Římskokatolická farnost Družec

Římskokatolická farnost Družec
Bývalý farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Bývalý farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Základní údaje
Církevřímskokatolická
VikariátKladenský vikariát
DiecézePražská arcidiecéze
Území farnosti
Doksy • Družec • Dolní Bezděkov • Lhota • Velká Dobrá • Žilina
Kontakt
Adresa sídlaAdresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost Unhošť Lidická 7, Unhošť, 273 51
Údaje v infoboxu aktuální k 6/2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Družec je zaniklá farnost Římskokatolické církve v kladenském vikariátu pražské arcidiecéze. Farním kostelem byl kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Družci.[1]

Historie

Farnost i fara se poprvé připomíná (tehdy však pravděpodobně jako plebánie) v roce 1352 jako "Družec cum Žilina", kdy odvedla desátek nebo odpustek o 30 groších. Již tenkrát zde byla zřízena farní škola. Jako jeden z prvních zde působících knězů se připomíná Konrád, který zde působil asi do roku 1366. Za jeho nástupce byl Karlem IV. stvrzen Ondřej z Prahy a po něm Václav, jenž působil v kostele všech Svatých v Praze a byl do funkce navržen děkanem a Kapitulou Všech Svatých v Praze. Po něm byl ve funkci Martin, který si posléze vyměnil místo s lišanským farářem Lvem.

Zprávy o farnosti pak umlkají zhruba až do roku 1599.

Farnost a farní kostel byly za třicetileté války silně poškozeny. Dosavadní farář Václav Kapihorský byl dokonce v roce 1637 švédskými vojsky zavražděn nebo odveden do zajetí. Když poté nebyl k dispozici farář (a skoro i kostel), fara zůstala neobsazena až do roku 1664, kdy nastoupil Václav Alexius Zelenka, který také založil první družeckou matriku. Kostel byl za jeho působení v letech 1688–1689 opraven.

Ve zprávě od jeho nástupce Antonína Ludvíka Urbanida z roku 1700 je uvedeno, že družecká farnost měla dohromady 537 duší. V Družci 111, ve Velké Dobré 66, v Malé Dobré 41, v Doksech 60, v Kamenných Žehrovicích (součástí do konce 18. století) 105, v Dolním Bezděkově 18, ve Lhotě 63 a v Žilině taktéž 63.

Po úmrtí faráře Czermina v roce 1943 nastoupil na jeho místo nějakou jistou dobu zastupující kněz Klemš, po něm byla nicméně fara opuštěna a bohoslužby byly v Družci prováděny kněžími z Kladna.

Farnost zanikla přelomem roků 2008 a 2009 sloučením pod římskokatolickou farnost Unhošť.

Duchovní správcové vedoucí farnost

  • 1352?–66 Konrád
  • 1366–74 Ondřej
  • 1374–1413 Václav
  • 1413–17 Martin
  • 1417–? Lev
  • 1565? Vojtěch
  • 1599? Ondřej Frantz
  • 1605? Šimon Galleryt
  • 1627–37 Václav Kapihorský
  • 1637–64 fara neobsazena
  • 1664–91 Václav Alexius Zelenka
  • 1691–1705 Antonín Ludvík Urbanides
  • 1705–07 Samuel Černohorský
  • 1707–16 Matyáš Alexius Borecký
  • 1716 Antonín Lysý
  • 1717–20 Jan Pánek
  • 1720–22 Jan Novák
  • 1722–25 Matyáš Souček
  • 1725–28 Jiří Čermák
  • 1728–30 Norbert Krumlovský
  • 1730–32 Frant. Růžička
  • 1732–39 Josef Wagner
  • 1739–45 Ant. Khollschreiber
  • 1745–51 Frant. Adam Cink
  • 1751–59 Jan Cipellius
  • 1759–61 Jan Melichar Hadek
  • 1761–75 Ant. Heinl
  • 1775–81 Frant. Borg. Tadeáš Klinkáček
  • 1781–85 Ant. Petr Herzog z Adlesdbergu
  • 1785–1805 Jan Ullrich
  • 1805–09 Frant. de Paula Mensi
  • 1809–10 Matyáš Peregrin Šimák
  • 1810–16 Jan Ant. Slavětínský
  • 1816–27 Jos. Arnošt Hořejší
  • 1828–31 Vojtěch Ferd. Litschka
  • 1831–45 Josef Kubišta
  • 1845–46 Frant. Borg Václ. Baroch
  • 1846–62 Ant. Kremer
  • 1862–69 Frant. Cebuský
  • 1869–73 Václav Rejfíř
  • 1873–83 Frant. Hraběta
  • 1883–86 Klement Markrab
  • 1886–89 Martin Kabát
  • 1889–92 Jiří Jerman
  • 1892–1921 Josef Sainer
  • 1921–38 Bohuslav Pohlídal
  • 1938–43 Ludolf Czermin
  • 1943–? Klemš
  • ?–1989 fara neobsazena
  • 1989–2008 Jaroslav Ptáček

Odkazy

Reference

  1. ↑ filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie, Družec :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Druzec CZ Assumption church 027.jpg
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Družci, okres Kladno.