Římskokatolická farnost Mcely

Římskokatolická farnost Mcely
Farní kostel svatého Václava ve Mcelích
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	mladoboleslavský
Diecéze	Litoměřice
Provincie	Čechy
Administrátor excurrendo	R.D. František Janíček
Lokalizace farnosti
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost Mcely
Území farnosti
Mcely • Seletice • Studce
Kontakt
Adresa sídla	Mcely 20, 289 36, Česko
Souřadnice	50°17′49,4″ s. š., 15°4′36,88″ v. d.
Webové stránky	www.farnostmcely.cz
E-mail	farnost.mcely@dltm.cz
Datová schránka	f3h43fj
IČO	49539841
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Mcely (lat. Mzella,^[1] něm. Mzell) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Mcely a v jejím okolí. Farnost původně patřila do nymburského vikariátu, který při úpravách hranic diecézí české církevní provincie ke 31. květnu 1993 zanikl. Od té doby organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Václava ve Mcelích.^[2]

Historie farnosti

Obec Mcely se poprvé připomíná v roce 1252. Farní kostel sv. Václava ve Mcelích je poprvé zmiňován v roce 1352. Za husitských válek středověká farnost (plebánie) zanikla. Matriky jsou pro místo zachovány od roku 1759. Farnost byla v místě kanonicky obnovena od roku 1784.^[3]

Mcelská zjevení

V dějinách farnosti za faráře Josefa Aloise Rennera, v roce 1849 došlo ve farnosti k událostem, pro něž se používá označení „Mcelská zjevení“, „Vidění tří děvčátek“, či „Mcelský zázrak“. Třem děvčatům (tehdy ve věku 12, 11 a 9 let) se zde údajně zjevila Panna Maria, a vyzvala je k modlitbám za duše v očistci.

Zjevení se několikráte opakovala, a to dokonce v přítomnosti dalších lidí. O Mcely se začala zajímat také tou dobou v nedalekém Nymburce žijící Božena Němcová a její manžel. Tito psali o Mcelských událostech do Národních novin, které vydával Karel Havlíček Borovský a spolu s ním mají tito dva největší podíl na tom, že zjevení byla po několika letech jako zpochybněná zapomenuta.

Děvčata-vizionářky měly časté bolestivé extatické stavy v přítomnosti lidí, kteří do Mcel přicházeli.

Farář Renner byl k událostem zdrženlivý a snažil se získat k věci stanovisko litoměřického biskupa. Mezitím se do událostí zapojily civilní orgány a došlo k několika šetřením přímo na místě. Při prvním šetření komisi farář Renner odmítl vpustit na faru, odvolávaje se na to, že podléhá pouze biskupovi. Během druhého šetření je již na faru pustit musel, ač vyjádření od biskupa dosud neobdržel.

Děvčata byla následně izolována. Jedna z nich pobývala u svého strýce Václava Beránka, faráře v nedaleké obci Osenice. Zde podle Beránkem vedené farní kroniky měla také zjevení. Další aktivity manželů Němcových a Borovského, kteří v Národních novinách zjevení označovala jako „jezovitské kejkle“ začal zájem o mcelské události utichat, až utichl úplně.

Roku 1892 vycházely vzpomínky mcelského kostelníka a františkánského terciáře Josefa Jindřicha Boldy (uváděn též jako Josef Balda) uveřejněné v časopise „Zahrádka sv. Františka“ pod názvem „Miláčkové Královny sv. Růžence – podivuhodné události ve Mcelích na Nymbursku“ (v číslech 1-7 tohoto měsíčníku),^[4] které detailně popisují pohledem dobové kultury události mcelského zjevení.

Teprve v 90. letech 20. století se začalo z iniciativy tehdejšího faráře Rudolfa Zimandla s poutěmi opět. A tyto poutě jsou dodnes. Církev se sice ke zjevením nevyjádřila, ale také poutě nezakázala. Mcely se tak coby poutní místo octly v podobné situaci jako známá Medjugorie v Bosně, což je také církví zatím neuznané, ale také nezakázané poutní místo.

Do Mcel se putuje vždy 1. sobotu v červenci, což je blízko data prvního zjevení Panny Marie zde v roce 1849, a poté v sobotu po 2. listopadu, kdy se poutníci modlí právě za duše v očistci.^[5]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

Kromě kněží stojících v čele farnosti, se mohli ve farnosti v průběhu její historie příležitostně vyskytovat i jiní kněží.

