Římskokatolická farnost Divišov

Římskokatolická farnost Divišov je jedno z devíti územních společenství římských katolíků ve vlašimském vikariátu s farním kostelem sv. Bartoloměje.^[1][2]

• P. ThDr. Miloslav Kněz – farář
• Vlasta Roubiczeková – pastorační asistentka^[2]

Plebánie je v Divišově zmiňovaná k roku 1352,^[2] z plebánů jsou známi: Štěpán († 1360), Martin z Rataj (1360 † 1366), klerik Václav z Radče (1366–1374), který směnil své místo s Jiljím Všeborem, oltářníkem u Panny Marie Sněžné a u svatého Víta v Praze (1374 † 1401), kaplan Zdeslava ze Šternberka Vavřinec (1401–1403), Mikuláš z Lovosic (1406–1408), který se stal později farářem v Písku a Jaroslav z Načeradce (1408).^[3]

Po roce 1420 převzali farnost kališníci; z jejich řad je znám kněz Jiřík (1538) a Zikmund (1549). Ani v pobělohorské době se zprvu nedařilo místní obrátit zpět ke katolické víře, jejich ozbrojené vzpoury však byly potlačeny a do Divišova byl ustanoven katolický farář. V roce 1642 byl jako farář v Divišově, Štěpánově a v Uhlířských Janovicích potvrzen Pavel Zikmund Dirba, který si u konzistoře 25. června 1643 vymohl povýšení divišovské farnosti na děkanství. Dalšími děkany byli Leopold Vidomský a Martin Václav Vrba. V roce 1660 byl divišovským děkanem Jan Bolelucký, o jedenáct let později J. Rak, v roce 1674 se stal děkanem Václav Jan Molitoris, který byl i vikářem části Kouřimského kraje. Po něm následovali Václav Augustin Kozojedský (1700), František Waczmann a Václav Císař. Za děkana Leopolda Františka Putzhegla, 8. června 1742, postihl Divišov rozsáhlý požár, při němž shořelo děkanství i kostel, škola, radnice a přes čtyřicet domů. V roce 1744 započala výstavba kostela nového, který byl slavnostně vysvěcen v den svatého Bartoloměje v roce 1746 Augustinem Václavem Soukupem. Po smrti děkana Putzhegla v roce 1756 byl děkanem Josef Václav Beránek (1756 † 1787), který byl od roku 1768 i vikářem, jezuita Jan Xavier Schneider (1787 † 1793), bývalý augustinián Vilém Stephan (1794 † 1822), Josef Cibulka (1823 † 1845), Jan Kavka (1846 † 1848), Antonín Hoffer (1848–1869), Antonín Farka (1869–1885), Antonín Chvalovský (1885 † 1899) a od roku 1900 Václav Jan Nepomuk Polívka.^[3]

K farnosti Divišov byly 1. ledna 2008 připojeny do té doby samostatné farnosti Třebešice a Zdebuzeves, matriky jsou zde vedeny od roku 1742.^[2]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb

Kostel	Místo	Bohoslužba		Poznámka
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 Kostel svatého Bartoloměje	Divišov[4][pozn. 1]	neděle pondělí, středa, pátek	09.00 17.00 (18.00)	farní kostel
Kostel svatého Martina	Měchnov[5][pozn. 2]	sobota	15.00 (17.00)	filiální kostel
Kaple svatého Šebestiána	Hrad Český Šternberk[6]	neslouží se pravidelně		hradní kaple
Kaple svatého Jiří	Hrad Český Šternberk[7]	neslouží se pravidelně		hradní kaple
Kaple svatého Jana Nepomuckého	Drahňovice[8]	neslouží se pravidelně		kaple
Kaple svatého Jana Jana Křtitele	Třemošnice[9]	neslouží se pravidelně		kaple
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Kostel Všech svatých	Třebešice[10]	neděle	07.30	filiální kostel
Kostel svaté Anny	Zdebuzeves[11][pozn. 3]	sobota	15.00 (17.00)	filiální kostel
Kostel svatého Michaela Archanděla	Soběšín[12][pozn. 4]	neděle	11.00	filiální kostel
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Kostel svatého Havla	Otryby[13]	neslouží se pravidelně		filiální kostel
Kostel Nejsvětější Trojice	Psáře[14][pozn. 5]	neděle	11.00	filiální kostel
Kaple svatého Matouše	Všechlapy[15]	neslouží se pravidelně		kaple

Poznámka: Konání bohoslužby může být z řady důvodů zrušeno, doporučuje se předem si její konání ověřit.

• Profil farnosti v arcidiecézním katalogu