavi nebylo jednoduché. Bernardovu nástupci, M. Adamu Prochovi, pomáhali v roce 1637 s rekatolizací dva jezuitští misionáři. Ještě v roce 1650 působil v Bořislavi protestantský učitel. Jeho vykázání z farnosti Prochovým nástupcem P. Eliasem Ignazem Reichelem se setkalo s odporem farníků.^[6]

Pro dějiny bořislavské farnosti je klíčový rok 1661. Tehdy se bořislavská farnost od teplického děkanátu opět osamostatnila a kostely ve Rtyni a Hradišti byly ustanoveny jako filiální k tomu bořislavskému.^[11] Tím získala farnost svůj dnešní rozsah. Prvním farářem byl ustanovený Zikmund Ignác Hundeshagen. Vzhledem k teplickému patronátu však blízké spojení s teplickým děkanstvím trvalo. Často se stávalo, že tepličtí děkané začínali svou kariéru právě v Bořislavi.^[12]

V polovině 2. desetiletí 18. století se patronátní úřad rozhodl postavit v Bořislavi nový kostel. Vysvěcen byl snad v roce 1717. Je dílem teplického stavitele Christiana Laglera. Zároveň byl rozšířen hřbitov okolo bořislavského kostela a obehnán zdí. Po novostavbě kostela došlo i na novou farní budovu, postavenou zřejmě rovněž na místě té původní. Nad vstupním portálem je letopočet 1733, což je pravděpodobně rok dostavby.^[13] Její stavitel Jeroným Costa (asi 1691 Como, Lombardie – 1741 Praha) byl jeden z mnoha italských architektů, kteří se usadili v té době v Čechách. Z jeho realizací jsou známé např. pohřební kaple Božího Těla v Hostíně u Vojkovic^[14] a zámek v Lipové na Děčínsku.^[15] V rámci bořislavské farnosti vypracoval návrh na novostavbu kostela sv. Martina ve Rtyni.^[16]

V roce 1857 byl učiněn pokus obnovit samostatnou farnost v Hradišti, z čehož ale sešlo.

Od 1. ledna 1935 byl v místě ustanoven farářem Franz Sitte, pozdější oběť komunistického pronásledování katolické církve. Do Bořislavi jako kaplan přišel roku 1922.

V 80. letech 20. století byla zbořena kaple v obci Bílka. Nově byla postavena až v letech 1996–2000. Kapli v Bílce následně benedikoval litoměřický biskup Josef Koukl. Farnost byla obsazena knězem až do roku 2012, kdy zdejší farář Rossler odešel do penze. Poté Bořislav začala být administrována knězem z Bíliny.

Roky postavení kostelů a kaplí ve farnosti

• 1691 kostel sv. Vavřince v Hradišti
• 1717 kostel sv. Kateřiny v Bořislavi
• 1736 kostel sv. Martina ve Rtyni nad Bílinou
• 1805 kaple sv. Antonína Paduánského ve Lbíně
• 1812 kaple sv. Jana a Pavla v Malhosticích
• 1834 kaple Panny Marie ve Bžanech
• 1842 kaple sv. Floriána v Sezemicích (zachovány jen základy)
• 1851 kaple sv. Fabiána a Šebestiána v Žalanech
• 1902 kaple Korunovace Panny Marie v Mošnově
• 1905 kaple Jména Panny Marie v Úpořinách (renovace)
• 1907 kaple v Kozlíkách
• 1924 kaple sv. Antonína ve Vrahožilech^[17]

Duchovní správa

Duchovní správcové vedoucí farnost v předbělohorském období

Roky uvedení jmenovaného v písemných pramenech:

Duchovní správcové vedoucí farnost od doby pobělohorské

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie duchovních

• 

  Franz Reinisch, farář v letech 1849–1865

• 

  P. Franz Sitte vede v roce 1950 procesí ve Lbíně

• 

  P. Milan Vlček s biřmovanými dětmi v roce 1969

• 

  Farář Benno Rössler v roce 2007

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.		Kostel sv. Kateřiny	Bořislav	bližší informace o bohoslužbách	50°34′46″ s. š., 13°55′47″ v. d.	farní kostel	42836/5-2562 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q24282924)
2.		Kostel sv. Vavřince	Hradiště	bližší informace o bohoslužbách	50°35′39″ s. š., 13°52′17″ v. d.	filiální kostel	43440/5-2571 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q24719148)
3.		Kostel sv. Martina	Rtyně nad Bílinou	bližší informace o bohoslužbách	50°36′13″ s. š., 13°54′33″ v. d.	filiální kostel	42670/5-2731 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q18915440)
Kaple
4.		Kaple sv. Václava	Bílka	bližší informace o bohoslužbách	50°34′4″ s. š., 13°56′1″ v. d.	kaple	(Q28090565)
5.		Kaple	Bukovice	bohoslužby příležitostně	50°34′42″ s. š., 13°53′5″ v. d.	kaple	—
6.		Kaple Panny Marie	Bžany	bližší informace o bohoslužbách	50°35′21″ s. š., 13°52′52″ v. d.	kaple	—
7.		Kaple sv. Antonína Paduánského	Lbín	bližší informace o bohoslužbách	50°36′25″ s. š., 13°51′28″ v. d.	kaple	—
8.		Kaple sv. Antonína	Lelov	bohoslužby příležitostně	50°34′53″ s. š., 13°54′48″ v. d.	kaple	—
9.		Kaple	Lysec	bližší informace o bohoslužbách	50°36′7″ s. š., 13°51′43″ v. d.	kaple	—
10.		Kaple sv. Jana Nepomuckého	Lhenice	bližší informace o bohoslužbách	50°34′33″ s. š., 13°51′56″ v. d.	kaple	—
11.		Kaple sv. Antonína	Vrahožily	bližší informace o bohoslubách	50°35′58″ s. š., 13°55′36″ v. d.	kaple	—
12.		Kaple sv. Fabiána a Šebestiána	Žalany	bližší informace o bohoslužbách	50°35′25″ s. š., 13°54′23″ v. d.	kaple	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Franz Sitte: Geschichte der Pfarrgemeinde Boreslau, nákladem vlastním, Boreslau 1936.
• Na slunné straně Milešovky / An der sonnenseite des Milleschauers, Nakladatelství Kapucín, Duchcov ISBN 978-80-86467-43-6.

Související články

• Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

• Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze
• Kaple v Bílce na www.hrady.cz
• Soupis dochovaných matrik farnosti (německy)