Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka

Římskokatolická farnost; Mělník-Pšovka
	Farní kostel svatého Vavřince; v Pšovce u Mělníka
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	mladoboleslavský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	P. Miroslaw Mateńko MS
Lokalizace farnosti
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost; Mělník-Pšovka
Území farnosti
	Mlazice • Pšovka u Mělníka
Kontakt
Adresa sídla	Na Vyhlídce 18/2, Mělník, 276 01, Česko
Webové stránky	www.farnostmelnik.cz
E-mail	farnost.melnik.psovka@dltm.cz
Datová schránka	z7cw3wb
IČO	49521152
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka (lat. Schopka^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Pšovka u Mělníka a v jejím okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Vavřince v Pšovce u Mělníka.^[2]

Historie farnosti

Nejstarší zmínky o farní duchovní správě v Pšovce jsou z 10. století.^[3] V roce 1263 byl zde vybudován klášter augustiniánů společně s konventním kostelem sv. Vavřince. Duchovní správa začala být následně provázána s augustiniány. Donátory kláštera byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni do Pšovky přišli z kláštera Pivoň. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice. 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven až v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie.^[4]

Kostel byl v průběhu časů vypleněn několikrát. Kromě vyplenění za husitských válek v roce 1421 byl vypleněn také v roce 1611.^[5] Matriky pro místo jsou následně zachovány až od roku 1614.^[3] Za českého stavovského povstání získaly klášter a jeho statek stavy. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy. V roce 1619 povstalí stavové zabavili konventu i jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník. Řeholníci byli následně nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov. Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Klášter i statek v Pšovce koupila v roce 1789 od náboženské matice Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.^[4]

Nová farnost byla v Pšovce zřízena v roce 1792^[3] a augustinián Marek Blažej se zde stal prvním farářem. Dosavadní konventní kostel sv. Vavřince byl prohlášen za farní kostel.^[4]

V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.^[6] V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.^[5] V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s.r.o. za účelem citlivé přestavby na domov pro seniory. Provozovatel zařízení společnost Senlife plánuje přivítat první klienty v červenci 2021. Ve druhé polovině 20. století začala být farnost v Pšovce administrována excurrendo z mělnického proboštství a tento stav přetrvává i ve 21. století.^[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

Jaroslav Bláha (1897–1939), farář na Mělníku-Pšovce

1342 Joannes OSA
1344 Emmeramus OSA
1376 Henricus OSA
1394 Ludovicus OSA
1406 Andreas OSA
1412 Martinus OSA
1615 Guilelmus Minzner OSA
do r. 1740 Havlata OSA
1765 Franciscus Pontz OSA
1777 Amadeus Dietzenhoffer OSA
1784 Marianus Conradi OSA
1785 Angel. Falge OSA
1786 proto-par. (1. farář) Blažej (Blasius) Marek OSA
1793 Franc. Stimpfl
1807 Ioann. Paulides
1820 Car. Kratochwile, n. 28. 1. 1775 Gitschin, o. 28. 6. 1801, † 8. 9. 1832
1829 Joann. Zumann, n. 24. 5. 1795 Bielens., o. 24. 8. 1819, † 25. 3. 1868
1852 Jos. Pettrich, n. 2. 4. 1800 Trebnicens., o. 27. 8. 1825, † 14. 5. 1885
1853 Anton. Adalb. Cžerny, n. 28. 11. 1818 Neoboleslav, o. 29. 7. 1842, † 25. 11. 1893
1870 par. vacat, admin. interc. Wenc. Kašpárek
1871 Anton. Gelinek, n. 8. 2. 1813 Neobolesl., o. 3. 8. 1838, † 20. 1. 1880
1881 Wencesl. Knížek, n. 2. 11. 1823 Nimburg, o. 4. 7. 1848, † 3. 8. 1895
1884 Anton. Bilínský, n. 8. 7. 1827 Sobotka, o. 25. 7. 1855, † 28. 6. 1897
1893 Jos. Šlechta, n. 13. 12. 1856 Radvanice, o. 20. 7. 1880, † 8. 7. 1924
1918 Wenc. Martinovský, n. 24. 9. 1869 Vysoká, o. 2. 7. 1893, † 13. 7. 1956
1920 par. vacat, admin. interc. Joann. Černovický
1921 Václav Slavík, n. 7. 9. 1886 Liblice, o. 14. 7. 1912, † 10. 1. 1965
1. 11. 1929 par. vacat, admin. interc. Ambros. Smékal OFM Cap.
1931 Jaroslav Bláha, n. 16. 2. 1897 Cítoliby, o. 1. 7. 1923, † 30. 11. 1939 nemocnice Milosrdných sester Mělník-Podolí
1941 Ambros. Smékal OFM Cap., n. 25. 1. 1878 Přemyslovice (M.), o. 28. 7. 1901
1. 11. 1946 Bohuslav Juroška
1. 7. 1959 Václav Sikyta
1. 8. 1990 Jozef Kujan SDB
1. 11. 1992 Jaroslav Vyterna, admin. exc. z proboštství Mělník
1. 9. 2002 Jan Jucha, MS, admin. exc. z proboštství Mělník
1. 8. 2009 Jacek Zyzak, MS, admin. exc. z proboštství Mělník, † 10. 12. 2022 Polsko^[7]
19. 12. 2022 Miroslaw Mateńko MS, admin. exc. z proboštství Mělník^[8]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:^[3]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Klášterní areál s kostelem
1.	Kostel sv. Vavřince	Pšovka u Mělníka	bližší informace o bohoslužbách	Pšovka, Čertovská, Českolipská 1111/19 50°21′46″ s. š., 14°28′3″ v. d.	farní kostel^[3]^[9]	20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q13434556)
2.	Klášter augustiniánů	Pšovka u Mělníka	—	ul. Českolipská 50°21′45″ s. š., 14°28′2″ v. d.	bývalý klášter	20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q13434556)
3.	Socha sv. Jana Nepomuckého	Pšovka u Mělníka	—	ul. Čertovská 50°21′46″ s. š., 14°28′3″ v. d.	socha	20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q13434556)
Kaple a kříže
4.	Kaple	Pšovka u Mělníka	bohoslužby příležitostně	ul. Českolipská 50°22′30″ s. š., 14°28′2″ v. d.	výklenková kaple	—
5.	Kříž	Mlazice	—	Na Staré cestě 50°22′28″ s. š., 14°27′51″ v. d.	krucifix	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 414.
↑ ^a ^b Katalog biskupství litoměřického, proboštství Mělník [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Macek.Katalog, s. 132-133.
↑ ^a ^b ^c MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6.
↑ ^a ^b Archeologický výzkum zaniklé boční lodě konventní baziliky sv. Vavřince na Mělníku-Pšovce. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2016-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372.
↑ DAVÍDKOVÁ, Milena. Zemřel saletin P. Jacek Zyzak [online]. Biskupství litoměřické, 2022-12-10 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Vavřince, Mělník - Pšovka [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze

[latina-7] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 414.

[farnostpsovka-2] Katalog biskupství litoměřického, proboštství Mělník [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.

[Macek-3] Macek.Katalog, s. 132-133.

[Macek950-4] MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6.

[archeoprůzkum-5] Archeologický výzkum zaniklé boční lodě konventní baziliky sv. Vavřince na Mělníku-Pšovce. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2016-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

[Poche-6] POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372.

[8] DAVÍDKOVÁ, Milena. Zemřel saletin P. Jacek Zyzak [online]. Biskupství litoměřické, 2022-12-10 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.

[archiv-9] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[10] Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Vavřince, Mělník - Pšovka [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[p 1]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály