Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána

Římskokatolická farnost
Hora Svatého Šebestiána
Sloup s plastikou Ježíše Krista – Dobrého pastýře na náměstí v Hoře Svatého Šebestiána
Sloup s plastikou
Ježíše Krista – Dobrého pastýře
na náměstí v Hoře Svatého Šebestiána
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Hora Svatého Šebestiána
Území farnosti
Hora Svatého Šebestiána • Jilmová • Menhartice • Nová Ves • Pohraniční
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost
Hora Svatého Šebestiána
431 82 Hora Svatého Šebestiána čp. 1

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost-děkanství Chomutov
náměstí 1. Máje 2, Chomutov
430 01 Chomutov I
tel.: +420 474 651 396
Souřadnice50°30′38,88″ s. š., 13°15′5,4″ v. d.
Webové stránkywww.farnostchomutov.cz
E-mailfarnost.chomutov@dltm.cz
IČO61345199
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána (lat. Sebastiansberga[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Hoře Svatého Šebestiána a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Farnost pochází z roku 1674. Matriky jsou vedeny od roku 1697.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást chomutovského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Chomutov.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1635 Sebastanus Weiß S.J.
  • 1636 Leonardus Goebner
  • 1672 Tobias Plackowitz
  • 1683 Christ. Ign. Luke
  • 1701 Adamus Ferd. Danzer
  • 1711 Melchior Handrietz
  • 1716 Josephus Max. Uhl
  • 1721 Joannes Thad. Mengemann
  • 1742 Anton. Richter
  • 1745 Joann. Georg. Hoelizter
  • 1756 Wenceslaus Pohl
  • 1757 Josephus Chmel
  • 1758 Ber. Hayd
  • 1758 Georgius Pohl
  • 1766 Josef Wagner, † 15. 6. 1803
  • 1803 Georg. Wahner, † 8. 6. 1833
  • 1809 Josef Handbach, n. 11. 10. 1747 Cubitens, o. 28. 5. 1770
  • 1813 Franc. Koehler, n. 7. 3. 1777 Komotau, o. 7. 12. 1799, † 15. 8. 1842
  • 1824 Josef Blasche, n. 13. 3. 1783 Bilin, o. 15. 8. 1807, † 5. 6. 1861
  • 1831 Florian Schlosser, n. 3. 3. 1791 Reichdorfens., o. 11. 8. 1816, † 10. 6. 1875
  • 1836 Franc. Schott, n. 21. 2. 1785 Rodenaviens. o. 17. 8. 1809
  • 1848 Anton. Schubert, n. 4. 8. 1801 Schaboglück, o. 24. 8. 1824, † 20. 7. 1882
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 Anton. Stoy, n. 22. 10. 1810 Padloschin., o. 4. 8. 1834, † 8. 1. 1886
  • 1871 Ignat. Iser, n. 12. 3. 1814 Reischdorf, o. 1. 8. 1839, † 9. 1. 1882
  • 1883 Josef Pech, n. 20.12. 1845 Eidlitz, o. 23. 7. 1870, † 29. 4. 1899
  • 1899 Adolph Bauer, n. 17. 6. 1866 Rokycan., o. 17. 7. 1892, † 12. 8. 1909
  • 1907 par. vacat, admin. interc. Vict. Pinkava
  • 1908 Steph. Protze, n. 16. 4. 1864 Hainspach, o. 25. 3. 1888, † 1. 9. 1943
  • 1912 par. vacat, admin. interc. Joann. Herkner
  • 1913 Math. Butzküven n. 8. 2. 1870 Berrendorf, o. 14. 7. 1901, † 8. 6. 1950
  • 1941 par. vacat, admin. Franc. Scheider
  • 1. 3. 1941 Franc. Scheider, n. 21. 5. 1901 Berlin, o. 4. 8. 1929, exil 23. 7. 1947 Rakousko, † 1965;[3] Kněz německé národnosti. Zatčen 23. května 1941 pro podrývání státní autority a vnášení nepokoje mezi lid používáním nacistům nepřátelským výroků ve škole a na kazatelně.[4] Po věznění v Mostě a Chomutově byl 16. srpna 1941 poslán do koncentračního tábora v Dachau. Zde ztratil nohu následkem lékařských pokusů, které na něm byly prováděny.[3] Na svobodu byl propuštěn z Dachau 28. března 1945.[4]
  • 23. 7. 1947 Joann. Bielik
  • 1. 11. 1948 Hermann Staepel
  • 18. 3. 1949 Josef Vavrečka
  • 1. 10. 1951 Adolph. Woletz
  • 6. 11. 1954 Josef Zimmerhackel
  • 19. 12 1956 František Kolář
  • 15. 6. 1958 Antonín Blaha
  • 1. 5. 1969 František Kolář, administrátor excurrendo
  • 1. 9. 1980 Jan Janáč
  • 1. 7. 1986 Jan Kozár
  • 1. 2. 2004 – 31. 12. 2012 Alois Heger, administrátor excurrendo[5]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatus
Zaniklé sakrální stavby
1.Kostel svatého ŠebestiánaHora Svatého Šebestiánanelze sloužit50°30′39″ s. š., 13°15′5″ v. d.zbořený farní kostel[2][6]
2.Kostel Nanebevzetí Panny MarieNová Vesnelze sloužit50°29′57″ s. š., 13°15′49″ v. d.zbořený filiální kostel[2][7]
3.Kaple sv. FloriánaMenharticenelze sloužit50°30′27″ s. š., 13°17′31″ v. d.zbořená kaple[2][8]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d e Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414. 
  2. ↑ a b c d e MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 63. 
  3. ↑ a b GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priesterwerk, 1999. 116 s. S. 99–100. (němčina) 
  4. ↑ a b LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 35. 
  5. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  6. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Šebestiána, Kat. území: Hora Svatého Šebestiána [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kat. území: Nová Ves u Křimova [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Floriána, Kat. území: Menhartice u Křimova [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Kostel svatého Šebestiána (Hora Svatého Šebestiána).jpg
Kostel sv. Šebestiána, válečný pomník, hostinec U zlatých lvů
Šebestián 014.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Hora svatého Šebestiána - sloup se sochou svatého Kryštofa z Rusové.