Římskokatolická farnost Chotěšov

Římskokatolická farnost Chotěšov
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	litoměřický
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R.D. Lic. theol. Mgr. Lukáš Hrabánek
Lokalizace farnosti
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost Chotěšov
Území farnosti
Chotěšov • Černiv
Kontakt
Adresa sídla	Purkyňova 17, Libochovice, 411 17, Česko
Souřadnice	50°26′23,89″ s. š., 14°5′7,11″ v. d.
Webové stránky	farnostlibochovice.cz
E-mail	farnost.chotesov@dltm.cz
Datová schránka	vz56i6j
IČO	62769367
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 10/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Chotěšov je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Chotěšov a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově.

Historie farnosti

První zmínka o lokalitě Chotěšov pochází z roku 1057 a nalézá se v zakládací listině litoměřické kapituly.^[1] Chotěšov patřil litoměřickému kostelu sv. Štěpána, a v listině slova: „Hotissové hospitalis terra ad aratrum“, snad znamenají, že se jednalo o hospodu s poplužím. Dále je Chotěšov je zmiňován v roce 1226 v listině krále Přemysla Otakara II., jako dar doksanskému klášteru spolu s jinými vesnicemi. Obec je od doksanského kláštera vzdálena cca 2 hodiny chůze a řeholní sestry měly zájem, aby tamní obyvatelstvo mohlo v neděli a ve svátky chodit na mši a kázání. V Chotěšově byl postaven menší kostel, do kterého řeholnice nechaly umístit i sochu Panny Marie.^[2]

Kdy byla farnost přesně založena není známo.^[1] O samostatné faře v Chotěšově je první zmínka ze 16. století. Na pražském arcibiskupství totiž existuje listina, kterou předložili duchovní správcové libochovického panství pražskému arcibiskupovi Zbyňku Berkovi, v níž prosí o přímluvu a ochranu u jeho majestátu. V této listině, reagující na nákup statků jakýmsi protestantem, duchovní prosí, aby katolická víra nebyla v místě ve svých právech zkrácena. Na této písemné prosbě je také, kromě jiného, podepsán také Franciscus Bilinensis, parochus Chotěšovicensis, což znamená: František Bilínský, farář chotěšovský. O faráři chotěšovském koncem 16. století vykládá také pamětní kniha chotěšovské fary. Podle ní býval na kůru chotěšovského kostela starý obraz z náhrobku nějakého tamního duchovního správce s nápisem: „Léta Páně 1593 v neděli dvanáctou po sv. Trojici v noci na pondělí, tj. dne sv. Viktorina, ctihodný kněz Václav Figura, toho času farář zdejší, maje let 54, život svůj dokonal, jehožto tělo v tomto chrámu Páně, jsouc pohřbeno, odpočívá, očekávajíce slavného z mrtvých vzkříšení se všemi vyvolenými Božími svatými. Amen.“^[2]

Také z počátku 17. století se zachovala zmínka o samostatném faráři v Chotěšově. Ve věži chotěšovského kostela visel zvon, který unikl válečným rekvizicím I. světové války, na kterém byl nápis: „Léta Páně 1608 slit jest zvon v městě Lounu nad Ohří ke cti a chvále Pánu Bohu Všemohoucímu, též ku poctě blahoslavené Panně Marii a všem svatým, k záduší chotěšovskému za ctihodného kněze Šebastiána, toho času faráře chotěšovského.“ Na hřbitově v Chotěšově vedle kostela bylo podle farní knihy ještě v letech 1850 možné vidět prastarý kamenný pomník, který byl před věky postaven kterémusi chotěšovskému faráři. Na návrší za školou se ještě v na začátku 20. století nacházela zchátralá malá stodola, která se podle staré tradice nazývala farou. Chotěšovský kostel nebyl nikdy označován kostelem filiálním, ale vždy důsledně kostelem komendátním. Z těchto indicií lze usoudit, že samostatná duchovní správa zde existovala již v době před třicetiletou válkou, nicméně v jejím průběhu z důvodu velkého nedostatku kněží, byl Chotěšov přifařen do Libochovic, čímž zanikla tzv. stará farnost.^[2] Matriky jsou v místě vedeny od roku 1773.^[1] Farnost byla obnovena roku 1852^[1] na žádost chotěšovských občanů. Do chotěšovské farnosti připadla v té době také Černiv, vzdálená asi půl hodiny pěšky. V roce 1852 žilo v Chotěšově asi 630 osob a nacházelo se zde 130 domů; v Černivi bylo asi 330 obyvatel a bylo zde kolem 70 popisných čísel na domech.^[2]

Duchovní správci

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:^[1][6]

• Chotěšov (Chotieschau^{[p 1]})
• Černiv (Tscherniw^{[p 1]})

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.		Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Chotěšov	bližší informace o bohoslužbách	50°26′24″ s. š., 14°5′7″ v. d.	farní kostel[7]	21881/5-2058 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2.		Kaple Všech svatých	Černiv	Bližší informace o bohoslužbách	50°26′41″ s. š., 14°3′33″ v. d.	kaple[8]	—
Venkovní kříže
3.		Křížek na rozcestí	Chotěšov	—	50°26′19″ s. š., 14°5′7″ v. d.	krucifix	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Libochovice, jehož součástí je i farnost Chotěšov, která je tak spravována excurrendo.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Litoměřický vikariát
• Římskokatolická farnost-děkanství Libochovice
• Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

• Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze
• Římskokatolická farnost Chotěšov na webu farní kolatury Libochovice

		Farnost Čížkovice
	Farnost Třebenice		Farnost Brozany nad Ohří
		Farnost Chotěšov
		Farnost Libochovice