Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka

Římskokatolická farnost
Mělník-Pšovka
Farní kostel svatého Vavřince v Pšovce u Mělníka
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátmladoboleslavský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoP. Miroslaw Mateńko MS
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Mělník-Pšovka
Území farnosti
Mlazice • Pšovka u Mělníka
Kontakt
Adresa sídlaNa Vyhlídce 18/2, Mělník, 276 01, Česko
Webové stránkywww.farnostmelnik.cz
E-mailfarnost.melnik.psovka@dltm.cz
Datová schránkaz7cw3wb
IČO49521152
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka (lat. Schopka[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Pšovka u Mělníka a v jejím okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Vavřince v Pšovce u Mělníka.[2]

Historie farnosti

Nejstarší zmínky o farní duchovní správě v Pšovce jsou z 10. století.[3] V roce 1263 byl zde vybudován klášter augustiniánů společně s konventním kostelem sv. Vavřince. Duchovní správa začala být následně provázána s augustiniány. Donátory kláštera byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni do Pšovky přišli z kláštera Pivoň. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice. 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven až v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie.[4]

Kostel byl v průběhu časů vypleněn několikrát. Kromě vyplenění za husitských válek v roce 1421 byl vypleněn také v roce 1611.[5] Matriky pro místo jsou následně zachovány až od roku 1614.[3] Za českého stavovského povstání získaly klášter a jeho statek stavy. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy. V roce 1619 povstalí stavové zabavili konventu i jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník. Řeholníci byli následně nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov. Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Klášter i statek v Pšovce koupila v roce 1789 od náboženské matice Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.[4]

Nová farnost byla v Pšovce zřízena v roce 1792[3] a augustinián Marek Blažej se zde stal prvním farářem. Dosavadní konventní kostel sv. Vavřince byl prohlášen za farní kostel.[4]

V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.[6] V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.[5] V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s.r.o. za účelem citlivé přestavby na domov pro seniory. Provozovatel zařízení společnost Senlife plánuje přivítat první klienty v červenci 2021. Ve druhé polovině 20. století začala být farnost v Pšovce administrována excurrendo z mělnického proboštství a tento stav přetrvává i ve 21. století.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