Kněží rodáci z farnosti Mcely

• František Kordač

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:

• Mcely
• Seletice
• Studce^[3]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel s farou a kaple
1.		Kostel sv. Václava	Mcely	bližší informace o bohoslužbách	uprostřed hřbitova 50°17′49″ s. š., 15°4′37″ v. d.	farní kostel[3]	33925/2-1876 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q20860630)
2.		Fara	Mcely	—	Mcely 20 50°17′47″ s. š., 15°4′38″ v. d.	sídlo farního úřadu	32721/2-1875 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q31206283)
3.		Kaple sv. Cyrila a Metoděje	Studce	poutní mše svatá na svátek sv. Cyrila a Metoděje	50°17′34″ s. š., 15°2′56″ v. d.	obecní kaple	—
Hřbitovy a zvonice
4.		Hřbitov	Mcely	bližší informace o bohoslužbách	okolo kostela 50°17′49″ s. š., 15°4′37″ v. d.	farní hřbitov	—
5.		Hřbitov	Seletice	—	na západě obce 50°19′15″ s. š., 15°5′30″ v. d.	obecní hřbitov	—
6.		Dřevěná zvonice	Mcely	—	u hřbitova 50°17′49″ s. š., 15°4′38″ v. d.	zvonice	33925/2-1876 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q20860630)
7.		Zvonička	Seletice	—	náves 50°19′20″ s. š., 15°5′43″ v. d.	zvonice	—
Sochy
8.		Socha sv. Jana Nepomuckého	Mcely	—	náves, východní části obce 50°17′47″ s. š., 15°4′27″ v. d.	socha	25996/2-1878 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37819434)
9.		Socha Panny Marie	Seletice	—	náves 50°19′20″ s. š., 15°5′42″ v. d.	socha	17402/2-3143 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q38094840)
10.		Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice	Studce	—	50°17′32″ s. š., 15°3′16″ v. d.	sousoší	23567/2-3146 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q38140058)
11.		Socha sv. Jana Nepomuckého	Studce	—	náves 50°17′30″ s. š., 15°3′2″ v. d.	socha	46104/2-1963 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q38140062)
Venkovní kříže
12.		Venkovní kříž	Mcely	—	obecní park 50°17′45″ s. š., 15°4′32″ v. d.	krucifix	14724/2-1877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37819421)
13.		Venkovní kříž	Mcely	—	pod alejí při cestě ke kostelu 50°17′48″ s. š., 15°4′37″ v. d.	krucifix	—
14.		Venkovní kříž	Mcely	—	na severu obce, při cestě do Seletic 50°18′23″ s. š., 15°4′37″ v. d.	krucifix	—
15.		Venkovní kříž	Seletice	—	podél cesty směrem na Mcely 50°19′18″ s. š., 15°5′36″ v. d.	krucifix	—
16.		Venkovní kříž	Seletice	—	podél cesty směrem na Prodašice 50°19′25″ s. š., 15°5′38″ v. d.	krucifix	—
17.		Venkovní kříž	Seletice	—	poblíž Návesního rybníka 50°19′12″ s. š., 15°6′11″ v. d.	krucifix	—
18.		Venkovní kříž	Studce	—	náves 50°17′34″ s. š., 15°2′57″ v. d.	krucifix	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Památky ve farnosti

Farní kostel sv. Václava

Farní kostel stojí na hřbitově nad farou, je orientován směrem k východu a je v gotickém stylu. Presbytář je pětiboce uzavřen, a je zaklenut krásně zachovalou žebrovou klenbou. Hlavní oltář je barokní, s klasicizující mensou. Loď má dřevěný trámový strop.

V kostelní lodi na levé straně bývala ve vitrině soška Madony s Ježíškem. K této sošce se váže událost z roku 1834, kdy vypukl v kostele malý požár. Vitrina značně ohořela, sošce se však nic nestalo, a nějakou dobu se hovořilo o zázraku. Soška byla v kostele až do roku 1991, kdy byla poškozena zloději, a následně pro jistotu přemístěna do diecézního depozitáře v Litoměřicích. Ve vitrině je dnes zarámovaná fotografie sošky.

Zvonice

Zvonice u kostela je samostatně stojící věžovitá stavba se zděným přízemím a dřevěným patrem. Přízemí sloužilo dříve coby márnice.

Ve zvonové stolici v patře zvonice je zavěšen zvon Václav. Ulit byl ze zbytků původního zvonu zničeného požárem, a to v roku 1631 v dílně Václava Hytycha v Mladé Boleslavi. Dříve zde býval ještě menší zvon Vojtěch, který je od rekvizice za 2. světové války nezvěstný.

Fara

Fara pod kostelem je krásnou ukázkou venkovské barokní architektury. Vybudována byla za přispění majitelů panství v roce 1777. Je to patrová budova, v přízemí jsou klenby, v patře ploché stropy. Fara byla naposled opravována ve druhé dekádě 21. století.

Farní obvod

Duchovní správce ze Mcel administroval excurrendo do 15. března 2023 také farnosti: Bošín, Hrubý Jeseník, Křinec, Loučeň, Rožďalovice a Žitovlice. Poté se tyto farnosti staly součástí farního obvodu děkanství Dobrovice.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Nymburk
• Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

• Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze