Římskokatolická farnost Hrádek

Římskokatolická farnost Hrádek je jedno z devíti územních společenství římských katolíků ve vlašimském vikariátu s farním kostelem sv. Matouše na Hrádku.^[1][2]

• P. Jiří Ptáček MIC – farář
• P. ThMgr. Jerzy Cymanowski MIC – kaplan^[2]

Nejstarší zmínka o hrádecké farnosti je z roku 1356, kdy bratři Markvart a Bohuslav z Hrádku ustanovili za faráře kněze Václava z Dobřan, který farnost převzal po faráři Jakubovi, nejstarší zmínka o kostele svatého Matouše je ještě o šest let starší.^[3][4] Z následujících farářů jsou známi: Vít (do roku 1386), Jan (1386), Racek (Raczko) (1386–1391), Jan (1391–1392), Petr (1392–1394), Jakub (1394), Martin (1396–1414), Petr (1414–1416), Zikmund (1416–1417), Prokop a Ondřej (1417).^[5]

V husitských bouřích farnost zanikla a území spravovali děkani z Vlašimi. Zprávy ze sedmnáctého století však dokládají, že hrádecký kostel byl i přesto hojně navštěvovaný věřícími, zejména kvůli úctě k dřevěné soše Panny Marie, k níž se ve svátek Navštívení konala procesí z Vlašimi a okolí. Poutě na Hrádek ještě zintenzivněly po roce 1763, kdy podle farní kroniky pobožnost vykonaná před zmíněnou sochou uzdravila do té doby rozumu zbaveného věřícího. Z darů věřících byl opravován a zvelebován kostel.^[5]

V roce 1787 byla na Hrádku zřízena lokálie, nad níž měla patronát Vlašim, prvním lokalistou byl vlašimský kaplan Jan Antonín Šafránek (1787 † 1797). Po něm řídili duchovní správu Václav Nepomuk Hamonn (1797–1798), Blažej Demuth z františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze (1798–1813), Václav Jičínský (1813–1844, † 1874 v Praze) a Antonín Norbert Vlasák (1844–1886), během jehož správy byla v roce 1855 hrádecká lokálie povýšena na farnost. František V. Kamarýt, který vedl farnost po roce 1886, je autorem spisu o hrádeckém poutním místě.^[3][5]

30. srpna 2001 byla farnost svěřena do správy Kongregace kněží mariánů, k 1. lednu 2008 byly přifařeny Radošovice a Trhový Štěpánov. Matriční knihy jsou vedeny od roku 1799.^[2]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb

Kostel	Místo	Bohoslužba		Poznámka
Kostel svatého Matouše	Hrádek[6][pozn. 1]	neděle středa sobota sobota	09.45 16.00 (17.00) 14.30 (15.30) 15.30 (16.30)	farní kostel
Kaple Panny Marie	Ctiboř[7]	neslouží se pravidelně		kaple
Kaple Nejsvětější Trojice	Libež[8][pozn. 2]	neděle čtvrtek	12.30 17.00 (18.00)	kaple
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Kaple svatého Jana Nepomuckého	Nemíž[9]	neslouží se pravidelně		kaple
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova	Petříny[10]	neslouží se pravidelně		kaple
Kostel svatého Víta	Radošovice[11][pozn. 3]	neděle čtvrtek pátek	11.00 18.00 (19.00) 18.00 (19.00)	filiální kostel
Kaple svatého Václava	Slověnice[12][pozn. 4]	neděle	11.00	kaple
Kostel svatého Bartoloměje	Trhový Štěpánov[13]	neděle pondělí, úterý, pátek	08.30 18.00	filiální kostel
Kostel svatého Prokopa	Tehov[14][pozn. 5]	neděle	14.30	filiální kostel
Kaple Panny Marie Sedmibolestné	Javorník[15][pozn. 6]	neděle	14.30	kaple
Kaple svatého Václava	Kladruby[16][pozn. 7]	neděle	14.30	kaple
Kaple svatého Jana Nepomuckého	Chlum[17][pozn. 8]	neděle	14.30	kaple
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Kaple svatého Antonína Paduánského	Bílkovice[18][pozn. 9]	neděle	11.00	kaple
Kaple svatého Václava	Štěpánovská Lhota[19]	neslouží se pravidelně		kaple
Kaple Nejsvětější Trojice	Dalkovice[20]	neslouží se pravidelně		kaple

• odkaz na stránky farnosti

• odkaz na farnost na stránkách diecéze