Jaroslav Bláha (1897–1939), farář na Mělníku-Pšovce
  • 1342 Joannes OSA
  • 1344 Emmeramus OSA
  • 1376 Henricus OSA
  • 1394 Ludovicus OSA
  • 1406 Andreas OSA
  • 1412 Martinus OSA
  • 1615 Guilelmus Minzner OSA
  • do r. 1740 Havlata OSA
  • 1765 Franciscus Pontz OSA
  • 1777 Amadeus Dietzenhoffer OSA
  • 1784 Marianus Conradi OSA
  • 1785 Angel. Falge OSA
  • 1786 proto-par. (1. farář) Blažej (Blasius) Marek OSA
  • 1793 Franc. Stimpfl
  • 1807 Ioann. Paulides
  • 1820 Car. Kratochwile, n. 28. 1. 1775 Gitschin, o. 28. 6. 1801, † 8. 9. 1832
  • 1829 Joann. Zumann, n. 24. 5. 1795 Bielens., o. 24. 8. 1819, † 25. 3. 1868
  • 1852 Jos. Pettrich, n. 2. 4. 1800 Trebnicens., o. 27. 8. 1825, † 14. 5. 1885
  • 1853 Anton. Adalb. Cžerny, n. 28. 11. 1818 Neoboleslav, o. 29. 7. 1842, † 25. 11. 1893
  • 1870 par. vacat, admin. interc. Wenc. Kašpárek
  • 1871 Anton. Gelinek, n. 8. 2. 1813 Neobolesl., o. 3. 8. 1838, † 20. 1. 1880
  • 1881 Wencesl. Knížek, n. 2. 11. 1823 Nimburg, o. 4. 7. 1848, † 3. 8. 1895
  • 1884 Anton. Bilínský, n. 8. 7. 1827 Sobotka, o. 25. 7. 1855, † 28. 6. 1897
  • 1893 Jos. Šlechta, n. 13. 12. 1856 Radvanice, o. 20. 7. 1880, † 8. 7. 1924
  • 1918 Wenc. Martinovský, n. 24. 9. 1869 Vysoká, o. 2. 7. 1893, † 13. 7. 1956
  • 1920 par. vacat, admin. interc. Joann. Černovický
  • 1921 Václav Slavík, n. 7. 9. 1886 Liblice, o. 14. 7. 1912, † 10. 1. 1965
  • 1. 11. 1929 par. vacat, admin. interc. Ambros. Smékal OFM Cap.
  • 1931 Jaroslav Bláha, n. 16. 2. 1897 Cítoliby, o. 1. 7. 1923, † 30. 11. 1939 nemocnice Milosrdných sester Mělník-Podolí
  • 1941 Ambros. Smékal OFM Cap., n. 25. 1. 1878 Přemyslovice (M.), o. 28. 7. 1901
  • 1. 11. 1946 Bohuslav Juroška
  • 1. 7. 1959 Václav Sikyta
  • 1. 8. 1990 Jozef Kujan SDB
  • 1. 11. 1992 Jaroslav Vyterna, admin. exc. z proboštství Mělník
  • 1. 9. 2002 Jan Jucha, MS, admin. exc. z proboštství Mělník
  • 1. 8. 2009 Jacek Zyzak, MS, admin. exc. z proboštství Mělník, † 10. 12. 2022 Polsko[7]
  • 19. 12. 2022 Miroslaw Mateńko MS, admin. exc. z proboštství Mělník[8]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[3]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Klášterní areál s kostelem
1.Kostel sv. VavřincePšovka u Mělníkabližší informace o bohoslužbáchPšovka, Čertovská, Českolipská 1111/19
50°21′46″ s. š., 14°28′3″ v. d.
farní kostel[3][9]20560/2-1382 (PkMISSezObrWD)
(Q13434556)
2.Klášter augustiniánůPšovka u Mělníkaul. Českolipská
50°21′45″ s. š., 14°28′2″ v. d.
bývalý klášter20560/2-1382 (PkMISSezObrWD)
(Q13434556)
3.Socha sv. Jana NepomuckéhoPšovka u Mělníkaul. Čertovská
50°21′46″ s. š., 14°28′3″ v. d.
socha20560/2-1382 (PkMISSezObrWD)
(Q13434556)
Kaple a kříže
4.KaplePšovka u Mělníkabohoslužby příležitostněul. Českolipská
50°22′30″ s. š., 14°28′2″ v. d.
výklenková kaple
5.KřížMlaziceNa Staré cestě
50°22′28″ s. š., 14°27′51″ v. d.
krucifix
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Odkazy

Poznámky

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 414. 
  2. a b Katalog biskupství litoměřického, proboštství Mělník [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Macek.Katalog, s. 132-133.
  4. a b c MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. 
  5. a b Archeologický výzkum zaniklé boční lodě konventní baziliky sv. Vavřince na Mělníku-Pšovce. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2016-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  6. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372. 
  7. DAVÍDKOVÁ, Milena. Zemřel saletin P. Jacek Zyzak [online]. Biskupství litoměřické, 2022-12-10 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. 
  8. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  9. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Vavřince, Mělník - Pšovka [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Kostel sv. Vavřince, Pšovka Mělník.jpg
Autor: Kacir, Licence: CC BY 3.0
Kostel sv. Vavřince, ul. Českolipská 1111, Mělník-Pšovka.
Mělník klášterní kostel 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mělník-Pšovka klášterní kostel sv. Vavřince
Mělník klášter augustiniánů 5.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mělník-Pšovka, bývalý klášter obutých augustiniánů
Jaroslav Bláha (1897-1939).jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Jaroslav Bláha (1897-1939), farář na Mělníku-Pšovce